Hmyz jako inovace a proces, jak se dostane na talíře náš všech

V předcházejících článcích jsme se vám pokusili vysvětlit, co lidem brání nebo co je ovlivňuje v přijetí jedlého hmyzu, jako potraviny, do svého jídelníčku. Jednalo se zejména o faktory kulturní, sociální, socio-demografické, fuj faktor, první zkušenost s konzumací jedlého hmyzu, atd. Pokud jste články nečetli, určitě se na ně podívejte!

Proces přijetí jedlého hmyzu jako inovace

Dnes bychom se na přijetí jedlého hmyzu jako potraviny podívali trochu z teoretického hlediska. Pokud se totiž bavíme o přijetí jedlého hmyzu nebo potraviny s hmyzem, jedná se o přijetí inovace - proces, při kterém lidé přijímají a zařazují do svého života nový nápad, produkt, myšlenku, filozofii, praxi, atd. Inovací je myšleno něco nového jak pro jednotlivce, tak pro společnost. 

Proces popisuje křivka

Přijímání inovace lze popsat křivkou, která má tzv. normální tvar. Křivka rozděluje společnost na tzv. „Inovátory“ (2,5 %), kteří jsou nadšenci a přijímají inovace jako první. Rádi riskují a vyhledávají inovace, protože chtějí vyzkoušet vše jako první. Dále jsou následováni „Časnými osvojiteli“ (13,5 %). Ti už jsou rozvážnější než Inovátoři, ovšem inovace přijímají velmi rychle. Jsou názorovými vůdci a vizionáři. Pak tu máme „Časnou většinu“ (34 %), ta přijímá inovace rychle, ale až potom, co se osvědčí. Jsou důležití pro masovou adopci inovace, tedy také pro WormUP! Předposlední je „Pozdní většina“ (34 %), lidé velmi konzervativní a změny přijímají neradi. A inovaci přijmou až ve chvíli, kdy se osvědčila u většiny lidí. A poslední jsou „Opozdilci“ (16 %), kteří inovaci přijmou jen proto, že už nemají jinou volbu. Tak schválně, v jaké skupině se poznáváte? My ve WormUP patříme jednoznačně k Inovátorům a Časným osvojitelům! :)

Adopce inovace je proces spíše sociální než technický, protože skupina Inovátorů a Časných osvojitelů přesvědčí ostatní skupiny inovaci vyzkoušet. Výhodou, současně i nevýhodou, je to, že lidé západního světa si sami určují trendy, vč. stravování. Sami si určujeme nové směry a speciální diety, jako je populární veganství, flexitariánství, paleo dieta a další. Už jste slyšeli o Entoveganství? Ne? Tak se mrkněte zde! 

O tom, co jíme, si rozhodujeme sami nebo jiní za nás ...

Během krátké chvíle tak dokážeme zpopularizovat různé potraviny. Příkladem mohou být tzv. „Super potraviny“, kam se řadí například gója, chia semínka, quinoa a další. Mezi super potraviny patří i jedlý hmyz! Nelze zapomenout na stále přetrvávající trend stravy s vysokým podílem proteinu, který pramení z toho, že lidé jsou stále více zaujati svým vzhledem a chtějí jíst zdravěji. Často sportují a vyžadují vysokoproteinovou stravu, aby si udrželi/vybudovali svalnatou postavu. Takže jedlý hmyz do tohoto trendu zapadá více, než cokoliv jiného, protože představuje kvalitní zdroj proteinu! Sportovci, už jste ochutnali naše Křupavé červíky? 

Jak je inovace přijatá společností, je také ovlivněno její složitostí a komplexností. Jak kdyby už to samo o sobě nebylo složité víc než dost! :) Tím, že je jedlý hmyz na západě neznámý, zdá se lidem jako příliš „složitá“ potravina. Jinými slovy, spotřebitelé neví, jak ho použít, uvařit a zkonzumovat (vy díky našemu blogu už víte!). A proto se zde jeví jako nejlepší řešením přidat hmyz ve zpracované podobě např. moučky nebo pasty do známých potravin (chleba, těstoviny, tyčinky, atd.). Obal takového produktu by měl působit věrohodně a měl by zdůraznit „normálnost“ konzumace hmyzu. Problematice obalů hmyzích potravin jsme také již věnovali v našem předchozím článku.

Pro proces přijetí inovace je důležité inovaci porozumět. Opět se tedy dostáváme k tomu, že adopci hmyzu velmi pomůže, pokud budou lidé obeznámeni, co to vlastně hmyz je, jak se vyvíjí, jaký má životní cyklus, jak je chován, proč je pro nás dobrý. A o tom se my ve WormUP snažíme! Tím se změní strach a znechucení ve zvědavost a porozumění. Budoucnost vidíme zejména ve vzdělávání dětí ve školách.

A jak to lze aplikovat na jedlý hmyz?

Zatím jsme si přijetí inovace popsali dost obecně. Ovšem marketingová konzultační společnost Invenire, zabývající se jedlým hmyzem, vytvořila model přijetí hmyzu jako potraviny dle Rogerova difuzního modelu přijetí inovace. Také vytvořila jednotlivé profily potencionálních spotřebitelů, které umístila do difuzního modelu. A takhle jednotlivé skupiny vypadají:

Inovátoři

V této situaci, je hmyz na trhu s potravinami ve své první fázi. Spotřebitelská jsou zejména inovátoři, protože konzumace hmyzu je stále považována za „revoluční“. Inovátoři mají hluboce zakořeněné nákupní chování, jako hledání kuriozit a udržitelných produktů. Tito Inovátoři mohou být rozděleni do třech skupin:

1. Průkopník trendů (Trailblazing Trendsetter) 

   • Lidé-Labužníci, kteří chtějí experimentovat s novými ingrediencemi, chutěmi a vytváří nové formy a způsoby vaření. Jsou to „vůdci smečky“,  chtějí být napřed před trendy a vždy vše znát jako první. Také chtějí být vnímáni jako prosazovatelé nových věcí a exotických kultur.

   • Ovšem lze je jako zákazníky lehce ztratit v případě, že se hmyz stane běžnou součástí našeho života. Nebo když neuspokojí jejich chuťové buňky. Což se u našich Křupavých červíků stát nemůže! :) 

2. Hledač dobrodružství a zkušeností (Experience Seeker)

   • Hledač prahne po něčem novém, extrémním a chce překonat sám sebe! Doslova si libuje ve „fuj faktoru“ a chce si být vědom, že konzumuje hmyz. Šokovat chce nejenom sám sebe, ale i ostatní. Docela tvrďák, co?

   • Ztratit ho můžeme po tom, co hmyz ochutná a překoná „fuj faktor“. Bude totiž vyhledávat další dobrodružství.

3. Zatvrzelý protagonista udržitelnosti (Hardcore Sustainabilista)

   • Chce, aby jeho konzumace byla za každou cenu udržitelná! Jeho znalosti týkající se udržitelnosti jsou hluboké a neustále se vzdělává. Je ochotný změnit svou konzumaci, tak aby byla udržitelná, i za cenu, že znamená větší nepohodlí a vysoké náklady.

Časní osvojitelé

I další skupinou spotřebitelů lze docela lehce přesvědčit, aby hmyz ochutnali. Tuto skupinu velmi zajímají problémy v oblasti nutričních hodnot a cvičení. Jestliže hmyz může představovat řešení pro jejich problémy, tak jsou ochotni hmyz vyzkoušet. Klíčové je, přesvědčit je, že hmyz je skvělým řešením jejich potřeb a problémů. Do časných osvojitelů jsou zařazeny dvě skupiny spotřebitelů:

1. Nutriční nadšenci (Nutrition Enthusiast)

   • Chtějí být zdraví pomocí optimální a nutričně vyvážené stravy. Jsou velmi vzdělaní v oblastech výživy a mohou se stravovat pomocí speciálních diet, jako je Paleo dieta. Nejvíc je na hmyzu zaujme kvalitní protein, zdravé tuky, vitamíny a minerály. Zajímají je i produkce hmyzu. Jejich strava musí být kvalitní, projít minimálním zpracováním, a dávají důraz na čistotu a přírodnost.

   • Pokud však najdou lepší řešení jejich problémů, hmyz má smůlu!

2. Fitness fanatik (Fitness Fanatic)

   • Hlavní cíl zní: zlepšit svůj výkon a výdrž! Jako nutriční nadšenci se zajímají o protein, kvalitní tuky, vitamíny a minerály.

   • Pokud ale najdou lepší zdroj proteinu, hmyz má opět smůlu!

Časná většina

Nejtěžší fáze adopce jedlého hmyzu bude získat časnou většinu. Inovátoři a časní osvojitelé budou muset vyvinout přesvědčující a věrohodné úsilí, aby časnou většinu ke konzumaci přesvědčili. Časná většina je motivována tím, že nechce zůstat pozadu, to však nestačí. Konzumace hmyzu bude muset alespoň částečně ukotvena ve společnosti. Časná většina nehledá nic nového, také neřeší osobní problémy, jako je udržitelná výroba, proteinová strava, atd.,, kvůli kterým by byla ochotna zcela změnit svou spotřebu a konzumaci. Tato transformace bude trvat dlouho! a bude vyžadovat velkou dávku trpělivosti, peněz a obecné „obhajoby“ hmyzu jako potraviny. Také hmyz musí být zakomponovaný v běžných výrobcích, jako jsou tyčinky, chleba nebo těstoviny. K časné většině řadíme tyto spotřebitele:

1. Labužníci (Foodie)

   • Vaření je jejich velkým koníčkem. Čtou kuchařky, zkouší nové recepty, sledují slavné šéfkuchaře, vyhledávají a navštěvují vyhlášené restaurace a cestují za účelem poznávání nového jídla. Zajímají se o produkci potravin a hlavně  jejich chuť. Zajímá je také příběh dané potraviny. Pro labužníky máme na našem blogu několik receptů!

   • Pokud však objeví nějakou jinou zajímavou surovinu, hmyz šanci nedostane.

2. Zelení (Comfy Green)

   • Jsou si vědomi, že individuální konzumace má obrovský vliv na životní prostředí kolem nás. Chtějí se chovat odpovědně, ale chtějí to dělat jednoduchou cestou bez velkého omezování. Jde jim také více o životní styl, než o zachraňování planety. Udržitelnost hmyzích potravin porozumí velmi rychle a dobře, ale produkt musí mít i jiné benefity, než jen udržitelnost. Zapotřebí je tedy propojit argumenty udržitelnosti, zdraví a nutriční hodnoty.

   • Může se stát, že pokud se objeví jiný udržitelný produkt, který se bude mít pro ně lepší atributy, konzumaci hmyzu opustí.

Pozdní většina

Až bude konzumace hmyzu akceptována širokou veřejností, pozdní většina se ke konzumaci připojí. Avšak pravděpodobně nebude tak nadšená konzumací hmyzu, jako předešlé skupiny, ale bude jí vidět jako bezpečnou a dostupnou možnost. A to díky tomu, že již byla otestována velkou částí společnosti. Potraviny s hmyzím proteinem budou muset být běžně dostupné v obchodech a dobře známé. Do pozdní většiny jsou zařazeny dvě skupiny a to:

1. Vyvažovač (Balancer)

   • Zajímají se o zdraví naší planety, a to z důvodu jejího zachování pro příští generace. Dále chtějí, aby jejich rodiny jedli zdravou nutričně vyváženou stravu. Vše dělají nejen pro sebe, ale zejména pro dobro druhých.

   • Může dojít k jejich ztrátě, pokud nedojde k propojení mezi nimi, jedlým hmyzem a „dobrem pro ostatní“.

2. Hledači jednoduchého zdravého řešení (Healthy Convenience Seeker)

   • Chtějí zdravé, chutné a především jednoduché řešení jejich stravy. Nechtějí vynakládat svůj čas na to, aby zjistili, co je a co není zdravé. Chtějí  jasné řešení jejich problému. Udržitelnost je bonus.

   • Může dojít k jejich ztrátě, pokud nabízené řešení není dostatečně jednoduché a jasné.

Opozdilci

Zbytek společnosti, která akceptuje konzumaci hmyzu až v případě, že jim ho někdo naservíruje v práci na obědě, u přátel či příbuzných. Produkty musí být cenově přijatelné, dostupné v jejich oblíbeném obchodě a musí se jednat o produkty známé.

Tak v jaké skupině jste se poznali? Pokus patříte nejenom mezi Inovátory, mrkněte na naše Křupavé červíky!

SATRAPOVÁ, Silvie. Vliv obalu a etikety na rozhodování spotřebitelů při nákupu produktů s obsahem hmyzího proteinu. [online]. Brno, 2021 [cit. 2022-12-19]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ec4841/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D..