📖PŘEČTĚTE SI, Strana 3

Možná jste konzumací hmyzu nepolíbení, ale rádi byste jej vyzkoušeli. Anebo jste již „hmyzí znalci“ a rádi byste začlenili hmyz a výrobky s hmyzím proteinem pravidelně do svého jídelníčku. Ale zatím Vás odrazuje cena takových výrobků. Možná jste také navštívili některé asijské země, kde jste si na ulici koupili grilované cvrčky na špízu „za pár kaček“. A pak se opět vracíte k otázce ceny hmyzu a výrobků s hmyzím proteinem u nás v Evropě. 

Ano, i přes své úžasné benefity, jako je udržitelnost konzumace hmyzu a nutriční hodnoty jedlého hmyzu, je hmyz u nás stále dražší alternativou proteinu. Teď máme namysli v porovnáním s kuřecím, vepřovým či hovězím masem. Co se týká různých rostlinných alternativ proteinu, ceny se u takových výrobků až tak lišit nemusí.

Cena tedy představuje jeden ze zásadních problémů konzumace hmyzu, pokud se má stát běžnou součástí našich evropských a severoamerických jídelníčků. V tomto článku bychom se vám rádi pokusili vysvětli problematiku cen jedlého hmyzu a výrobků z něj. Abyste pochopili, že chovatelé a prodejci jedlého hmyzu, si na své výrobky opravdu nedávají úmyslně vysoké marže, ale že cena hmyzu je odrazem několika faktorů.

Problémy hmyzích farem

V současné době neexistuje dostatek hmyzích farem. Jedlý hmyz je tedy zatím produkován v malém měřítku. Jedná se většinou o farmáře, jako jednotlivce, nebo malé firmy. To samozřejmě zásadně zvyšuje výrobní náklady, protože příjem z malého počtu chovaného hmyzu musí pokrýt režijní náklady na provoz farmy a výrobních zařízení. 

A teď vás možná některé napadne, aha, a jak teda může jíst velká část světa hmyz, když ho vlastně není dostatek. Odpovědí je, že jedlého hmyzu dostatek je, ale pro naše (mohli bychom říct „evropské a severoamerické“) potřeby, musí být hmyz chován na speciálních farmách se speciálním vybavením a velmi přísnými podmínkami. A takových farem není zatím dostatek. Hmyz tedy pro naše účely nelze sbírat někde v přírodě, jak to stále některé kultury na světě dělají. A musí pocházet ze specializovaných farem. 

Farmy nejsou automatizované a neexistují standardizované metody

Jediným problémem hmyzích farem není jen to, že jich máme málo, ale také to, že nejsou zatím většinou automatizované. Jelikož jsou farmy s jedlým hmyzem stále na počátku, je tedy speciální vybavení farem velmi nákladné. Také trpíme nedostatkem standardizovaných výrobních metod. Každý farmář si tedy musí vyvinout svůj vlastní systém a procesy chovu hmyzu, což je časově náročné a finančně nákladné. Je vlastně takový pokus omyl, než farmáři zjistí, jak na to. A to také výrazně zvyšuje náklady chovu hmyzu. Příkladem může být i náš dodavatel moučných červů, pan Papoušek, kterému trvalo řadu let, než vyvinul krmnou směs pro moučné červy. O své těžce získané know-how se mu samozřejmě dělit s dalšími moc nechce, což je pochopitelné, protože ho to stálo neskutečné časové a finanční úsilí.

Legislativa a regulační normy

K snižování ceny jedlého hmyzu nepřispívají ani přísné regulační normy a předpisy, které se vztahují na potravinářské výrobky s obsahem hmyzího proteinu. Dodržování takovýchto předpisů může být pro chovatele hmyzu a malé start-upy s hmyzími výrobky velice finančně i časově náročné.

Problémy na straně poptávky po jedlém hmyzu

Dalším faktorem je samozřejmě strana poptávky, která sice v posledních letech roste, ale stále není taková, jakou bychom ji potřebovali nebo si přáli mít (a to nejenom kvůli snížení nákladů, ale protože především věříme v konzumaci hmyzu jako naší jednu cestu k udržitelné budoucnosti). Takže i přes současnou popularitu jedlého hmyzu, stále zůstává specializovaným či exklusivním produktem. Trh s jedlým hmyzem je zatím mnohem menší, než trh s „tradičními“ zdroji proteinu, jako je trh s dobytkem. Z ekonomie tedy víme, že čím méně zákazníků je ochotno si výrobek koupit, tím bude jeho cena vyšší. A že jste si ještě žádný hmyzí výrobek nekoupili? Na co ještě čekáte? Mrkněte na náš e-shop s Křupavými červíky!

Hmyz, jako „normální“ potravina

Je tady ale jedna velmi zajímavá úvaha. Co se stane s poptávkou, když jedlý hmyz a výrobky z něj zlevní? Přibude opravdu více hmyzích strávníků nebo naopak? Z jedlého hmyzu se najednou stane „normální“ potravina. Už nebude luxusní pochoutkou a jistě tak hmyzí trh přijde o řadu zákazníků (tzv. inovátorů, více o nich se můžete dozvědět zde)! 

Jedním takovým výzkumem se zabývali němečtí a švýcarští vědci. Přišli s výsledky, že účastníci výzkumu pozitivněji hodnotili výrobky s hmyzím proteinem s vyšší cenou. Autoři výzkumu dospěli k závěru, že snižování cen jedlého hmyzu nemusí přinést tolik očekávaný pozitivní účinek, tedy zvýšení poptávky po něm. Tvrdí, že zatímco vyšší ceny můžou v krátkodobém hledisku negativně ovlivnit poptávku, v dlouhodobém hledisku by ji naopak mohly pomoci změnou postoje spotřebitelů k hmyzu. Stejně jako se to stalo u jiných luxusnějších potravin, jako se sushi, krab či humr. 

My se spíše přikláníme k první variantě, a to, že bychom si přáli zlevnění hmyzího proteinu. Aby se mohl stát dostupným pro všechny a stal se „normální“ potravinou, kterou si může dovolit každý z nás. Kolikrát za týden, měsíc, rok si totiž koupíte například luxusní láhev vína? Snížení nákladů na produkci hmyzu bude pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat. Ale v určitém bodě se to povede, protože chov hmyzu je mnohem méně náročnější na zdroje (množství půdy, krmení a vody), takže je pouze otázka času, kdy se povede snížit všechny ostatní náklady a zvýšit spotřebitelskou poptávku. My ale, věříme, že to spíše dříve, než později!

BERGER, Sebastian, Fabian CHRISTANDL, Christina SCHMIDT a Christian BAERTSCH. Price-based quality inferences for insects as food. British Food Journal [online]. 2018, 120(7), 1615-1627 [cit. 2023-02-10]. ISSN 0007-070X. Dostupné z: doi:10.1108/BFJ-08-2017-0434  

WHY ARE EDIBLE INSECTS STILL SO EXPENSIVE?. Party Bugs [online]. [cit. 2023-02-10]. Dostupné z: https://www.partybugs.com/en/why-are-edible-insects-still-expensive/ 

Hmyz, a získané látky z něj, byl a stále dodnes je různými kulturami používán jako léčivo lidmi po celém světě. Nepřidával se ale pouze jen do receptur medicín, ale měl také svou mystickou a magickou roli při léčbě řady nemocí. Věda již prokázala zdravotní účinky hmyzu, jako například imunologické, analgetické, antibakteriální, anestetické či antirevmatické. A zdá se, že hmyz stále představuje nevyčerpatelný zdroj pro farmakologický výzkum! Hmyz tedy má mnohem větší potenciál, než v hlavách mnohých z nás! Terapeutické použití hmyzu je nazývané entomoterapie.

Jak staré je užívání hmyzu v medicíně?

Hodně! Zmínky o užívání hmyzu jako léčiva se můžeme dočíst třeba v papyrusech ze starého Egypta datovaných do 16. stol. před naším letopočtem. V nich jsou popsány léky získané z hmyzu a pavouků. V čínské tradiční medicíně se zase více než 3 tisíce let používá bourec morušový jako lék k hojení infikovaných ran. Dnes je v Číně používáno 143 druhů léčivého hmyzu. O léčebném použití hmyzu se lze dočíst také v knize Naturalis historiae, ta pojednává o užití hmyzích léčiv ve starém Římě. V další knize, Materia medica, je vysvětleno používání štěnic proti horečce, rozemletí švábi s olejem proti bolestem uší, smažené cikády pomáhali při zánětech močového měchýře, sarančata a kobylky zapíjené vínem se užívaly při bodnutím štírem.

V Brazílii se hmyz běžně používal již od dob koloniálních. Nejméně 50 druhů hmyzu bylo používáno v lidovém léčitelství. Příkladem může být rozpouštění hnízd bahenních vos ve vodě. Tato směs se pak užívala k léčbě příušnic. Med používali k léčbě bolestí krku (to nám dodnes zůstalo, že?) nebo také k léčbě uštknutí hadem či pokousání psem. K léčbě kožních nemocí a astmatu se pil čaj z exoskeletonů kobylek nebo sušených kobylek. V Mexiku v současné době používají kolem 18 druhů různého hmyzu k léčbě tuberkulózy, černého kašle, problémů s játry, žaludkem a ledvinami. A zajímavostí budou jistě ploštice, které jsou v Mexiku považovány za afrodiziakum.

Jistě Vás napadne, že ani Afrika není výjimkou užívaní hmyzu jako léčiva. Těhotné ženy jedí prach z hnízd vos, díky kterému získávají potřebný vápník pro plod. V Somálsku používají kusadla termitů k sešívání ran. Dále je v Africe hojně užíván med k léčbě kašle či žaludečních potíží.

I v Evropě se hmyz používal jako léčivo, a to zejména v 17. století. Například olej získaný z chroustů léčil různé škrábance a rány, anebo se používal k léčbě revmatismu. Dospělí jedinci chroustů namočení ve víně byli zase dobří na léčbu anémie. Švábi léčili epilepsii.

Hmyz představuje nevyčerpatelný zdroj pro farmakologický výzkum

Historie je tedy velmi bohatou ukázkou toho, jak hmyz může pomáhat i v medicíně. Určitě bychom našli mnohem více příkladů a písemných zdrojů. A určitě by to stále nebyl vyčerpávající seznam, protože jak víme, dříve se veškeré znalosti předávaly spíše slovně než písemně. A přestože je entomoterapie prastará praxe, v současné době vzbuzuje zájem mnoha vědců, kteří vidí v hmyzu obrovský potenciál pro současnou medicínu, a to především jako přírodní léčivo. Opět se tedy navracíme zpět do minulosti, stejně jako u konzumace hmyzu, ještě do dob před tím, než pokrok lékařské vědy potlačil lidové vědomosti o léčivých účincích hmyzu.

Dle vědců, hmyz obsahuje „arzenál“ biologicky aktivních sloučenin, které například zabíjejí rakovinové buňky, zabraňují srážení krve, atd. Zajímavá je léčba povrchových a hloubkových ran pomocí červů. Červi se živí mrtvou tkání, kde se daří bakteriím, a které pak způsobují gangrénu. Červi do ran vylučují chemickou látku, která brání růstu bakterií. Tato léčba se používá například k léčbě nádorem usmrcené tkáně nebo u popálenin. Červi mají tři léčivé účinky: čistí rány, desinfikují rány a stimulují hojení ran. 

Toto je jen malá ukázka současných výzkumů. Je však zapotřebí zdaleka více výzkumů, aby se mohla vyhodnotit skutečná účinnost stovek druhů léčivého hmyzu pravidelně používaných v tradiční i moderní medicíně. Doufejme tedy, že se hmyzu dostane více pozornosti i v oblasti medicíny.

Pokud Vás zajímá trocha ta historie i hmyzu, mrněte také na článek o historii konzumace hmyzu. Dozvíte se, že to také není žádná "novinka". A jak už víte z našich článků, hmyz nemusí být používán pouze ve formě "mastiček", ale je to velmi zdravá potravina! Proto mrkněte na náš eshop a ochutnejte naše Křupavé červíky.

COSTA-NETO, Eraldo Medeiros. Entomotherapy, or the Medicinal Use of Insects. Journal of Ethnobiology [online]. 2005, 25(1), 93-114 [cit. 2023-02-08]. ISSN 0278-0771. Dostupné z: doi:10.2993/0278-0771(2005)25[93:EOTMUO]2.0.CO;2

V našich předchozích článcích jste se již mohly dočíst o spoustě benefitů konzumace hmyzu. Dnešní článek bude naopak o možných rizicích spojených s konzumací hmyzu. Hned na úvod bychom chtěli zmínit, že za žádnou cenu nemusíte mít obavy z konzumace našich Křupavých červíků! Rizika spojená s konzumací hmyzu vznikají v případě nesprávného chovu či zpracování hmyzu. To však má plně pod kontrolou náš dodavatel moučných červů.

Nikdy nekonzumujte hmyz z volné přírody!

I když 92 % konzumovaného hmyzu na světě je sbíráno v přírodě, prvním a základním pravidlo zní, nikdy nekonzumujte hmyz volně žijící v naší přírodě! Ano, po celém světě je konzumováno více jak 2 000 druhů hmyzu. A lidé v Africe a Asii hmyz v přírodě sbírají a pak konzumují, oni ale moc dobře vědí, jaký hmyz je jedlý a jak jej konzumovat! Některé druhy hmyzu obsahují toxiny, které mají odpudit jejich predátory. Jenže tyto toxiny mohou být jedovaté i pro člověka! 

S konzumací volně žijícího hmyzu se pojí i problém pesticidů. To znamená, že volně žijící hmyz může v sobě obsahovat chemické látky z pesticidů, které se běžně používají na polích. Pokud tedy chcete hmyz ochutnat, začněte našimi Křupavými červíky nebo si zajděte na nějakou zážitkovou večeři, kterou Vám připraví profesionál!

"Bez odpadová" potravina

Oproti jiným domácím zvířatům, hmyz je konzumován celý, což je naprosto skvělé, že po něm nezůstávají žádné „zbytky“. Což se o jiných živočišných proteinech říct nedá (kosti, kůže z dobytka atd.)! Ale na druhou stranu je proto velmi důležité, jak je chován, krmen a zpracován. Jinak zde hrozí riziko biologické či chemické kontaminace hmyzu. Proto u nás platí přísná hygienická pravidla pro chov, krmení, zpracování, balení, skladování a transportování hmyzu, o kterých se můžete dočíst více zde.

Rizika se vždy zmenšují s tepelnou úpravou hmyzu. Je to stejné, jako u jakéhokoliv jiného živočišného výrobku. Když si dáte hovězí tatarák, také zde bude větší riziko nějaké nákazy, než když si připravíte dobře propečený steak.

Rizika biologická

Zatímco patogenické mikroby hmyzu jsou považovány za neškodné pro člověka i pro zvířata (díky rozdílné fylogenetice), možným rizikem jsou pro nás mikroorganismy, které hmyz může přenášet. Riziko vzrůstá při špatných hygienických podmínkách panujících nejen při chovu hmyzu.

Co se týká rizika přenosu tzv. zoonotických infekcí, tedy infekcí přenosných mezi zvířaty a lidmi, je zatím považováno za málo pravděpodobné. Ovšem je potřeba provést více výzkumů.

Bakterie

Bylo odhaleno několik bakteriálních druhů u jedlého hmyzu. Příkladem jsou bakteriální druhy z rodů Bacillus, Streptococcus, Lactobacillus a jiné. Některé z těchto bakterií jsou patogenní a mohou zkracovat život hmyzu. Aby se riziko přenosu bakterií z hmyzu na člověka snížilo na minimum, jsou zapotřebí přísná biologická opatření a musí být zabráněno kontaktu hmyzu s hospodářskými zvířaty.

Důležitý je i způsob chovu hmyzu. Pokud je totiž například chovaný na papírových obalech od vajec, může být kontaminován salmonelou. Při následném zpracování hmyzu zde může hrozit riziko nárůstu mikrobů, pokud je hmyz sušen ve vlhkém prostředí. Tepelné zpracování hmyzu je velmi účinné pro eliminaci potravinových patogenů. Ke křížové kontaminaci může dojít při nehygienickém skladování a jiném zacházení. Opět bychom chtěli upozornit, že tento problém se netýká pouze hmyzu, ale všech potravin, které konzumujeme.

Alergeny

V dnešní době se velká část populace potýká z různými druhy nejen potravinových alergií. Mezi nejvíce rozšířené potravinové alergie patří alergie na ořechy, laktózu, lepek nebo třeba na mořské plody. A právě některé druhy hmyzu (zejména s tvrdou schránkou, například cvrček) obsahují velké množství alergenu zvaného chitin, který může způsobit alergii u lidí alergických na mořské plody. Moučné červy tolik chitinu neobsahují. I tak je třeba ale dávat pozor, pokud takovou alergií trpíte. Chitin je však zároveň i vláknina prospěšná pro naše tělo.

Pokud již patříme mezi jedlíky hmyzu, tyto rizika konzumace hmyzu s Vámi pravděpodobně nic neudělaly. Přijmete je, jako přijímáte riziko nákazy salmonelou při konzumaci různých potravin. Pokud však mezí hmyzí fandy ještě nepatříte, teď budete váhat možná ještě víc! To ale v žádném případě nemusíte, protože tato rizika opravdu nejsou ničím odlišná nebo větší než rizika, která podstupujete v případě konzumace masa či obilovin! Vzpomeňte si, že benefity konzumace hmyzu jsou mnohem, MNOHEM, větší! A to nejenom pro Vaše tělo, ale i naši planetu. 

Tak co, zkusíte naše Křupavé červíky? U nás si na nich pochutnáváme denně a nebojíme se je dát i našim dětem!

Looking at edible insects from a food safety perspective. 2021-4-9. Dostupné z: doi:10.4060/cb4094en

V našem předchozím článku, jste se mohli dozvědět, že ve Velké Británii začlenili na základních školách ve Walesu výuku o alternativních zdrojích proteinu. V tomto článku jsme se k tomuto tématu chtěli vrátit a ukázat, že Velká Británie není jediná, která tento krok udělala. A také se s vámi podělit o naši vlastní zkušenost s dětmi a jejich vztahu ke konzumaci Křupavých červíků. A tak tedy nepromítejme naše obavy z konzumace hmyzu do našich dětí. Naopak! Udělejme z nich novou generaci hmyzích strávníků!

Hmyz, jako přirozená součást potravy

Děti z tropických zemí konzumují hmyz jako něco naprosto normálního. Je součástí jejich každodenního života. Avšak v současné době se i v těchto zemích konzumace hmyzu postupně s mladší generací pomalu vytrácí. A to je rozhodně škoda! U nás se vytratila zcela. A proto teď snažíme hmyz, jako potravinu, navrátit i do naší evropské kultury. Dříve tu totiž také byla!

Jak už ale znáte z našich předchozích článků, potýkáme se zde s řadou problémů. Především tzv. fuj faktorem, který v nás vyvolává znechucení z konzumace hmyzu. Nebo také nevíme, jak takový hmyz připravit! No a spousta dalších jiných problémů … Ale vraťme se zpět k dětem. V současné době probíhají nebo již proběhly různé výzkumy ve školách, kde děti byly vzdělávány v oblasti alternativních zdrojů proteinů včetně hmyzu. Ve školách ve Velké Británii mají děti i možnost hmyz ochutnat ve školní jídelně v rámci jejich výuky. 

Jak jsme již zmínili, Velká Británie není jediná země, která se problematikou vzdělávání dětí ohledně konzumace hmyzu zabývá. Dalším příkladem je třeba Jižní Korea. V Jižní Koreji se povedlo zvýšit konzumaci hmyzu ze 143 miliónů amerických dolarů v roce 2011 na 259 miliónů dolarů v roce 2015. A to díky začlenění výuky ohledně konzumace hmyzu na školách. Také v Japonsku se snaží zvýšit konzumaci hmyzu tím, že na zemědělských středních školách mají výuku od hmyzích farmářů, kteří je učí, jak hledat a sbírat hmyz v horách a jak jej chovat doma. Tím chtějí v Japonsku zachovat tradiční konzumaci hmyzu.

U nás v Evropě byla v roce 2021 ve Švédsku vytvořena diskuzní skupina dětí ve věku 4-5 let. Děti na povídání o konzumaci hmyzu reagovaly různě. Některé byly zvědavé, další měly obavy. Výzkum zdůrazňuje důležitost výuky o konzumaci hmyzu u malých dětí. Aby již od malička chápaly problematiku současného neudržitelného procesu získávání potravin.

Dle výsledků těchto výzkumů je vidět, že pokud jsou děti vzdělávány v této oblasti, jsou pak mnohem více otevřeni konzumaci hmyzu (a jiným alternativním proteinům). Stěžejním tedy pro budoucnost konzumace hmyzu bude vytvoření vzdělávacích materiálů pro základní a střední školy. A hmyz prezentovat jako jednu z cest k udržitelné budoucnosti.

A co by dle akademiků mělo být součástí takové výuky?

• Výuka pokrývající udržitelný chov hmyzu, krmení hmyzu, příprava hmyzu jako jídlo v zemích, kde je tradičně konzumován
• Výuka o přípravě a konzumaci komerčních druhů hmyzu v zemích, kde není hmyz tradičně konzumován

Díky takovéto výuce se děti stanou nejvíce efektivními ambasadory v oblasti konzumace hmyzu. Pokud se nám je podaří přesvědčit, že stravování se hmyzem je zdravé, udržitelné, chutné a také „cool“, vznikne nám nová generace hmyzích strávníků. A to mi přesně chceme a hlavně potřebujeme, abychom si zachovali zdravou planetu. Děti pak samozřejmě také budou mít vliv na své rodiče, protože v dnešní době mají děti ve svých rodinách větší vliv, než tomu měli předchozí generace. Budou mít také vliv na své kamarády a jakmile vyrostou, na své děti.

Děti jsou mnohem více odvážné a bez předsudků

Ačkoliv děti jsou někdy vybíravé (některé více něž jiné), jsou také ti nejodvážnější! Nemají ještě předsudky a zbytečně vytvořené strachy ve svých hlavách, jsou spontánní. S tím se potkáváme často i my ve WormUP. Například, když objíždíme různé food eventy nebo veletrhy, není výjimkou, že k nám na stánek zavítá malé dvouleté dítě, které si bez ostychu sáhne do misky plné Křupavých červíků a pochutná si na nich. Zatímco jeho rodiče zděšením kulí své oči!

Konzumace hmyzu je pro děti, jako pro dospělé, velmi zdravá. Pomohla by tak řešit současné problémy s obezitou dětí. Místo nezdravých tyčinek, brambůrek a jiných podobných svačin, zkuste svým dětem do školy nebo na výlet nabalit Křupavé červíky. Děti zcela jistě zasytí, díky svému vysokému obsahu proteinu a zdravých tuků, pochutnají si, a ještě si užijí skvělou zábavu se svými kamarády.

Děti jsou pro nás ve WormUP velmi důležité, a proto jsou také našimi testery nových výrobků. Jsou totiž velmi upřímné! A to samozřejmě potřebujeme, i když ta pravda někdy může „bolet“! :D I proto jsme pro ně vytvořili dvě příchutě, a to Křupaví červíci Slaná skořice a naši novinku, Křupaví červíci Perníci. Sami jsme velmi často překvapení, jaké různé možné i (pro nás dospělé) nemožné kombinace, jsou schopni s Křupavými červíky vymyslet a za jídlo si připravit. Takový kečup s Křupavými červíky k párku nebo Křupaví červíci na palačince jsou pro ně úplně normální! A opět se vracíme k tomu, že my dospělí, máme různé předsudky a vzorce v hlavách, o tom, co se smí a co ne. A přitom taková palačinka s červíkem může být skvělá obměna nedělního obědu!

Zkuste to i Vy! Kupte svým dětem Křupavé červíky a nechte je samotné vymyslet, co s nimi udělají. Možná je zbaští jako zdravou svačinku a možná Vás překvapí úplně jiným kulinářským zážitkem!

Journal of Insects as Food and Feed [online]. 7. 2021 [cit. 2022-12-12]. ISSN 2352-4588. Dostupné z: https://www.wageningenacademic.com/doi/10.3920/JIFF2021.x007

THE POWER TO PESTER: WHY KIDS ARE KEY TO EDIBLE BUG ACCEPTANCE. Bugible [online]. [cit. 2022-12-12]. Dostupné z: https://bugible.com/2019/03/24/the-power-to-pester-why-kids-are-key-to-edible-bug-acceptance-almost-done/  

Aneb, další várka jednoduchých, chutných a zábavných receptů!

Sýrová pomazánka s Křupavými červíky

Do této pomazánky patří tvarůžky. Ne každý z nás je jejich velkým fandou, ovšem je to sýr, který neobsahuje skoro žádný tuk a sacharidy, za to jsou zdrojem proteinů. Jsou velmi oblíbené mezi sportovci. A tak je skvěle doplní Křupaví červíci, kteří jsou také plní proteinů a k tomu zdravých tuků!

Suroviny:

Křupaví červíci

1 balení olomouckých tvarůžků

100 g ementálu

1 krémový sýr

trochu mléka na zředění pomazánky

1 malá cibule

drcený kmín

mletá sladká paprika

sůl

Postup:

Tvrdé sýry nastrouháme najemno a spojíme s krémovým sýrem, dle potřeby zředíme mlékem. Vmícháme jemně nakrájenou cibuli, kmín, papriku a sůl. Servírujeme s oblíbeným pečivem a nazdobíme Křupavými červíky.

Zapečené tortilly se sýrem a Křupavými červíky

S tímto receptem zabrousíme trošku do Mexika, kde se hmyz dodnes konzumuje v různých formách a s různými pokrmy, třeba s tacos. My si však připravíme takovou českou variaci. Může to postupem trošku připomínat starý známý chleba ve vajíčku, ale v hodně moderním kabátě! Tento recept se určitě hodí na pohoštění Vašich známých a rodiny!

Suroviny na 2 tortilly:

Křupaví červíci

Tortilly (na jednu osobu cca 1-1,5 ks) - můžete použít tortilly s příchutěmi, např. rajčatové či se špenátem

vajíčko

80 g parmezánu

další sýr na posypání, např. gouda, čedar

2 stroužky česneku

chilli koření

Postup:

Dáme rozpéct troubu na 180°C. Tortilly rozkrájíme na 8 trojúhelníků. Každý z nich obalíme v rozmíchaném vajíčku s parmezánem. Dáme na plech vyložený pečícím papírem. Posypeme nastrouhanými sýry a na některé z nich dáme rozdrcený česnek, na druhé trošku chilli koření. Nakonec posypeme Křupavými červíky.

Tortilly dáme zapéct na cca 10 min. Podáváme nejlépe ještě teplé.

Máte nějaké vlastní osvědčené recepty s Křupavými červíky? Nebojte se nám je zaslat a my se s nimi podělíme i s dalšími hmyzími strávníky!

Zdá se, že Velká Británie je o krok dále, co se týká vzdělávání dětí v oblasti alternativních zdrojů proteinu. Právě čtyři školy ve Walesu vytvořily pilotní schéma výuky dětí, ale i jejich učitelů, ohledně různých alternativních zdrojů proteinu, jako je třeba hmyz.

Moučný červ ve školní jídelně?

Součástí schématu je výuka o moučných červech, cvrčcích a jiných druzích hmyzu. Jejich vidinou je budoucí přidání alternativních zdrojů proteinu do školních obědů. Studentům bude ve školní jídelně podávané tzv. VeXo, což je kombinace jedlého hmyzu s rostlinnými proteiny, která bude podávána třeba na způsob „boloňské“. Kromě toho budou dětem servírovány i jiné rostlinné produkty, které jsou ve Velké Británii již běžně dostupné (z hrachového nebo sójového proteinu). Avšak cílem není přesvědčit děti zcela přestat jíst maso. Spíše začít uvažovat nad tím, co jedí a jaký to má dopad na naši planetu.

Výuka začala v květnu 2022 a je vedena akademiky z Cardiffské university a University of the West of England (UWE). Akademici si kladou za cíl zjistit, jaké postoje mají děti k problémům týkající se životního prostředí a jak tyto problémy ovlivní jejich názory na jídlo, které jedí. Chtějí zjistit nejlepší způsoby vzdělávání dětí a jejich rodin v oblasti environmentálních a nutričních benefitů konzumace hmyzu (a samozřejmě ostatních druhů alternativních zdrojů proteinu).

Jak bude výzkum probíhat?

V rámci tohoto výzkumu budou akademici používat workshopy, rozhovory, průzkumy a skupinové diskuze se záměrem zjistit chápání a zkušenosti s alternativními zdroji proteinů mladých lidí. Kromě publikování výsledků výzkumu je také cílem poskytnou školám zdroje, které jim pomohou vytvořit edukační programy o tom, jaký dopad má na životní prostředí to, co jíme.

„Chceme, aby děti přemýšleli o alternativách proteinů již dnes, než aby o nich přemýšleli jako o potravinách budoucnosti. Vyzkoušení některých těchto potravin je tedy ústředním bodem.“ Nechává se slyšet Dr. Christopher Bear z Cardiffské university. „Ačkoliv se jedlý hmyz prozatím ve Velké Británií příliš neprodává, tvoří součást stravy dvou miliard lidí na celém světě. Hodně z toho je v částech světa, kde je hmyz součástí dlouhodobých kulinářských tradic.“

„Ve škole si uvědomujeme důležitost propojení mezi naší komunitou, potravinovou produkcí a širšími globálními problémy v rámci udržitelného rozvoje.“ Dodává Carl Evans, ředitel základní školy v Pembrokeshire, která je součástí projektu. „Víme, že tyto problémy jsou pro děti důležité, avšak je pro ně občas těžké jim rozumět. Proto jsme rádi, že můžeme být součástí projektu a spolupracovat s akademiky z Cardiffské university a UWE, a tak podpořit kritické myšlení dětí o udržitelném občanství.“

Děti=nová generace hmyzích strávníků

Velká Británie tedy již koná důležité kroky k tomu, aby se hmyz dostal na talíř stále více lidí. A dělá to správně, přes děti. Ti jsou totiž správnou cílovou skupinou, protože ještě nemají takové předsudky, ale především jsou stěžejními, pokud se má stát hmyz na talíři naši „normou“.

Nedávná studie Finder UK navíc zjistila, že více jak sedm miliónů dospělých lidí ve Velké Británii dodržuje tzv. bezmasou dietu. Ta se nejvíce objevovala mezi lidmi ve věku 18-23 let. A dalších šest miliónů má v úmyslu přejít na veganskou či vegetariánskou stravu. Jelikož se dočasné studie zaměřovali především na dospělé, vědci se domnívají, že tato nová studie na základních školách by mohla mezery doplnit.

Jaký názor na to máte Vy? Myslíte si, že by se výuka o alternativních zdrojích proteinů měla rozšířit i do našich škol?

Jelikož to bude asi ještě nějakou chvíli trvat, můžete s výukou Vašich dětí či Vašich blízkých začít doma sami! Stačí shlédnout pár našich předchozích článků o tom, proč jíst hmyz a k tomu objednat naše Křupavé červíky.

Primary school children get educated on entomophagy [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupné z: https://www.newfoodmagazine.com/news/165377/primary-school-children-may-be-set-to-have-insects-for-lunch/

Would you eat bug bolognese? Primary school children in Wales could be offered EDIBLE INSECTS including mealworms and crickets as scientists urge the next generation to embrace eco-friendly meat substitutes. Daily Mail.com [online]. [cit. 2022-12-11]. Dostupné z: https://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-10867737/Scientists-plan-feed-primary-school-children-crickets-mealworms-make-UK-greener.html

Zkopírovat citaci

V poslední době jsme se setkali s řadou skupin na sociálních sítích, které hlásají, že konzumace hmyzu je nebezpečná a je součástí plánu mocnářů na vymýcení lidstva … Nechtěli jsme toto téma nechat bez odezvy a rozhodli jsme se znovu připomenout, že hmyz jsme konzumovali mnohem dříve než maso ze savců, ptáků nebo třeba ryb.

Tak jak to tedy bylo? Jedli jsme hmyz nebo ne?

Pro vědce je velmi náročné najít přímé důkazy konzumace hmyzu z pravěku. Je to proto, že na rozdíl od kostí, obsahy žaludků pralidí je v podstatě nemožné najít. Když se nad tím ale zamyslíme, bez obsahů žaludků pralidí si nemůžeme být ani stoprocentně jistí, že jsme konzumovali řadu jiných věcí. Zoufat ale nemusíme! Vědci shromáždili řadu dalších důkazů, které konzumaci hmyzu podporují a 99 % paleoantropologů si je tak konzumací hmyzu jistých. To tvrdí také významná antropoložka Julie Lesnik, která napsala knihu Edible Insect and Human Evolution. 

To, proč je také velmi náročné najít přímé důkazy, je problém způsobu konzumace hmyzu. A to tedy, že většina druhů hmyzu se konzumuje celá. V některých případech se našly exoskelety hmyzu z místě archeologických nalezišť. Ale je pak velmi náročné říct, zda hmyz (nebo jiné zvíře) zemřel přirozeně, nebo se stal večeří pračlověka.

Konzumaci hmyzu jsme obkoukali

Konzumaci hmyzu jsme se s největší pravděpodobností naučili od jiných zvířat. A to jejich pozorováním a zjišťováním, co je jedlý hmyz. To alespoň tvrdí profesor entomologie Gene De Foliart z Wisconsin-Madison univerzity. Stejně tak řekl, „Konzumace hmyzu je jistě stará tradice“. Hmyz, jako termiti, poskytoval pralidem potřebné proteiny dlouho předtím, než se stali zdatnými lovci.

Důkazy najdeme i v naší nejbližší evoluční rodině

Pokud se podíváme do naší evoluční rodiny, zjistíme, že dodnes je velká část potravy primátů tvořena hmyzem. A to ať se bavíme o malém lemurovi nebo o obří gorile! Konkrétně mají například rádi termity, mravence, včely, vosy, motýly, můry nebo sarančata a cvrčky. Hmyz je pro primáty snadnou kořistí a to zejména v určitých stádiích svého vývoje, kdy se hmyz vyskytuje v houfech (fáze housenek, atd.). Pro primáty, stejně jako pro nás, jsou zdrojem kvalitních proteinů, tuků a mikroživin.

Jestliže tedy naši nejbližší evoluční příbuzní a miliony lidí po celém světě dnes hmyz běžně konzumují, je to důvod se domnívat, že pralidé to dělali také!

Kostěné nástroje jako rýpadla do termitišť

V jihoafrických nalezištích bylo objeveno více než sto podobně vypadajících kostěných nástrojů, které kromě jiných aktivit, s největší pravděpodobností sloužili k hledání a kopání termitišť. Tyto nástroje patřili našim prapředkům, Australopiték robustní, kteří žili před jedním až dvěma miliony let.

Stravování termity by také mohlo vysvětlit záhadný vzorec v kostech fosilií Australopitéků. Dle poměru uhlíku nacházející se v jejich kostech to znamená, že jejich strava byla přibližně ze 40 % složena z trávy nebo zvířat, které se živí rostlinami. A jelikož se zdá velmi nepravděpodobné, že australopitekové snědli tolik trávy a neexistuje žádný důkaz o tom, že by se živili savci, jsou termiti pravděpodobným vysvětlením.

A jak to bylo dál?

Pokud se podíváme na trochu bližší historii, tak zde už písemné důkazy o konzumaci hmyzu jsou. Můžeme se to dočíst z řady historických pramenů. Již staří Římané a Řekové si hodovali na larvách brouků krmených moukou a vínem, jak zmiňuje ve své knize římský učenec z prvního století Plinius a autor knihy Historia Naturalis.

Ve čtvrtém století píše o ideální době sbírání cikád známý řecký filosof a vědec Aristoteles. Starý zákon nabádal křesťany a židy ke konzumaci brouků a kobylek. Na kobylkách a medu prý přežil svatý Jan Křtitel, když žil v poušti. V 19. století major Howar Egan pozoroval indiány v Nevadě, kteří místo bizonů lovili cvrčky. Dělali to tak, že vykopali pasti, které zakryli slámou. Do pastí pak nahnali cvrčky, které zaživa zapálili. Následně byli opečení cvrčci odneseni do tábora, kde se z nich vyrobila mouka na chleba. Tedy mouka s obsahem vysokého procenta proteinu.

A konzumace přetrvala v Africe, Asii a Latinské Americe dodnes! Pouze z Evropy a Severní Ameriky vymizela. Jedním z důvodů je to, že se hmyz začal považovat za škůdce, protože likvidoval pěstované plodiny. Lidé začali investovat do chovu dobytka a hmyz se stal nepřítelem. Naštěstí se již konzumace hmyzu pomalu, ale jistě vrací i k nám!

I kdybyste nevěřili, že konzumace hmyzu je naší součástí již od pravěku, jednoznačné důkazy z bližší (přesto velmi dávné) historie existují. Pokud je tedy konzumace hmyzu plánem mocnářů na vymýcení lidstva a brali bychom, že začal již za starého Říma a Řecka, tak buď nevyšel anebo je to hodně dlouhodobý plán! A když to nevyšlo doteď, není třeba se obávat!

Proto se mrněte k nám na eshop a pochutnejte si na našich Křupavých červících!

BRIDGET, Alex. How Scientists Know Our Human Ancestors Ate Insects. Discover [online]. 2019 [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.discovermagazine.com/planet-earth/how-scientists-know-our-human-ancestors-ate-insects

GYNUP, Sharon. For Most People, Eating Bugs Is Only Natural. National Geographic [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné z: https://www.nationalgeographic.com/culture/article/eating-bugs-cultural-cuisine 

Firma Insect Engineers, sídlící v Nizozemí a zabývající se chovem bráněnky (Hermetia Illucens), na konci června oficiálně otevřela svou Insect school (hmyzí školu)! Cílem této školy je podpořit inovace v hmyzím sektoru, a to prostřednictvím sdílení a spolupráce. Hmyzí škola k výuce využívá online i praktickou výuku. Tímto způsobem chce hrát hlavní roli v podpoře růstu hmyzího trhu a urychlit tak přechod současných potravinových systémů na cirkulární ekonomiku – cirkulární produkci potravin.

Od 28. června 2022 do 3. července 2022 se konal oficiální týden otevření Insect School. Během tohoto týdne byla Insect School otevřena pro návštěvníky a byly organizovány různé druhy aktivit, včetně praktických ukázek chovu hmyzu, a odborné prezentace.

Trocha teorie

Web Insect School slouží jako online zdroj zpráv a znalostí pro každého, kdo má zájem dozvědět se něco více o hmyzím průmyslu, a to zejména o bráněnce, kterou se firma úzce zabývá. Tím chce Firma Insect Engineers ukázat světu, co může taková malá „moucha“ světu nabídnout, a posunout se tak blíže k cirkulární ekonomice a tím k udržitelné planetě pro budoucí generace. Díky této online platformě se každý může dozvědět, jak začít s komerčním chovem bráněnky.

Komerční chov hmyzu v praxi

Praktická výuka probíhá ve městě America v Nizozemí. Zde jsou k dispozici testovací zařízení pro každou fázi chovu bráněnky. Vše začíná kladením vajíček dospělých much až po zpracování larev bráněnky do krmiva pro zvířata (bráněnka zatím není povolena v EU jako potravina). V několika vysoce technicky vybavených místnostech mohou „žáci“ hmyzí školy získat praktické zkušenosti s průmyslovým a komerčním chovem larev bráněnky. Firma Insect Engineers tak pomáhá začínajícím firmám v tomto sektoru udělat ty správné kroky k průmyslové komerční hmyzí farmě. Prostřednictvím různých pilotních projektů také začínajícím firmám pomáhá analyzovat technologickou proveditelnost jejich plánů.

Sdílení znalostí jako cesta k hmyzí průmyslové revoluci

Insect School spolupracuje se vzdělávacími institucemi, jako je Wageningen University and Research, HAS University of Applied Sciences a jinými obchodními partnery, a kvůli tomu může zpřístupňovat svá zařízení pro výzkum. Díky spolupráci s firmami zabývající se likvidací odpadů posuzuje a uvádí také do praxe vysoce efektivní způsoby likvidace opadu z chovu larev bráněnky.

Zakladatel a CEO firmy Insect Engineers, Bob Holtnermans, věří, že sdílení znalostí a spolupráce, může skutečně posunout hmyzí průmysl kupředu. Aby se staly opravdu zásadní změny ve světě, nelze to dělat samostatně. Proto se rozhodl založit Insect School a nenechávat si své znalosti s chovem hmyzu jen pro sebe. Sdílením praktických a teoretických znalostí chce spojit hmyzí sektor a dosáhnout tak nezbytné revoluce směrem k udržitelné výrobě krmiv pro zvířata.

Než však budete moci bráněnku ochutnat i Vy, vyzkoušejte naše Křupavé červíky!

V prvé řadě, bychom vám všem chtěli popřát vše nejlepší do Nového roku. A také poděkovat za přízeň všech našich zákazníků a odvahu těch, kteří v minulém roce Křupavé červíky vyzkoušeli poprvé!

Jaký tedy byl rok 2022?

Kdybychom měli zhodnotit rok 2022 v jedné větě, zněla by asi tako „V tomto roce jsme se naučili, že i když se okolnosti někdy neodehrávají podle našich představ, je třeba nevzdávat se, po každém zakopnutí se vždy oklepat a znovu vstát s plným elánem.“

Podařilo se nám zpracovat cca 9500 kg larev potemníků moučných. A jsme rádi, že jsme se i přes krizi a další okolnosti na trhu, udrželi na téměř stejném objemu výroby, jako v předchozím roce.  

Dali jsme si za cíl vybudovat a přestěhovat se z home office do nové kanceláře. To se nám povedlo a scelilo to náš tým, ve kterém máme 7 lidí a dalších 8 brigádníků na food festivalech.  

Dalším významným krokem byl přechod na  nový design obalů, které už se pomalu dostávají do oběhu. Ruku v ruce s novým obalem šlo i rozšíření produktů o nové příchutě Perníci a Habanero. A právě na nové dvě příchutě je nejvíce pyšný majitel firmy WormUP Libor. „Jsem pyšný na nové příchutě koření. Udrželi jsme si vysokou kvalitu výrobku bez přidaných aditiv a obě výsledné příchutě chutnají skvěle.“ 

Velmi radostnou zprávou je také rozšíření našich Křupavých červíků do prodejní sítě DM drogerie. Zároveň se nám podařilo rozšířit naše produkty do dalších poboček Kaufland. Jsme moc rádi, že se z hmyzu stává standardní potravina.  

Co nám dalo zabrat?

Naopak jsme se nám trochu hůře podařilo poradit výzvou rozšíření Křupavých červíků do vzdálenějších regionů, než je Brno. Ale pevně věříme, že se nám to v dalším roce podaří!

Dále jsme museli začít překonávat jednu z nejvíce nepříjemných překážek, která se vždy objeví u úspěšných produktů, a to, že se objevilo velké množství firem, které napodobují náš výrobek i celou naši značku. Jejich kvalita bývá mnohem nižší a my pak často slýcháme „Já už jsem ochutnal a nechutnalo mi to“. Dá nám pak mnohem více práce, přesvědčit nespokojeného zákazníka k další ochutnávce a znovu do jedlého hmyzu nadchnout.  

Ale i přes to, jako i v předchozích letech, jsme i tento rok nadchli do hmyzu tisíce lidí! Při osobním kontaktu na food festivalech se teď mnohem méně setkáváme s „totálním odporem“ typu „To je nechutné“. Mnohem častěji teď slýcháme jemnější odmítnutí typu „To bych nedal!“. To je pro nás dobré znamení, že už i ti, co nechtějí hmyz konzumovat, dobře chápu nevyhnutelnost této změny v našem jídelníčku. Chce to jen trochu času, opakování, a nakonec se přidají i ti, co dnes odmítají.  

Česká republika jako lídr v konzumaci hmyzu v Evropě

Průměrně jsme v loňském roce navštívili asi 3 food eventy týdně. Začátkem roku jsme se také zúčastnili veletrhu pochutin ISM v Kolíně nad Rýnem. K našemu překvapení jsme zjistili, jak pomalý nástup v hmyzím potravinářství celá Evropa má! Jsme rádi, že je Česká republika jedlému hmyzu tak otevřená! Troufáme si říci, že jsme zemí s největší mírou konzumovaného hmyzu v EU. Hned za nás se pravděpodobně řadí Litva a Švýcarsko a Nizozemsko.    

Jako každá firma v této době, i my jsme pocítili tlak současného dění ve světě. Naštěstí vyrábíme z českého hmyzu a ani krmivo červíků nebylo navázáno na zahraniční trhy. Takže v tomto směru nás to výrazně neovlivnilo. Avšak cítíme inflační tlak. Stále se snažíme, abychom cenu Křupavých červíků nemuseli zvedat a zachovali ji takovou, jaká je nyní. Už jen pouhým zachováním ceny Křupavých červíků, se v době zdražování z hmyzu stává běžná potravina. 

Samozřejmě se ale krize už pomalu propisuje do našich rodinných rozpočtů a lidé proto šetří. U nás se to také projevuje, protože jsme luxusní potravina. Na druhou stranu je to relativně levný a velmi originální dárek, který je srovnatelný například s cenou levnějších vín.   

Jaké má firma plány na rok 2023? 

A na co se můžete těšit v roce 2023? V příštím roce chceme rozšířit prodej Křupavých červíků do dalších zemí a probudit tak trh i za hranicemi ČR. Chceme také rozšířit sortiment na další produkty, ale jaké, to je zatím překvapení ;)

Jedlý dárek s Křupavými červíky nejen pobaví, ale bude také zaručeně chutnat! Připravili jsme si pro vás hned tři. Jeden slaný a dva sladké. Anebo si recepty připravte jen pro sebe.

Slaná granola s Křupavými červíky

Spousta z nás ráno ráda snídá sladkou granolu neboli muesli s mlékem či jogurtem. Ovšem zkoušeli jste už granolu slanou? Třeba na salátě nebo do krémové polívky? Pokud ne, připravte si hned dvě dávky! Jednu pro sebe a druhou jako dárek pro Vaše blízké! Ale pozor, hrozí, že příští rok si o ni napíší Ježíškovi znovu!

Suroviny:

Křupaví červíci (pro milovníky pikantnějších chutí vyzkoušejte příchuť Habanero nebo Chilli, pro ostatní třeba Česnek nebo klasickou Sůl)

200 g ovesných nebo jiných vloček

100 g ořechů - mandle, vlašské, lískové (kdo co má rád nebo přidejte vše)

100 g slunečnicových semínek

100 g dýňových semínek

70 g rozinky a brusinky

20 g sezamových semínek

4 lžíce javorového sirupu nebo medu (doporučujeme javorový sirup, dodá granole opravdu výtečnou chuť)

1 bílek (lze i bez něj)

50 ml olivového oleje

Snítky čerstvého tymiánu a rozmarýnu

1 lžička pepře

1 lžička soli

Skleněné (zavařovací) láhve

Postup:

Začneme předehřátím trouby na 160°C. Vezmeme velkou mísu a v ní smícháme ovesné vločky, pepř a sůl. Pak přidáme bílek, javorový sirup a olej. Důležité je vše dobře promíchat. Všechny semínka, ořechy, tymián a rozmarýn přisypte k vločkám a opět dobře promíchejte, aby se vše krásně spojilo. Směs rozprostřeme na plech s vyšším okrajem a vyloženým pečícím papírem. Uhladíme ji a pečeme ve vyhřáté troubě cca 15 minut. Pak granolu promícháme a pečeme znovu 15 minut. Po vychladnutí granoly do ní přimícháme opatrně Křupavé červíky a dáme do pěkných skleněných lahví. Nejlépe průhledných, ať všichni hned vidí, že se nejedná o žádnou nudnou granolu!

Dortová lízátka s Křupavými červíky

Dortová lízátka se v poslední době staly velmi populárními, proto jsme se je rozhodli trochu zpestřit a připravit je jako perfektní (nejen) vánoční dárek s Křupavými červíky.

Suroviny (cca 15 ks) na korpus kuliček: (můžete případně použít i svůj oblíbený recept na korpus)

67 g cukru

67 g hladké mouky

33 g másla

33 g bílého jogurtu

½ vajíčka

½ sáčku vanilkového cukru

½ lžička kakaa

½ sáčku prášku do pečiva

2 lžíce marmelády (meruňková, jahodová či jiná oblíbená) nebo krému z vyšlehaného mascarpone s cukrem nebo máslového krému

Suroviny na zdobení kuliček:

Křupaví červíci (doporučujeme příchuť Perníci, Slaná skořice, ale třeba i Chilli)

Čokoládová poleva (bílá, mléčná, hořká, dle toho, co máte rádi)

Další jedlé zdobení a mašle na špejle (nemusí být)

Tlustší špejle

Postup:

V míse spolu smícháme všechny ingredience na korpus kuliček. Pomůžeme si kuchyňským robotem. Těsto vylijeme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme cca 15 minut na 175°C. Následně necháme vychladnout. Vychladnutý korpus rozdrtíme nadrobno. Přidáme džem či mascarpone či máslový krém a vše dobře promícháme. Směs musí vytvořit modelovací hmoto, proto marmeládu či krém přidáváme postupně. Pak ze směsi vytvarujeme kuličky s průměrem 2 cm. Kuličky dáme do mražáku na 10 min, aby hezky ztuhly.

Mezitím si rozpustíme čokoládovou polevu ve vodní lázni. Následně namočíme konec špejle v polevě a napíchneme na ni kuličku. A pak namočíme do polevy i celou kuličku. Ihned se pustě do zdobení Křupavými červíky (případně dalšími jedlými zdobením), dokud je čokoláda stále rozteklá. Kdo chce, může po ztuhnutí čokolády na špejle navázat mašličky. Nebo můžete kuličky jen tak položit na pěkný tác a zabalit do celofánu. A dárek je na světě!

Marokánky s Křupavými červíky

Marokánky. Kdo by neznal tuto vánoční klasiku? Ale co z ní letos udělat NEklasiku? A třeba ji zabalit do celofánových pytlíčků jako dárek?

Suroviny na základ marokánek (cca 40 ks):

15 dkg vlašských ořechů

10 dkg kandovaného ovoce

¼ mléka

4 dkg hladké mouky

5-7 dkg cukru

8 dkg tuku (máslo nebo Hery)

Suroviny na zdobení:

Křupaví červíci (doporučujeme příchuť Perníci a Slaná skořice, pro netradičnější verzi Chilli a Sůl)

1 čokoládová poleva

Pro netradiční verzi vločky chilli, hrubozrnná sůl 

Průhledné celofánové pytlíčky a mašle

Postup:

Ořechy rozdrtíme válečkem (nechceme úplně malé kousky). Do vodní lázně dáme mléko a tuk. Mícháme do rozpuštění tuku. Dále přidáme do směsi cukr a vmícháme metlou mouku. Vše necháme chvíli povařit až do chvíle, kdy značně směs houstnout. Přidáme ořechy, ovoce a vše mícháme až do opravdu husté směsi.

Poté kávovou lžičkou děláme hromádky a dáváme na pečící papír (v troubě se hromádky rozjedou na placičky). Pečeme ve vyhřáté troubě na 180°C cca 10-15 min až do zezlátnutí. Necháme zchladnout na pečícím papíru. Následně sundáme a namáčíme v rozpuštěné čokoládové polevě. Než poleva zaschne, ozdobíme Křupavými červíky, případě zrnky soli a vločkami chilli. Až jsou marokánky zcela zaschlé, rozdělíme je do celofánových pytlíčků, zavážeme stužkou a dáme pod stromeček. Nebo jen tak naservírujeme na vánoční tabuli společně s dalším cukrovím!

A jak se Vám to povedlo? A co na netradiční dárky či občerstvení Vaši blízcí? Podělte se s námi!