📖PŘEČTĚTE SI, Strana 7

Dynamicky rostoucí trh

Trh s hmyzem je dynamicky rozvíjející se business, který každoročně roste o desítky procent. Děje se tak zejména proto, že konzumace hmyzu získala velkou pozornost médií, dále díky trendům ve stravování (organická strava, flexitariánství, proteinová strava, atd.). Nelze také opomenout vzrůstající důraz na udržitelnou produkci a větší dostupnost a možnost výběru hmyzích produktů.

V roce 2019 největší část evropského trhu zaujímal hmyz ve své „původní“ podobě. Tedy nijak zpracovaný, ale například pouze sušený (politý čokoládou, ochucený kořením, atd.), následovaly tyčinky a těstoviny s hmyzí moučkou.

V tomto roce se na trhu nacházelo cca 500 tun hmyzích produktů. Již toto číslo se může někomu zdát vysoké, ovšem budoucí odhady jsou mnohonásobně vyšší! V roce 2030 by trh mohl dosáhnout 260 000 tun hmyzích produktů na evropském trhu! Z toho největší část trhu by mohla zabírat moučka z hmyzu.

Kolik je v EU hmyzích strávníků?

Avšak samotný nárůst produkce nestačí! Musí dojít i k nárůstu strávníků hmyzích produktů. V roce 2019 jich bylo asi 9 mil. na území Evropské Unie. Do roku 2030 je jejich počet odhadován na 390 mil., a to kvůli zlepšení vnímání hmyzu jako potraviny a také lepší dostupnosti hmyzích produktů.

Růst trhu = tvorba nových pracovních míst

Pozitivem růstu tohoto relativně nového trhu je vytvoření nových pracovních míst a nárůst investicí. Vznikají tak nová pracovní místa související přímo s produkcí a zpracování hmyzu, ale také pracovní místa se specializovanou administrativou, logistikou, prodejem, atd.

V současné době na evropském trhu najdeme zejména teprve začínající menší firmy, které se specializují na určité aktivity s pojené s konzumací hmyzu. Na chov a usmrcení hmyzu je zaměřeno asi 36 % firem, na zpracování hmyzu do meziproduktu 28 % firem, na zpracování hmyzu do finálních produktů 36 % a prodej zajišťuje kolem 3 % firem.

Trh je tvořen zejména mikropodniky. Ty zabírají 81 % celkového trhu. Malé podniky tvoří 16 % a 3 % střední podniky.

A jak si na tom stojí WormUP?

V roce 2019 od svého založení jsme zpracovali 1,5 tuny moučného červa. 

V roce 2020 už to bylo o tunu více, tedy  2,5 tuny moučného červa, ovšem čísla by mohla být ještě vyšší nebýt pandemie Covid. 

V roce 2021 plánujeme zpracovat cca 10,5 tuny moučného červa! 

Jsme pyšní na naše úspěchy a vážíme si každého nového i stávajícího zákazníka. Důkazem spokojenosti našich zákazníků je i certifikát Ověřeno zákazníky kde máme 100% spokojenost!!!! :-D 

Pokud jste ještě naše Křupavé červíky nevyzkoušeli, mrkněte na náš eshop!

Naši červíci opět bodují v krajském kole Královéhradeckém kraji FIRMA ROKU 2021, kde jsme se s našimi hmyzími pochoutkami umístili na 1. místě a postupujeme do celostátního finále, které proběhne začátkem prosince. Toto nebyl jediný náš úspěch, současně jsme vyhráli i v soutěži Potravina a potravinář roku, kde jsme vyhráli v kategorii maso a masné výrobky. Tyto úspěchy potvrzují rostoucí trend v zájmu o výrobky z hmyzu. Příznivě to podporuje i vývoj legislativy v rámci Evropské unie.

Potraviny z hmyzu zaznamenávají stále větší oblibu jak u spotřebitelů, tak i v odborných kruzích. Firma WormUP vyrábějící slané pochoutky z hmyzu se těší čerstvým úspěchům hned ve dvou prestižních soutěžích. Včera byly v Hradci Králové vyhlášeny výsledky krajského kola soutěže Firma roku, kde odborná porota vybírala s deseti firem a deseti živnostníků z Královéhradeckého kraje. V kategorii Firma roku vyhrála společnost WormUP a postupuje do celostátního kola. Společnost vyhrála i soutěž Potravina a potravinář roku Královéhradeckého kraje v kategorii Maso a masné výrobky. V této soutěži rozhodovali o vítězi spotřebitelé. Celkový rostoucí trend v zájmu o výrobky z hmyzu podporuje i Evropská unie, která nedávno uznala larvy potemníka moučného jako bezpečnou potravinu a hmyzím výrobkům tak otevřela evropský trh.

„Úspěch v těchto soutěžích je významným zlomem pro hmyzí potravinářství, pro nějž je popularizace prostřednictvím médií velmi prospěšná. Čím víc se bude o hmyzu mluvit, tím víc poroste zájem o něj, začne se zlevňovat a tím se bude dostávat mezi širší populaci, nakonec se stane běžnou součástí všedních potravin,“ 

prezentuje svojí vizi Libor Sloupenský, zakladatel společnosti WormUP.

Na českém trhu prodává firma WormUP svoje produkty z larev potemníka moučného již od roku 2019. Zajímavé je, že tento unikátní český startup má v Evropě jen velmi malou konkurenci. Larvy potemníka moučného nakupuje firma WormUP z certifikované hmyzí farmy na Moravě. Larvy se chovají ve velmi čistém prostředí. Krmí se extrudovaným obilným šrotem a drcenou zeleninou. Po vykrmení projdou několikadenní očistnou hladovkou. Pak se krátce povaří v horké vodě, usuší a následně dochutí.

Jedlý hmyz v podobě Křupavých červíků představuje dokonalý zdroj živočišných bílkovin. Podle nových laboratorních testů jich má v sobě téměř 60 % obsahu. Bonusem navíc je až 20 % nenasycených mastných kyselin, spousta vápníku, železa a zinku. Obsahem výživných látek hmyz dokonce překoná kuřecí, vepřové i hovězí maso. V hmyzu nenajdeme žádnou chemii ani antibiotika. Navíc se při jeho chovu spotřebuje výrazně méně vody, krmiva i prostoru. Z těchto důvodů se jedlý hmyz právem nazývá potravinou budoucnosti a může podpořit přechod EU na udržitelnější potravinový systém.

Všem ostatním účastníkům v této prestižní soutěži chceme od srdce popřát ať se jim nadále daří ve svém podnikání a Vám našim zákazníkům moc a moc děkujeme za vaši každodenní podporu  nákupem či sdílení naší vize –⁠ Jedlý hmyz není jen potravina budoucnosti, ale také chutná pochoutka. 

Celý článek od FIRMA ROKU najdete zde: https://www.firmaroku.cz/blog/podnikatelsky-trun-na-hradecku-dobyla-cukrarina-cervi 

Jak víme z našeho článku Jak se chová hmyz?, hmyz je považován za hospodářské zvíře, tedy maso. Ovšem velmi často si ho lidé s masem nespojují a spíše mají problém jej někam zařadit. Proto má potenciál oslovit třeba i vegetariány a vegany.

Vegetariáni a vegani. Jak vnímají konzumaci hmyzu?

Skupina vegatariánů a veganů, která hmyz s nadšením vítá, vidí v jeho konzumaci obrovské výhody a snaží se druhou skupinu odpůrců přesvědčit, že na ní není nic špatného. Právě naopak! Mohla by jim mnohem více pomoci v jejich životním stylu, stravování a způsobu myšlení.

Jaké jsou argumenty, které by měli skupinu odpůrců přesvědčit?

Umělé chovy

Vegetariáni a vegani jsou často odpůrci umělých chovů, a proto i umělý chov hmyzu pro ně může být překážkou. Pokud však zvážíme fakt, že 30 % veškeré úrodné půdy je využíváno na produkci jídla, ze kterého se pak stane odpad (z toho 40-50 % je ovoce a zelenina), pak je jasné, že bychom museli velmi změnit naše spotřebitelské chování. To však není vůbec jednoduché.

I kdyby se tak teoreticky stalo, tak stále je tu velké množství „odpadu“, které se konzumovat lidmi již nedá. Jsou to třeba zbytky zeleniny z potravinářské výroby. A přesně tyto zbytky lze zužitkovat na hmyzích farmách jako krmivo. Navíc chov moučného červa dokáže produkovat týdenní potřebu proteinu pro jednu osobu pouze na 18,6 m²!

Udržitelný zdroj proteinu

Mezi populární zdroj proteinu mezi vegetariány a vegany patří neodmyslitelně sója. Naneštěstí, pěstování sóji má velký negativní dopad na naši planetu (více v článku Hmyz jako udržitelná potravina.). Navíc je také většina vypěstované sóji geneticky modifikovaná, a tedy pro lidský organizmus nezdravá. Takto upravená sója obsahuje látky, které omezují trávení proteinů, dále využívání živin, minerálních látek jako vápník, hořčík, zinek a železo. Také podporuje neplodnost nebo rakovinu prsu.

Naproti chov a konzumace hmyzu je velmi udržitelná, pokud se provádí správným způsobem (více v článku Hmyz jako udržitelná potravina.).

Potravina bohatá na živiny

Velké množství mladých lidí se stane vegetariánem či veganem kvůli zdravému životnímu stylu – vyhýbat se nezdravým a modifikovaným potravinám (což se vylučuje s odstavcem výše). Pokud však konzumují pouze rostlinnou stravu, nemůžou jí nahradit veškeré živiny, které lidské tělo potřebuje. Příkladem je vitamín B12, železo či protein. Nejde je lehce nahradit nebo to nelze vůbec.

84 % v této chvíli již bývalých vegetariánů a veganů se vrátilo zpět k běžné stravě. A to proto, že nemohli z vegetariánské a veganské stravy získat dostatečnou výživu. Což jim způsobovalo různé zdravotní problémy. Přidání hmyzu do svého jídelníčku je tedy zdravá a lehká cesta k vyváženému jídelníčku. A mohlo by to pomoci zabránit více lidem vrátit se na „běžnou“ živočišnou stravu. Více o nutričních hodnotách najdete v našem článku.

Vcelku etický zdroj proteinu

Je jasné, že zabíjení hmyzu se neslučuje s myšlenkou veganů. Ovšem ruku na srdce, kdo doma běžně nezabije otravný hmyz? A pak tedy vyvstává otázka, který hmyz lze bez problémů zabít, a který už ne? Má snad život moučného červa vyšší hodnotu než život komára nebo mouchy?

Hmyz je také etickým zdrojem proteinu kvůli tomu, že nemá vyvinuté receptory vnímání bolesti a stresu.

Pokud by také vegani a vegetariáni začali jíst hmyz, kterým by částečně nahradili spotřebu rostlinné potravy, ušetřili by spoustu životů savců při pěstování těchto plodin. Proč? Protože v dnešním zemědělství se používá velké množství postřiků, které otráví spoustu zvířat. A samozřejmě škodí i člověku. Zvířata jsou také zabíjeny zemědělci, kteří běžně používají zbraně proti ptactvu, králíků, liškám, jelenům a dalším. Zvířata také umírají při sklizni plodin kvůli využívání těžké techniky.

Entoveganství jako nový životní směr?

Ano již existuje skupina lidí, kteří se začali nazývat Entovegany. Tedy vegany, kteří se nebojí do své stravy zařadit hmyz! Více od Entoveganství se můžete dozvědět přímo z jejich webu.

Hmyz jako nutričně vyvážená potravina

Mnoho druhů hmyzu má obrovský produkční potenciál, a proto by hmyz mohl být jedním z řešení nedostatku potravin, ale také výživových problémů lidské populace. O obrovském nárůstu populace do roku 2050 a s tím spojenými problémy s dostatkem jídla se můžete více dočíst v našem článku Hmyz jako udržitelná potravina. Ale hmyz je nejenom udržitelnou potravinou, ale také nutričně vyváženou potravinou bohatou zejména na živočišný protein a zdravé tuky.

Nelze však všechen jedlý hmyz házet do jednoho pytle! 

Nutriční hodnoty se liší nejenom druh od druhu, ale dokonce záleží na jejich fázi životního cyklu (vajíčko, larva, dospělý jedinec). Dále také záleží na jejich chovu, tedy potravě, kterou přijímají (zelenina, ovoce, zrno, atd.), a prostředí, ve kterém jsou chováni.

Zajímavostí bude jistě srovnání nutričních hodnot běžných potravin s nutričními hodnotami různých druhů hmyzu níže v tabulce.

Jak lze vidět, nejlépe si ve srovnání obstál moučný červ! U proteinů dosahuje dokonce vyšších hodnot, než je tomu u hovězího masa. Ze všech druhů hmyzu má také nejvyšší dosaženou hodnotu v tucích, oproti hovězímu masu se však jedná o ty „zdravé“ tuky.

Pojďme se podívat na jednotlivé nutriční hodnoty podrobněji.

Protein

Protein, pravděpodobně nejvíce rozebírané téma posledních let v potravinářském průmyslu. A proto dobrá zpráva je, že protein je hlavní výživovou složkou hmyzu! Jeho obsah se pohybuje okolo 20-80 % v sušině. To znamená, že některé druhy mají vyšší obsah proteinu než například vejce, rostlinná potrava, drůbež, a dokonce i hovězí maso!

Pokud bychom srovnali obsah proteinu různých druhů hmyzu s jinými potravinami živočišného původu, tak dojdeme k závěru, že moučný červ má srovnatelný obsah proteinů s hovězím roštěncem a hovězím bokem (64 % v sušině). Ale není protein jako protein!

Množství obsaženého proteinu není vše! Důležitá je i kvalita přijímaného proteinu. Protein obsažený v hmyzu dosahuje opravdu vysoké kvality a je mnohem lépe stravitelný pro lidský organismus, než protein ze sóji či jiných rostlinných náhražek masa. Je to díky obsahu jednotlivých aminokyselin.

Tuky

Většina z nás se zajímá o výši a druh přijímaných tuků. Tuk je totiž nejbohatší makronutrient v potravinách a dle obsahu mastných kyselin je dána jeho kvalita. A proto zde je další dobrá zpráva, že ten z hmyzu můžeme zařadit mezi „zdravé“ tuky, protože obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin. Ty jistě velmi dobře znáte. Jsou to například Omega 3, Omega 6 a Omega 9. Velmi často chybí zejména obyvatelům vnitrozemských rozvojových zemí, kterým chybí v jídelníčku ryby. Zařazení hmyzu do jejich stravy by tedy mohlo významně pomoci s tímto problémem.

Příklad můžeme opět uvést na moučném červu, který v sušině dosahuje hodnot 17 % tuku, což je srovnatelné s hovězí svíčkovou.

Minerální látky a vitamíny

Kolik z nás doplňuje mnoho minerálních látek a vitamínů prostřednictvím různých pilulek z lékárny? Pravděpodobně většina, protože dnešní potrava prostě není bohatá na tyto pro lidský organizmus potřebné látky. Někteří z vás teď namítnou, že aby je doplnili, museli by sníst hmyzu kila. Ano, hmyz nás jistě v tomto problému zcela nespasí, ovšem je velmi dobrým zdrojem minerálních látek a vitamínů.

Je to například železo, jehož nedostatek způsobuje chudokrevnost, která způsobuje únavu. Nejvíce železa obsahuje kukla bource morušového, až dalece po ní následují třeba vepřová játra. Dále je hmyz zdrojem vápníku, který přispívá k udržení dobrého stavu kostí a zubů. Tady je vítězem saranče stěhovavé, následované kuklami bource morušového. A daleko za nimi je například sója a špenát.

Hmyz je také zdrojem vitamínu B2 a B12, který se nachází pouze u potravin živočišného původu, a proto velmi často chybí vegetariánů a veganům! Vitamín B12 je velmi důležitý pro správnou funkci a tvorbu červených krvinek a nervových tkání. Dále také hmyz obsahuje vitamíny A, C, D, E a K.

Vláknina

Hmyz obsahuje vysoké množství vlákniny zvané chitin. Ten je zejména na vnější kostře hmyzu, tedy třeba na krovkách. Vláknina je pro lidský organismus důležitá, protože podporuje správnou funkci střev. Ovšem chitin je i alergen! Alergie se projevuje jako alergie na korýše a mořské plody. Případy alergie jsou však ojedinělé. Tuto skutečnost mají povinnost výrobci potravin s hmyzem psát na obaly produktů.

Tak šup šup do našeho eshopu, ať se o nutričních hodnotách, udržitelnosti, ale také lahodnosti našich Křupavých červíků přesvědčíte sami!

Vědci odhadují, že s obrovským nárůstem populace, dojde až na zdvojnásobení poptávky po mase. Tento obrovský nárůst populace a konzumerismus však znamená značný problém a tlak na potravinovou produkci. Ta je ovšem značně limitována svými zdroji (půda, oceány, energie a voda). Pokud by zemědělství pokračovalo stejně, jako je tomu dnes, bude docházet k významnému nárůstu skleníkových plynů, kácení lesů a degradaci životního prostředí. Je tedy potřeba hledat nová řešení.

Současná živočišná produkce

Velkokapacitní zařízení na produkci ryb a dobytka jsou ekonomicky výnosné. Tak je tomu alespoň krátkém horizontu, za to ale přináší neúměrně vysoké environmentální náklady! Jako příklad lze uvést chlévskou mrvu neboli hnůj. Hnůj je sice používán na podporu úrody, ale kromě živin obsahuje také toxiny (těžké kovy) a patogeny. Vsakováním do země kontaminuje podzemní i nadzemní vod. Hnojení má také za následek enormní emise skleníkových plynů, které významně ovlivňují náš ekosystém. Je ale jasné, že bez chlévské mrvy se zcela neobejdeme.

Pokud bude živočišná produkce stále narůstat, bude to představovat zvýšení poptávky po zemědělské půdě a krmivu. To znamená odlesňování. V Amazonii již došlo k odlesnění více, jak 70 % zalesněných ploch. Chov dobytka se také významně podílí na změnách klimatu a to více než dopravní průmysl!

Hledání nových řešení

Z předcházejících řádků je zřejmé, že nynější situace produkce potraviny není dlouhodobě udržitelná. Planeta má limitované zdroje, které po jejich vyčerpání často nelze obnovit.

A tak vědci přicházejí s řešeními, jak „nakrmit“ 9 miliardovou populaci do roku 2050. Mezi jednotlivá řešení patří různé nové zdroje potravy bohaté na proteiny, jako je hmyz, fazole, mořské řasy nebo houby. Jistě jste také již slyšeli o „masu ze zkumavky“. Takové maso je založeno na kmenových buňkách.

Dalšími řešeními je chov prasat v mrakodrapech, jako to navrhují v Číně nebo domácí skleníky, které si bude možné pořídit do bytu.

Hmyz jako jedna z alternativ

V následujícím textu je podrobně rozebráno, jaký dopad na naši planetu má chov hovězího dobytka, kuřat, prasat a jiných potravin v porovnání s produkcí hmyzu.

Spotřeba vody

Už dnes se lze setkat s nedostatkem vody na mnoha místech naší planety. Vědci odhadují, že do roku 2025 bude žít 1,8 mld. lidí v naprostém nedostatku vody a 2/3 světové populace bude tento problém hrozit.

Zemědělství spotřebovává 70 % celkového množství pitné vody. Na produkci 1 kg kuřete je spotřeba 2 300 l vody, na 1 kg vepřového 3 500 l vody, na 1 kg hovězího 22 000 l vody (někteří dokonce odhadují spotřebu až na 43 000 l vody) a na chov 1 kg cvrčků pouze 1 l vody!

Ovšem nenechme se zmást živočišnou produkcí! Také sója, která je velmi populární mezi vegetariány a vegany má velký environmentální dopad! Na produkci 450 g sóji se spotřebuje 900 l vody.

Spotřeba krmiva

Hmyz má vysokou míru konverze potraviny (potřebuje mnohem méně jídla na získání energie). Na 1 kg kuřecího je zapotřebí 2,5 kg krmiva, na 1 kg vepřového 5 kg, na 1 kg hovězího 10 kg krmiva a na 1 kg cvrčků pouze 1,7 kg!

Orná půda

Jak známo, půda je také omezený zdroj a nelze ji jej rozšiřovat. Na 1 kg kuřecího je zapotřebí 45 m², na 1 kg vepřového 50 m², na 1 kg hovězího 200 m² a na 1 kg cvrčků jen 15 m²

A sója? Na vypěstování 450 g je potřeba 1,6 m².

Skleníkové plyny

Hospodářská zvířata produkují 14,5 % celkových skleníkových plynů. Což je více, než dopravní sektor! Skleníkové plynu, jak je známo, působí významné klimatické změny. Vědci se shodují na tom, že emise skleníkových plynů u chovu hmyzu, jsou mnohonásobně nižší, než je tomu u hospodářských zvířat. Někteří dokonce uvádějí, že je to až o 99 % méně než u hovězího dobytka.

Skleníkové plyny představují obrovský problém. Sice již dnes existují určité regulace emisí v podnicích, ovšem takovéto regulace naprosto chybí u chovu dobytka!

Reprodukce

Hmyz se rozmnožuje opravdu velmi rychle! Je to kvůli množství vyprodukovaných vajíček, také krátkému životnímu cyklu, který je většinou dlouhý 2-4 týdny. Což  je na jedné straně výhoda (pokud hovoříme o umělých chovech určených ke konzumaci), na druhou stranu působí problémy ve volné přírodě, pokud dojede k jeho přemnožení.

Samička moučného červa vyprodukuje za dobu svého 3 měsíčního života 160 vajíček. Samička potemníka brazilského dokonce 1500 vajíček za jeden rok! Doba dospívání moučného červa je 10 týdnů. V porovnání se skotem zjistíme, že březost trvá 280 dnů. Také má jedno mládě do roka a dospívá minimálně dva roky, než je ho možné konzumovat.

Jak lze vidět, konzumace a chov hmyzu je udržitelný! Ovšem musí také udržitelně probíhat. Například je zapotřebí využívat lokálních chovů, protože cesta hmyzu vhodného pro konzumaci z Číny do ČR určitě udržitelná nebude. Na to myslíme i my ve WormUP Proto využíváme hmyz z lokální farmy na Moravě. 

Spousta lidí si nedokáže představit, jak a kde se hmyz chová. Velká část z nich určitě také řekne „pěstuje“ místo chová :) A to z toho důvodu, že váhají, zda je to maso nebo něco jiného. Jak to tedy je?

Chov hmyzu

V prvé řadě je tedy zapotřebí si ujasnit, že hmyz je označen v ČR jako hospodářské zvíře, a tedy maso! Touto informací snad teď neodradíme všechny vegetariány :)

Hmyzí farmy

Hmyz se chová na speciálních farmách, kde panují přísné hygienické a bezpečnostní normy. Ministerstvo zemědělství k tomu vydalo speciální příručku, která obsahuje zásady pro chovatele a zpracovatele hmyzu pro lidskou konzumaci. Hmyz, který je chován pro krmení zvířat rozhodně nesmí být použit pro lidskou spotřebu!

Povinnosti chovatele

Každý z chovatelů hmyzu musí být nahlášen na krajské veterinární správě. Prostory, kde je hmyz chován, musí splňovat požadavky na chov hospodářských zvířat. A také splňovat podmínky pro přirozené biologické a fyziologické funkce hmyzu. Hmyz musí být sledován po zdravotní stránce. Nemocný hmyz musí být z chovu odstraněn, jelikož zatím neexistují žádná registrovaná léčiva.

Místo, kde se chová, musí být pravidelně čištěno a desinfikováno. Krmen může být pouze krmivy k tomu určenými a zdravotně nezávadnými. Například zrnem, sójou, siláží, zbytky ovoce, zeleniny a chleba (nesmí však vykazovat známky plísní či hniloby). Nesmí být krmen zbytky ze stravovacích zařízení nebo potravinami živočišného původu.

Chovatel je také zodpovědný za to, aby hmyz z farmy neutekl. To bychom tedy opravdu nechtěli! :-)

Pokud se hmyz převáží, je třeba, aby přeprava splňovala zásady pro přepravu živočišných produktů.

Zpracování hmyzu

Když chovatel hmyz prodá dál, vztahují se na hmyz předpisy o hygieně potravin. Kupující hmyzu, tedy zpracovatel, je povinen se zaregistrovat na krajské veterinární stanici. Zpracovatelé hmyzu mohou hmyz nakupovat, zpracovávat, usmrcovat, skladovat a uvádět na trh jako potravinu.

Usmrcení hmyzu

Častou otázkou je to, jak se hmyz usmrcuje. Když teď vyjmenujeme všechny legální způsoby usmrcení, pravděpodobně nejednomu z vás se budou ježit vlasy na hlavě! Ovšem zde vás naprosto uklidníme, že všechny přístupy jsou nanejvýše humánní. Hmyz totiž nemá vyvinutou nervovou soustavu, a proto necítí bolest ani strach.

Před usmrcením hmyzu je zapotřebí jej nechat vyhladovět. Mezi způsoby usmrcení patří: sušení, ponoření do vroucí vody, drcení, zmrazení a suché zmrazení, zadušení oxidem uhličitým či usmrcení horkou párou. My ve WormUP volíme usmrcení vroucí vodou. Usmrcení vroucí vodou je nejrychlejší cestou, nehrozí při něm další kontaminace, a zároveň dojde k nezbytnému zneškodnění případných mikroorganismů. 

Jak si můžu hmyz obstarat sám?

V prvé řadě je třeba si ujasnit, že hmyz z přírody nikdy nesbírejte! I když si budete stoprocentně jisti, že je to jedlý druh, tak hmyz může být kontaminován. Kontaminován může být například pesticidy, kterými se na naších polích rozhodně nešetří!

Lepší variantou je tedy hmyz zakoupit již zpracovaný (sušený, konzervovaný, atd.) nebo živý od chovatele.

Další z množností je si ho chovat doma sám. Ovšem to vyžaduje značné úsilí. Hmyz se totiž chová za speciálních podmínek. Nejlépe je jej chovat v průhledné nádobě (sklo, plast), tak aby bylo možné pozorovat jejich vývojové stádium.

Nádoba musí mít dostatečný přísun vzduchu a teplota by měla dosahovat něco mezi 20-30 °C. Pokud je teplota nižší, jeho vývoj se zpomalí. Pokud vyšší, hrozí úhyn hmyzu. Do nádoby je také vhodné dát větvičky, kůru nebo obaly od vajíček, aby se hmyz mohl schovávat. Při manipulaci s hmyzem je dobré jej podchladit.

Hmyz lze krmit speciálními krmivy pro hmyz nebo také ovesnými vločkami, otrubami, pečivem, ale také ovocem a zeleninou, ze kterých získává hmyz vodu. Zajímavostí také je, že hmyz částečně „přebírá“ chuť po krmivu. Proto mu můžete dát například banán pro nasládlou chuť nebo kedluben, mrkev pro slanou.

Pokud se do chovu hmyzu sami pustíte, určitě doporučujeme načíst před tím odbornou literaturu nebo četná YouTube videa!

Před samotným zpracováním nechte hmyz alespoň 2 dny vyhladovět, aby vyprázdnil obsah trávícího traktu.

A zde máme tip na domácí farmu od firmy Livin Farms Hive. Ta prodává speciálně upravenou domácí hmyzí mini farmu.

Z našeho článku Historie konzumace hmyzu jste se mohli dovědět, že byl hmyz běžnou součástí jídelníčků našich předků, dále jak z jejich jídelníčku postupně vymizel a jak se znovu vrací. Také jste se mohli dozvědět, že takto hmyz vymizel z pravidelné stravy v podstatě pouze v Evropě a Severní Americe. Kdežto v jiných státech světa se konzumuje dodnes! I k nám se však postupně, ale jistě, vrací. A tak se pojďme podívat na to, kde všude po světě můžeme dnes hmyz běžně ochutnat a jak je tomu u nás doma.

Afrika

Každý z nás alespoň jednou viděl dokument o cestování Afrikou a zdejších domorodých kmenech, které hledají hmyz pod kůrou nebo šplhají pro včelí hnízda v korunách stromů. Konzumace hmyzu však nezůstala jen někde v pralesech, ale většina domorodých obyvatel zná velmi dobře význam hmyzu jako jídla. V některých oblastech Afriky je žalostně málo potravy, natož té bohaté na proteiny. Proto pro ně hmyz představuje důležitou část jejich stravy.

Některé oblasti Afriky každoročně trpí nálety sarančat, a tak se lidé naučili tyto škodné nálety přeměnit ve svůj prospěch. Sarančata sbírají a konzumují jako delikatesy. Takto nasbírané sarančata také třeba konzervují či suší a následně prodávají do zahraničí.

Dalším oblíbeným druhem hmyzu je larva motýla Imbrasia belina. Larvy se udí, suší a také dále prodávají. Dokonce jsou záměrně k těmto účelům chovány.

Asie

Nejznámějším státem v Asii, se kterým si všichni spojí s konzumací hmyzu je zcela určitě Thajsko. Aby taky ne, když hmyz zde potkáte téměř na každém kroku! Bohužel často i v hotelovém pokoji a tam to tedy být příjemné nemusí … :-) Ale zpět k hmyzí konzumaci. V Thajsku se hmyz běžně prodává na tržištích. Můžete jej zde ochutnat již připravený, například jako dušený se zeleninou a vejci, smažený v těstíčku dochucené chilli omáčkou nebo na různý způsob s rýží.

Další Vás jistě napadne Čína či Japonsko. V Číně se na tržištích potkáte zejména s hmyzem živým, kterého si můžete dále upravit doma. Ovšem také zde můžete ochutnat smažené kukly bource morušového, které vypadají jako naše klasické české „křupky“ a chutnají jako arašídy. Dále se tam také připravují různé červi s bambusovými výhonky, cibulí a zázvorem. Z Číny také pochází různé druhy sušeného hmyzu a hmyzu obaleného v čokoládě, který lze koupit i na evropském trhu.

Japonsko je známo nejenom sushi, ale také konzumací hmyzu, která je považována za kulinářský vrchol japonské kuchyně. Zejména se s ním setkáte na mezinárodních konferencích, kde se touto delikatesou chtějí pochlubit. Oblíbeným je i mezi císařskou rodinou! Nejčastěji se hmyz uvaří v sójové omáčce a pak zakonzervuje. Japonci ho konzumují jen tak z konzervy. Když si v kdysi dávné době Japonci nemohli dovolit jíst maso, tak sbírali luční kobylky. Na ty chodily děti před tím, než šly do školy. Což někde přetrvává dodnes. Pokud byste však rádi vyzkoušeli něco opravdu luxusního, tak jsou to včely a jejich larvy v sójové omáčce a cukru.

V Indonésii zase získávají hmyz z pokácených palem. Z nich vydlabují larvy, které jedí i zasyrova! Nebo je podusí v palmovém listí či opečou na kusu klacku na ohni. Což pro nás Evropany zní už přece jenom trošku lépe než larva zasyrova :)

Jižní Amerika

Mexiko má nejvyšší počet druhů jedlého hmyzu na světě. Je to něco přes tři sta druhů! Již staří Aztékové jedli hmyz a tato tradice zůstala v Mexiku dodnes. Najdeme zde totiž nespočet restaurací, které se zaměřují na tradiční artézskou kuchyni a připraví vám třeba mravenčí vajíčka, červy na másle, kobylky pečené na česneku či vajíčka vodních ploštic připomínající kaviár.

V Kolumbii nezapomeňte ochutnat mravence namáčené v čokoládě. Kdo z nás by si nedal takovou mravenčí královnu?!

Severní Amerika

Jak bylo napsané výše, v severní Americe konzumace hmyzu téměř vymizela. Ale byla naprosto běžná mezi severoamerickými indiány. Překvapením se může zdát konzumace hmyzu Eskymáky. Ti konzumují larvy střečků, které parazitují v sobí srsti.

Postupně se však začala navracet i sem, a proto můžeme v Kanadě v Montrealu najít největší hmyzí institut, ve kterém lze vidět stovky druhů vystavovaného hmyzu a dokonce i některý z nich ochutnat. Také v New Yorku se můžete zastavit do restaurace Toloache třeba na kobylky. V USA i Kanadě vzniklo během posledních pár let mnoho firem, které se zabývají výrobou hmyzích tyčinek, chlebu, chipsů, těstovin, granoly a jiných výrobků (například zalitým hmyzem do lízátek od firmy Hotlix).

Evropa

Pokud se nám nechce za hmyzí gastronomií nechce cestovat příliš daleko, stačí vyjet za hranice do Německa. Zde se nachází restaurace Espitas, která je známá zmrzlinou posypanou mravenci či hmyzím salátem. Ve Velké Británii si na povzbuzení dejte energy drink z mravenců. V Itálii si pochutnejte na sýru s larvami mouchy sýrohlodky.

A v Česku? Česká Republika se může pochlubit dlouholetým výzkumem konzumace hmyzu a hmyzu jako krmiva pro zvířata zejména na Mendelově universitě v Brně. Hmyz můžete v Brně ochutnat v restauraci Noem Arch Design Hotel. Ta jako první v republice zařadila hmyz na své menu! A samozřejmě nezapomeňte na naše Křupavé červíky, které nakoupíte i z pohodlí domova na našem eshopu!

Co je to entomofágie?

Konzumace hmyzu, tedy odborně entomofágie, vychází ze dvou slov z řečtiny. A to „éntomon“, tedy hmyz, a „phagein“, tedy jíst. V českém slovníku však toto slovo zatím nenajdete! 

Zajímavostí také je, že některé etnické skupiny speciální slovo pro konzumaci hmyzu vůbec nemají. A to z toho důvodu, že je hmyz součástí jejich potravy již od pradávna. Proto jej nerozlišují od jiných potravin.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283

Entomofágie by se nám Evropanům mohla zdát jako něco naprosto nového a nevídaného. K tomu navádí i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, které bylo vydáno 1. 1. 2018.  Toto nařízení se týkalo tzv. potravin nového typu, kam zařadilo i hmyz.

Co to jsou potraviny nového typu?

Potravina nového typu je taková potravina, která nebyla běžně na území ČR konzumována před 15. 5. 1997. A tam tedy spadá i hmyz!  Příkladem dalších takových potravin je palmový cukr nebo chia semínka. Více a podrobněji se o legislativě konzumace hmyzu dočtete v našem článku zde. 

Hmyz jako součást běžné stravy

Člověk, jakožto všežravec, se od začátku svého vývoje živil hmyzem. Díky vědeckým důkazům, víme, že byl běžně konzumován již v pravěku. Zkamenělé exkrementy z jeskyní hory Ozark prokázaly konzumaci mravenců, vší a různých hmyzích larev. Konzumaci také dokazují kresby na stěnách jeskyní. Například v jeskyni Altamira blízko města Santander. Zde můžeme vidět výjevy jako je sběr hnízd divokých včel. Pravěcí lidé tedy kromě medu pravděpodobně jedli také larvy a kukly včel.

Ovšem konzumace hmyzu s pračlověkem nevymizela! Další důkazy jsou v čínské provincii Shanixi. Zde byly nalezeny kokony bource morušového s dírami. Ty nasvědčují tomu, že lidé je otevírali a vyjídali z nich kukly. Dále se o ní můžeme dočíst v různých biblických textech, protože byla spojena s náboženstvím. Příkladem je kniha Levitikus. Zde jsou dochované zmínky o konzumaci cvrčků, kobylek, sarančat a dalších.

V Mexiku a severní Americe nalezneme důkazy sahající až do dob 2,5 milionu let do minulosti!

Nejstarší písemné zmínky o konzumaci hmyzu v Evropě najdeme ze starého Řecka a Říma.

Zde byla poprvé písemně zmíněna Aristotelem v jeho díle Historia animalium, kde popisoval cikády nebo larvy tesaříka obrovského jako delikatesu. Hmyz byl velmi ceněným zdrojem potravy. Dokonce Řečtí antropologové dokládají zmínky, že zde byly cikády servírovány na honosných banketech.

Římané svůj gurmánský zážitek dotáhli ještě tak daleko, že cikádám záměrně servírovali mouku a víno, aby je tak co nejlépe vykrmili před konzumací.

Bourec morušový byl oblíbený v 16. století v Itálii mezi německými vojáky, kteří si jej opékali nad ohněm. V 17. století v Německu vedly v popularitě kobylky.

A jak to bylo u nás?

Dokonce ani u nás v ČR nebyla konzumace hmyzu ničím výjimečným! Důkazem je toho recept na polévku z chroustů a to v první oficiální kuchařce z dvacátých let minulého století.

Postupné upadání entomofágie. Hmyz se stává nežádoucím!

Avšak s postupným vývojem zemědělství, lidé zjistili, že hmyz je také škůdce. Přišli s různými prostředky, pomocí kterých se jej zbavovali. Příkladem jsou dnešní chemické pesticidy.

Také s větší znalostí přenosu bakterií a nemocí se hmyz stal nežádoucím v našich domácnostech. Dokonce bychom mohli říct, že je často považován za něco, co nepatří do „lidského světa“. Je třeba si však uvědomit, že hmyz není jen škůdcem. Bez hmyzu by rostliny nebyly opylovány, neměl by nás kdo „zbavovat“ hnoje a také by nikdo nestál na začátku potravinového řetězce.

I přesto na některých místech v Evropě konzumace hmyzu přetrvala dodnes

Příkladem současné konzumace hmyzu je tradiční sýr ze Sardínie, kde jsou do něj schválně nakladeny larvy much. Ty do sýru vypouští enzymy, které urychlují fermentaci sýru a dodávají mu specifickou chuť. Tento sýr je konzumován společně s larvami a je považován za naprostou delikatesu. Avšak legálně jej od roku 1962 na Sardínii neochutnáte.

Konzumace hmyzu tedy v Evropě částečně přetrvala dodnes. Ale je tak výjimečná, že téměř vymizela. Jinak tomu není ani v západní Americe.

Hmyz jako potrava „chudých“

Dalším důvodem úpadku entomofágie může být kolektivní evropská a západoamerická představa o hmyzu jako potravině pro rozvojové země. Tedy pro země, které nemají dostatek jiné potravy. Jisté ale je, že je taková představa mylná, protože do dnešní doby je hmyz konzumován ve většině částí světa a je velmi často považován za delikatesu. Na světě existuje více jak 2000 druhů jedlého hmyzu!

Možná o tom nevíte, ale …

Zhruba 0,5 kg hmyzu za rok sníme nevědomky. A to hlavně v ovoci, marmeládách, zelenině, mouce, tedy i v pečivu, v karmínovém barvivu, které se používaná v potravinářství, nebo ve spánku. 

Hmyz představuje obrovský potenciál v různých oblastech života.

A nejenom potenciál, dnes je běžně využíván ve farmacii (mateří kašička, včelí jed), v lékařství (chitin), v kosmetickém a oděvním průmyslu (hedvábí). S hmyzem se ale také potkáte běžně v našich potravinách a to ve formě barviva. Příkladem je Nopálovec karmínový, který dodává potravinám karmínovou barvu. A samozřejmě teď už také jako potravina sama o sobě nebo krmení pro domácí a chovná zvířata.

Dlouhá cesta k návratu

Již od roku 1975 se začalo o hmyzu znovu hovořit. To zejména na vědecké a universitní úrovni. V americkém státě Montana se dokonce na jedné z universit od roku 1989 pořádá tzv. Hmyzí banket. Toho se každý rok účastní více jak 800 lidí.

Velký pokrok nastal po zveřejnění vědecké studie Organizace spojených národů „Insect for food and feed“, která prohlásila konzumaci hmyzu za zdravější a mnohonásobně udržitelnější konzumace živočišné bílkoviny.

V roce 2014 se v Holandsku uspořádala první mezinárodní konference „Insect to feed the world“, která představuje začátek profesionálního hmyzího průmyslu. Druhá konference proběhla v roce 2018 v Číně a od té doby se konzumace hmyzu stává vyhledávaným tématem různých světových médií.

A zde už se dostáváme na začátek našeho článku a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 z 1. 1. 2018. Podrobnější informace o této cestě a procesu se dozvíte v našem článku Legislativní proces aneb jak se moučný červ stal v EU legálním. A toho jsme využili i my a "na svět přivedli" naše Křupavé červíky!

Tak co? Je hmyz opravdu „nová“ potravina? Posuďte sami! :) A nezapomeňte se podívat na náš eshop, kde se můžete přesvědčit o delikátnosti hmyzu sami. Naše červy vínem nekrmíme, tak jako staří Římané, ovšem to na jejich lahodnosti nic nemění!

Jak to tedy všechno začalo?

Jako první důležitý milník bychom mohli označit přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, které bylo vydáno 1. 1. 2018.  Toto nařízení se týkalo tzv. potravin nového typu, kam zařadilo i hmyz. 

Důležité kroky byly však podniknuty již dříve. Například zveřejněním vědecké studie Organizace spojených národů „Insect for food and feed“, nebo uspořádáním první mezinárodní konference v roce 2014 v Holandsku „Insect to feed the world“, která je považována za začátek profesionálního hmyzího průmyslu.

Ale v Holandsku, Dánsku, Belgii a jiných zemích se hmyz konzumoval již před tímto nařízením.

Ano, je to tak. Některé státy měly již před tímto nařízením vlastní zákony, které umožňovali konzumaci hmyzu. ČR však zastávala názor, že hmyz není schválená potravina a u nás tedy povolená nebyla.

Co jsou to potraviny nového typu?

Jedná se o potravinu, která nebyla běžně na území ČR konzumována před 15. 5. 1997. A tam tedy spadá i hmyz!  Příkladem dalších takových potravin je palmový cukr nebo chia semínka. Ovšem v našem  článku o historii konzumaci hmyzu zjistíte, že hmyz tak úplně novou potravinou není!

Hurááá! Takže teď už se můžeme pustit do konzumace hmyzu? 

Ne tak docela …

I když by se tak mohlo zdát, nařízení z roku 2018 ještě konzumaci hmyzu přímo nepovolilo. Byla totiž stanovena přechodná doba, ve které mohl být na trh uváděn hmyz pouze za těchto dvou podmínek:

• Na trhu se mohly prodávat pouze takové druhy hmyzu, které již byly běžně konzumovány před datem 1. 1. 2018 v některém ze členských států
• Druhou podmínkou bylo podat do 1. 1 2019 žádost o povolení prodávat daný druh hmyzu

Následně po splnění těchto dvou podmínek mohl být hmyz uváděn na trh až do doby přijetí rozhodnutí o podané žádosti (povolení/zamítnutí).

Autorizační proces EFSA

Každý druh hmyzu uváděný na trh musel projít autorizačním procesem Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). To zahrnovalo doložení dokumentace o výživových hodnotách, toxikologických vlastnostech, alergenech hmyzu, navrhovaném výrobním postupu a použití. Zkoumala se také bezpečnost potraviny. 

Tento proces trval do 2. 1. 2020. Po tomto datu mohou být na trh uváděny pouze takové druhy hmyzu, které prošly autorizací a jsou zapsané na Seznamu Unie.

Které druhy byly přidány na Seznam Unie?

Konkrétně se jedná o potemníka moučného, potemníka stájového, cvrčka domácího, cvrčka krátkokřídlého a cvrčka banánového.

Legislativní proces v ČR

Teď už bychom mohli mít pocit, že po tomto procesu bylo vyhráno. Ovšem nebylo tomu tak! Jelikož Seznam Unie nemá legislativní rámec, každý stát EU měl možnost si regulovat uvedení potravin na trh. V ČR tuto funkci vykonává Ministerstvo zemědělství.

Od 15. ledna 2020 platí v ČR novela zákona č. 166/1999, která umožnila vyrábět potraviny z hmyzu pro lidskou konzumaci i jako krmivo pro zvířata. V tomto veterinárním zákoně je hmyz definován jako hospodářské zvíře. 

Pokud chce podnik uvádět na trh produkty z hmyzu, musí nejprve požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci podniku. Pokud podnik vyrábí a prodává výrobky z hmyzu, který pochází z jeho vlastního chovu, stačí pouze registrace.

A co hmyz v restauracích?

Toto téma není zcela jasné. Dle evropské právní úpravy z roku 2018 by totiž servírován hmyzu v restauraci nemělo být zatím možné. Ale dle Státní veterinární správy by toto v ČR mělo být tolerované.

Zlomový okamžik pro moučného červa v oblasti evropské legislativy!

V listopadu 2020 byl dle vyjádření EFSA potemník moučný zařazen na seznam nových potravin. V lednu 2021 byl EFSA označen za bezpečnou potravinu. EFSA ovšem uvedla, že u lidí s alergiemi na korýše a roztoče by se mohla projevit alergická reakce. Proto byla stanovena specifická pravidla uvádění alergenů na výrobcích s obsahem hmyzího proteinu.

Na základě tohoto rozhodnutí Evropská komise předložila členským státům návrh, který umožňoval uvedení moučného červa na trh.

1. 6. 2021 Evropská komise přijala právní akt, nařízení Komise (EU) 2021/882, který povoluje uvedení moučného červa na trh jako novou potravinu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283.

Moučný červ může být na trh uváděn jako sušený celek nebo jako součást jiných potravinářských výrobků (proteinové výrobky, sušenky, pokrmy na bázi luštěnin, těstoviny). Celé znění zprávy naleznete zde.

Poznám výrobek s hmyzem?

Ano, takový výrobek bude muset být označen. Respektive bude na něm muset být uvedeno, že obsahuje potemníka moučného a to v tomto znění „Sušené larvy potemníka moučného Tenebrio Molitor (mouční červi).“  Většina zemí EU má nastavené také takzvané limity nechtěného hmyzu. 

Jsou nějaké další povinnosti a omezení?

Jak bylo zmíněno výše, další povinností je uvedení, že sušený moučný červ může způsobovat alergické reakce lidem alergickým na korýše a výrobky z nich a na prachové roztoče. Toto musí být uvedeno v blízkosti složení.

V produktech obsahující hmyz (sušenky, těstoviny, atd.) může být potemník moučný obsažen v maximálním množství 10 g/100 g.

Co se týká prodeje celých červů, zde omezení není.

Jak vidíte, byla to opravdu dlouhá cesta, která ale vedla k úspěchu! V blízké době můžeme očekávat, že přibudou i další druhy hmyzu jako cvrček.

A co vy? Už jste vyzkoušeli naše Křupavé červíky?

Článek ve svém původním znění a délce naleznete zde.

„Potemník moučný, tedy jeho larvy, byl uznaný EU jako nová potravina už v roce 2018. Aby se mohl konkrétní druh hmyzu zařadit mezi novou potravinu, musel být v rámci evropských zemí prokazatelně uveden na trh jako potravina před rokem 2018.

Další podmínkou pro schválení larev potemníka moučného, jako nové potraviny, bylo podání žádosti nejpozději do 1. 1. 2019. Pro potemníka byly podány celkem čtyři žádosti. Tím se na něj začalo vztahovat přechodné období, v jehož průběhu mohl být uváděn na trh jako nová potravina.

V listopadu 2020 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vyjádření, ve kterém shledal larvy potemníka moučného jako bezpečnou potravinu. Toto vyjádření se stalo podkladem pro návrh Evropské komise (EK), který nyní schválily členské země EU a který potvrzuje použití larev potemníka moučného jako bezpečnou novou potravinu,“ vysvětluje celý legislativní proces Libor Sloupenský, zakladatel firmy WormUP. 

Pro firmu WormUP, je toto schválení důležitým milníkem a impulsem, stejně jako pro další firmy pracující s hmyzem vhodným ke konzumaci. Firma WormUP je ovšem unikátní český startup, který nemá skoro žádnou konkurenci, co se produktu týče.

„Křupaví červíci WormUP jsou hotovou potravinou zařazenou do kategorie pochutin. Mají velké procento kvalitních bílkovin, takže jsou velmi výživní a představují zajímavý doplněk stravy nejen pro sportovce.

Mezi velké milovníky našich sušených červíků patří i děti,“ vysvětluje Eva Sloupenská.