📖PŘEČTĚTE SI, Strana 6

Jak začínala a kam se posunula firma WormUP za dobu své existence? Jak se jí vedlo v roce 2021?

Jak začínala a kam se posunula firma WormUP za dobu své existence? Jak se jí vedlo v roce 2021?

Libore, mohl bys čtenářům stručně připomenout, jak jsi s WormUP začal a jak tě to napadlo podnikat právě v tomto oboru? 

WormUP je takový můj splněný dětský sen. Hmyz mě od malička hrozně fascinoval. Dokázal jsem strávit hodiny při sledování mraveniště a pozorovat tu spolupráci a koordinaci, která zdánlivě není nijak řízená. Hmyz a jeho dokonalost ve všech směrech je naší společností velice opomíjená. 

Vždycky jsem se také zabýval ekologií a ochranou přírody. Když jsem jednou dostal příležitost vyzkoušet hmyz na jedné ochutnávkové akci, bylo mi jasné, že tohle by mě bavilo. Od myšlenky k činu uběhlo ještě pár let, ale teď jsem rád, že dělám práci, která je mým životním posláním.

Více se můžete dozvědět zde.

Když se máš ohlídnout na začátek podnikání, co považuješ jako nejtěžší zkoušku, kterou musel WormUP projít?

Největší zkouškou byl rozhodně nesouhlas všech okolo. Měl jsem fungující podnikání, a když najednou všem oznámíte, že prodáte firmu a budete dělat potraviny z hmyzu, asi chápete, že jsem moc podpory nedostal. Jak rodiče, blízcí známí a přátelé si o mně mysleli, že už jsem se opravdu zbláznil. Což by pro ty, co mě dobře znají, nebylo až tak veliké překvapení ;-). Na druhou stranu já jsem srdcem tak trochu rebel a z odporu společnosti čerpám svou vnitřní sílu. Takže i když to nebylo snadné, pomohlo mi to ujasnit si, že se nesmím nechat odradit. 

Měl jsi někdy pocit, že to chceš vzdát?

Není to až tak, že bych to chtěl vzdát, ale když přišla první vlna covid-19, najednou nám vypadli skoro všechny prodejní kanály. Náš obrat klesl asi na 300 Kč denně, což bylo mnohem méně než náklady na provoz. V tu chvíli už jsme se ženou neměli žádné další příjmy a všechny úspory byly nastrkané ve firmě. Byl to moment, kdy musí člověk s pokorou poprosit rodinu o finanční podporu a doufat, že to všechno dobře dopadne. A myslím, že dopadlo :-)  

Jak se změnili za dobu existence WormUP zákazníci a pohled veřejnosti na konzumaci hmyzu?

Po těch třech letech vnímáme, že se už mnohé mění. Myslím si, že čím dál více lidí kteří se s jedlým hmyzem setkají poprvé, už nereagují s tak dramatickým odporem. Je to možná i bublinou, ve které žijeme. Může to být i tím, že propagace jedlého hmyzu v Brně a Blansku kde se často pohybuji, je poměrně intenzivní. Lidé se proto s informací o jedlém hmyzu setkávají poměrně často a prvotní odpor mají už za sebou.

Jak se změnil trh s hmyzími potravinami u nás i ve světě?

Legislativně je ta cesta pomalejší než bychom si všichni přáli. Od povolení hmyzu jako potraviny v EU uběhly už tři roky, ale legislativa ještě doteď není zcela dokončena a stále je to jedna velká neznámá. Nás to přímo nebrzdí, ale mnoho firem, které by na trh vstoupily, raději stále vyčkávají. Malá konkurence by se mohla zdát jako skvělé prostředí pro naše podnikání, ale my ve skutečnosti konkurenci vítáme. Více firem v našem hmyzím průmyslu zvýší poptávku po hmyzu a celý trh tím naroste. Hmyzí trh je zatím tak malý, že nepokrývá ani 1 % budoucího obratu v hmyzím potravinářství. Pokud jde o srovnání ČR vs. zbytek EU, troufám si říct, že v hmyzím potravinářství patříme do top 5 zemí. Uvedl bych že před námi je určitě Nizozemsko a kdo ještě? To víš možná líp než já.

Jak vnímáš konkurenci na českém trhu? Je to opravdu konkurence nebo spíše partneři pro „hmyzí revoluci“? Popřípadě, jak by měla vzájemná spolupráce vypadat?

Konkurence v hmyzím potravinářství nemá zcela obvyklou podobu. Všichni v oboru si uvědomujeme, že jdeme za stejným cílem a tím je rozšíření hmyzího potravinářství. Trh je prozatím opravdu malý, takže spolu všichni udržujeme kontakt. Pravidelně si spolu voláme, bavíme se o svých plánech a vzájemně si napomáháme v růstu. Ukázkou toho je právě i tento blog s novinkami, kde napomáháme budoucí konkurenci v tom, aby se snáze zorientovala ve stávajícím legislativním chaosu. 

Co bylo a co je hlavní bariérou, proč lidé nechtějí konzumovat hmyz? A jak s tím WormUP bojuje?

Největší bariérou je PŘEDSUDEK. Lidé jsou prostě bytostně přesvědčeni, že hmyz chutná hrozně a považují ho za odporný. Určitě tomu nepomáhá fakt, že hmyz patří mezi nejčastější lidské fobie. Tato fobie je zcela neopodstatněná s ohledem na to, že pravděpodobnost zabití vlivem hmyzu je v ČR mnohem nižší než například vlivem koně nebo psa. 

Naší strategií je prostě opakovat, opakovat, opakovat a samozřejmě ochutnat. Jakmile člověk jednou ochutná, pochopí, že ten strach opravdu nebyl oprávněný. 

Co je nejlepší strategie, jak někoho ke konzumaci hmyzu přesvědčit?

Někdo se nenechá přesvědčit ani za žádnou cenu. Takové lidi, je třeba rozpoznat a nebojovat s nimi, oni potřebují čas, aby si to v sobě sami vyřešili. 

Pokud je ale člověk zvědavý, většinou se přesvědčit dá. Nejlepší strategií je ochutnat před ním sám. Když člověk vidí, že to jí i někdo další, snáze vykročí mimo svou komfortní zónu. 

Když jsi začínal, jistě si o tobě spousta tvých kamarádů, možná i rodinných příslušníků, muselo myslet, že jsi blázen. Jak tvůj byznys vnímají teď?

Začátky byly plné nepochopení. Já pořád něco vymýšlím a zkoumám zákoutí života, kam se nikomu nechce. Z toho pohledu to mé známé nepřekvapilo. Na počátku si ale mysleli, že mě to za chvíli přejde. V této chvíli mě téměř všichni v mém okolí podporují a většinou šíří hmyzí revoluci dál!

Jak bys zhodnotil rok 2021? Na co jsi nejvíce pyšný?

Tento rok byl pro nás stabilizační. Z malé firmy o třech zaměstnancích jsme se ztrojnásobili a společně s osobními výzvami a překonáváním svých vlastních omezení jsme překonali mnoho problémů souvisejících s růstem firmy. Za veliký úspěch považuji to, že se mi povedlo, aby na mně firma nebyla závislá, a tak fungovala bez závislosti na mně. Nejvíce jsem ale hrdý na vítězství v soutěži firma roku. To považuji za veliký úspěch pro celé hmyzí potravinářství.

Kolik tun Křupavých moučných červíků se v roce 2021 prodalo? Jaký byl nárůst produkce oproti předchozím rokům?

V roce 2019 jsme zpracovali 1,5 tuny moučných červů v živé váze. V roce 2020 to byli 3 tuny.

V průběhu roku 2021 už jsme překonali hranici 10 tun.  

Jak koronavir ovlivnil WormUP?

Covid-19 nás znatelně zbrzdil a donutil nás obrátit vzhůru nohama celou naši marketingovou strategii. Nejsem nijak nadšený ze způsobu, jak se k celému covid-19 přistupuje. Na druhou stranu věřím, že všechno se děje ku prospěchu světa, i když to tak mnohdy nemusí vypadat.    

Jaká je tvá vize do budoucna? Na co se mohou zákazníci WormUP těšit?

Nechceme nijak zásadně rozšiřovat počet variant Křupavých červíků. Pravděpodobně spíše dočasně odebereme ty nejméně zajímavé a nahradíme je novou příchutí. Pokud jde o další produkty, doufáme, že v roce 2022 už vyjdeme s dalším produktem. Spíše to ale bude až v druhé polovině roku. Chceme, aby byl tak překvapivý jako Křupaví červíci, což je dost náročná výzva!

Z dlouhodobého pohledu chceme, aby byl jedlý hmyz výrazně levnější a dostal se i do produktů, ve kterých byste jej neočekávali. Brzy jej najdete například i ve snídaňových cereáliích.

 

Za WormUP Libor Sloupenský a Silvie Satrapová.

 

Vlastní domácí hmyzí farmička nebo donáška hmyzu až do domu?

Vlastní domácí hmyzí farmička nebo donáška hmyzu až do domu?

Dva zajímavé produkty, díky kterým si mohou lidé vyzkoušet vlastní chov hmyzu nebo se stát hmyzím šéfkuchařem!

Jednoduchá cesta, jak se naučit vařit s hmyzem

V našich několika článcích jste již mohli získat tipy na to, jak zakomponovat hmyz do vašeho běžného jídelníčku jednoduše přidáním hmyzu do „normálních“ receptů. Pokud by vám však tyto tipy byly málo, existuje na trhu skvělý produkt, tzv., The Bug Box. Jediným problémem je, že výrobce je z Anglie a v této chvíli doručují pouze na území Velké Británie. 

Jedná se o firmu BUG (Better Universal Grub), která se nejdříve zabývala pouze recepty s hmyzem, ale pak přišla se skvělým nápadem na vytvoření „hmyzího boxu“. Tím chtěli ulehčit začínajícím hmyzím strávníkům práci a čas. A především je přesvědčit s hmyzí kuchyní začít.

Jak to funguje?

Jejich koncept je velice jednoduchý. Pokud jste hmyzí strávník „začátečník“ můžete si objednat box za 6,49 GBP. Tento box obsahuje recept a základní ingredience pro dvě porce. Samozřejmě tam najdete sušený hmyz (moučné červy a cvrčky).

Určitě se ale nemusíte omezovat recepty v boxu, ale můžete se podívat na jejich stránky, kde najdete spoustu inspirativních receptů, jako Cvrččí Aglio e Olio, Rajčatové rizoto s cvrččím pestem nebo Hmyzí burger!

Design balení

Balení celého výrobku je tak malé, že se vejde do vaší schránky (alespoň té anglické :-) ). Kromě základních a hlavních surovin (hmyz, omáčka, koření, bylinky), obsahuje vámi vybraný recept. Celé balení je navíc 100% biologicky rozložitelné.

 

Jestli žijete v Anglii nebo si tam někdy uděláte výlet, rozhodně si tento box objednejte! A budeme doufat, že zasílání těchto hmyzích boxů rozšíří firma i k nám. Nebo se toho má ujmout WormUP?

Vlastní hmyzí farma? Proč ne?!

Pokud máte do Anglie daleko, ale líbí se vám recepty s hmyzem ať už od WormUP nebo BUG a chybí vám k tomu základní ingredience – hmyz, můžete si pořídit svou vlastní hmyzí farmu! No dobře, spíše „farmičku“!

A kde si takovou farmičku pořídit? Třeba u firmy LivinFarms, která se zabývá nejenom velkými technologiemi na průmyslový chov moučných červů, ale také vzděláváním veřejnosti, a zejména pak dětí, v oblasti hmyzí konzumace. V rámci toho vyvinula speciální produkt pojmenovaný The Hive Explorer Set a vytvořila edukační program se 13 lekcemi. Firma aktuálně funguje ve Vídni a Hon Kongu.

Jak farma vypadá?

Farmu si můžete aktuálně koupit na eshopu firmy. Zde stojí $139. Součástí balení je farma, automatizované mikro-klimatické senzory, ventilace. Dále čistící vzdušný filtr, Hive Explorer magazín, balíček k vědeckým pokusům (lupa, lžíce, pinzety, atd.) a přístup do komunity Hive farmářů.

Farma má moderní a jednoduchý design, který má za úkol změnit pohled na „nehygienický“ a nechutný hmyz. Má  hmyzím farmářům představit životní cyklus hmyzu a nový pohled na chov a konzumaci hmyzu. 

Vlastní hmyzí farmička řeší problémy s vysokou cenou hmyzu a jeho současnou špatnou dostupností.

Komunita hmyzích farmářů

Pokud si farmičku zakoupíte, stanete se tak členem Hive komunity, ve které můžete sdílet své dojmy a postřehy s chovem moučných červů. Také zde získáte inspiraci a rady od ostatních, jak na chov, jak může krmení ovlivnit chuť hmyzu, atd. A nechybí ani sdílené recepty.

 

Pokud však chcete červíky ochutnat hned, mrkněte na náš eshop!

Farm to Fork = Od zemědělce ke spotřebiteli

Farm to Fork = Od zemědělce ke spotřebiteli

Již v jednom z našich článků jste mohli narazit na strategii Evropské Unie tzv. „Farm to Fork“. V tomto článku bychom vám chtěli tuto strategie blíže přiblížit a vysvětlit.

Co to znamená „Farm to Fork“?

Farm to Fork bychom mohli přeložit do češtiny několika způsoby, například z „Z farmy na vidličku“ nebo možná lépe „Od zemědělce ke spotřebiteli“. Ať už se vám líbí jakýkoliv překlad, obsah této strategie to nezmění.

O co tedy jde?

Farm to Fork strategie je součástí tzv. European Green Deal. Tedy „Zelené dohody pro Evropu“, jejímž cílem je se stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Změny klimatu a s tím související zhoršování životního prostředí jsou hrozbou nejen pro Evropu, ale celý svět. EU proto přijala Zelenou dohodu pro Evropu, díky které se má EU stát moderní a konkurenceschopnou ekonomikou, která účinně využívá zdrojů a do roku 2050 dosáhne nulových skleníkových emisí. Dále bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů a zapojen bude každý jedinec a region.

Farm to Fork strategie má za cíl vytvořit férový, zdravý a environmentálně udržitelný potravinový systém. Současný potravinový systém totiž není schopen dlouhodobě odolávat například takovým pandemiím, jako je Covid-19, protože nefunguje udržitelně (nefunguje tak, aby při uspokojování potřeb dnešní generace nedocházelo k ohrožování schopnosti naplňovat potřeby budoucích generací).

Současný stav potravinového systému

V současné době tvoří potravinové systémy téměř 1/3 celosvětové produkce skleníkových plynů (velký podíl zde tvoří zemědělství). Dále spotřebovávají obrovské množství přírodních zdrojů, mají za následek ztrátu biodiverzity a negativní dopady na zdraví lidí (podvýživa vs. obezita). A velký problém představuje také nespravedlivé rozdělení ekonomických výnosů v potravinovém systému a to zejména pro prvovýrobce. Ti jsou často odběrateli tlačeni na ceny, které odpovídají jejich nákladům na produkci či ještě nižším.

Zdroj: ec.europa.eu

Cíl strategie Farm to Fork

Cílem strategie je urychlit přechod současných systémů na udržitelný potravinový systém, který bude:

  • Mít neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí
  • Zmírňovat změny klimatu a přizpůsobit se jeho změnám
  • Bojovat se ztrátou biodiversity
  • Zajistí potravinovou bezpečnost, veřejné zdraví a měl by zajistit, aby každý jedinec měl přístup k výživné, zdravé, bezpečné a udržitelné stravě
  • Zachovávat cenovou dostupnost potraviny při spravedlivých výnosech, podpora konkurenceschopnosti dodavatelského sektoru a podporovat spravedlivý obchod

Klíčovými oblastmi pro tuto strategii je zemědělství a rybářství. Musí být vytvořena společná zemědělská a rybářská politika. K tomu získají zemědělci, rybáři a producenti akvakultury finanční podporu na zavedení udržitelných postupů. Avšak přispět musí všichni, tzn., od zemědělců až po spotřebitele.

EU jako vzor pro ostatní

EU chce jít v rámci krize biologické rozmanitosti příkladem. Chce prostřednictvím mezinárodních partnerství vytvořit nový celosvětový rámec OSN pro biologickou rozmanitost. A tím podporovat strategii Farm to Fork na globální úrovni.

Jak to souvisí s konzumací hmyzu?

Z řádků uvedených výše je zřejmé, že konzumace hmyzu do strategie Farm to Fork zcela zapadá. A myslí si to i EU, která konzumaci hmyzu podpořila svým nařízením o potravinách nového typu.

Hmyzí sektor jako partner pro přechod ke klimatické neutralitě

Současný chov hmyzu zanechává nízkou ekologickou stopu a to zejména v oblastech nižší spotřeby vody a orné půdy. Navíc je čím dál tím méně závislý na přírodních zdrojích. Do roku 2030 by se měl hmyzí sektor stát partnerem při dosahování cíle EU v oblasti plýtvání potravin. A to tak, že zbytkové potraviny budou zkrmovány hmyzem, který je následně přetvoří na hodnotné produkty pro potravinářství (hmyz jako potravina) a zemědělství (hmyz jako krmivo či hnojivo).

Chov hmyzu přispívá k potravinové a krmivové soběstačnosti

Hmyz patří k inovativním surovinám bohatým na obsah proteinu, který je přidáván do potravin a krmiv zvířat. Díky tomu pomáhá zmenšit dopad některých negativních externalit vznikající dovozem potravin a krmiv bohatých na proteiny a také zkrátit zemědělskopotravinářský řetězec.

Od roku 2017 je chov hmyzu lídrem v oblasti inovativních krmných surovin vyvinutých pro akvakulturu. Nově také bude moct být použit ve výživě kuřat a prasat. Díky tomu tak může hmyz zlepšit soběstačnost EU v oblasti krmiv – bude dováženo méně krmiv s obsahem proteinu a rozšiřování zemědělské půdy mimo EU. Což je také jedním z cílů Evropské zelené dohody.

Zdravá strava je rozmanitá strava

Vysoký obsah proteinu v hmyzu představuje řešení pro diety s omezeným množstvím masa a mléčných výrobků. Pokud má být naše strava zdravá, musí být nutričně rozmanitá. A proto, pokud má být omezena konzumace masa, bude muset být nějak nahrazeno. Hmyz je velmi dobrou alternativou masa a to nejen kvůli obsahu proteinu, ale také rozmanitému obsahu aminokyselin. Také obsahuje vitamíny, minerály a probiotickou vlákninu, důležitou pro metabolismus a imunitu lidského těla. Jde jednoduše začlenit do běžně konzumovaných potravinářských výrobků, jako je pečivo, těstoviny, snacky, atd., a tím zlepšuje jejich nutriční vlastnosti.

Hmyz jako krmivo pro zvířata

Díky obsahu aminokyselin, hmyz odpovídá dietním potřebám ryb, drůbeže a prasat. Navíc larvy hmyzu obsahují antimikrobiální peptidy, které jsou potenciálem pro vývoj nových antibiotik. Což znamená, že by mohl přispět ke snižování užívání antibiotik v chovech zvířat.

Hnojivo získané z hmyzu

Výkaly, které hmyz produkuje, mohou být použity jako výživné hnojivo v zemědělství. Díky tomu mohou být živiny znovu zavedeny do půdy a podporovat růst rostlin. Z výzkumů vyplynulo, že aplikace hnojiva z výkalů hmyzu má pozitivní dopad na růst a zdraví rostlin. Začlenění hmyzího trusu do hnojiv by rostlinám poskytlo nejenom potřebné živiny a mikronutrienty, ale také mikroorganismy, které bojují s patogeny. Snižovala by se tak potřeba užití minerálních hnojiv a pesticidů. Využívání takového hnojiva může zemědělcům pomoci se zlepšováním úrodnosti půdy a jejím ukládám uhlíku.

A nakonec, chov hmyzu je v souladu se zásadami ekologického zemědělství. Chovatelé hmyzu zavádějí postupy bez použití pesticidů, antibiotik a růstových hormonů.

 

WormUP už se ke strategii Farm to Fork připojil. A tom tím, co dělá a jakým způsobem. A co vy? Už jste vyzkoušeli naše Křupavé červíky?

Hmyso - hmyzí maso

Hmyso - hmyzí maso

Hmyz není maso

Mimo mnoha legislativních nedostatků a předsudků, trpí náš mladý obor jedním nepříjemným neduhem a to je nedostatečné názvosloví. Zcela přirozeně bychom produkty z hmyzu nazvali hmyzím masem. Dle evropské unie, však hmyz nelze nazývat masem, neboť bezobratlí, mezi které hmyz patří, do masa nespadají. To že hmyz není maso, je jistě skvělá zpráva pro vegetariány. V našem oboru ale potřebujeme jasné pojmy, kterými můžeme naše pochoutky označovat.

Hmyz není MASO ale HMYSO

Aby se hmyz jako potravina ujal, je třeba dát mu také správné jméno. Rozhodli jsme se proto zavést pojem HMYSO do českého slovníku. Pojem hmyso, složený ze slov hmyz a maso jasně vyjadřuje oba tyto pojmy a je proto ideálním pojmem pro náš obor. 

Co se hmysem rozumí?

Hmysem se rozumí  výrobky z hmyzu, určené k lidské spotřebě a to jak v původním podobě, tedy celý hmyz, tak produkty s rozemletým hmyzem. Hmysem lze označovat ty produkty z hmyzu, kde podíl hmyzí složky je nejméně 80%.  

Hmyz bude tvořit třetinu masné produkce

Jedlý hmyz je nově vzkvétající obor, který je v této chvíli zahalen mnohými předsudky, legislativními nejasnostmi a nedůvěrou. My ve WormUP víme, že se v budoucnu bude hmyz na masné produkci podílet nejméně třetinovým podílem. Ta budoucnost nemusí být až tak vzdálená jak se nám teď zdá. Velmi významný vliv na produkci hmyzu bude mít legislativa EU a případné dotace do oboru. 

 

Nás velmi těší, že se na této budoucnosti budeme podílet.

Libor Sloupenský, vizionář WormUP

Hmyz na slavnostní vánoční tabuli? Proč ne!

Hmyz na slavnostní vánoční tabuli? Proč ne!

Vánoce a Silvestr se nám nezadržitelně blíží. Už máte všechny dárky? Pokud chcete něco opravdu originálního, vězte, že na Křupavé červíky nikdo nezapomene! A všichni si spolu užijete náramnou zábavu!

A pokud už je chcete hostům rovnou naservírovat, tak zde je pár tipů na rychlé a chutné pohoštění.

 

Česneková pomazánka

Na česnekovou pomazánku má pravděpodobně každý trochu jiný a zajisté osvědčený recept. Pokud se vám tedy náš recept nezdá, upravte si jej dle svého a jen přidejte navíc naše Křupavé červíky! Česneková pomazánka je na Silvestr naše nejoblíbenější! A její obliba vzrostla ještě víc, když jsme na ni přidali Křupavé červíky.

Suroviny:

Sušení mouční červi – třeba ti naši Křupaví červíci (sůl x česnek x chilli x kari

150 g nastrouhaný tvrdý sýr

5 stroužků česneku (upravte množství dle sebe)

100 g pomazánkové máslo

75 g zakysané smetany (přidat dle požadované hustoty pomazánky)

Sůl, pepř

Postup:

Prolisovaný česnek smícháme se sýrem, pomazánkovým máslem, zakysanou smetanou, solí a pepřem. Po namazání na pečivo či zeleninu, v případě zdravější varianty, ozdobíme sušenými moučnými červíky.

Sýrové hvězdičky

Tak tento recept si určitě zamilujete! Sýrové hvězdičky jsou ideálním slaným pohoštěním, které vydrží i několik dní (pokud je teda hned nesníte!) a jsou perfektní změnou po sladkém cukroví. No a o přidaném proteinu z Křupavých červíků už ani nemluvíme!

Suroviny:

Sušení mouční červi – třeba ti naši Křupaví červíci (sůl x česnek x chilli x kari)

250 g máslo

250 g hladká mouka

250 g tvrdý sýr výraznější chuti (lze namíchat z více druhů sýrů např. gouda, parmezán, čedar)

2 žloutky

Vejce na potření a sůl na posypání

Postup:

Na těsto smícháme mouku s najemno nastrouhaným tvrdým sýrem. Přidáme studené máslo, které rozkrájíme na plátky a žloutky. Vypracujeme hladké těsto, které dáme následně vychladit na hodinu do lednice. Rozehřejeme troubu na 175 °C. Pak těsto rozválíme na cca 3 mm silný plát a vykrajujeme hvězdičky nebo jiné tvary, které máte rádi.

Přendáme na plech vyložený pečícím papírem, potřeme rozšlehaným vejcem, ozdobíme Křupavými červíky (trošku je do těsta přitlačte) a nakonec každou hvězdičku mírně posolte. Zkuste udělat různé druhy hvězdiček tak, že je ozdobíte různými příchutěmi červíků. Pečeme cca 10 min dozlatova.

 

Dejte nám vědět, jak Křupaví červíci pod stromečkem obstáli jako dárek a jak se vám vydařilo občerstvení!

Hmyz nebo kultivované maso?

Hmyz nebo kultivované maso?

Na tomto blogu jste se zatím mohli dočíst o jedlém hmyzu jako alternativním zdroji proteinu. Ovšem nebudeme lhát, že hmyz je jedinou alternativou vedoucí k udržitelnějšímu stravování. Alternativ je spousty, ať už mluvíme o rostlinných proteinech (pozor však jaké, například udržitelnost sóji je přinejmenším sporná) nebo v poslední době velmi propagovaném "masu ze zkumavky" neboli kultivovanému masu.

Může takové maso představovat konkurenci pro potraviny s hmyzím proteinem? Pojďme se na to podívat!

S čím se jedlý hmyz musí potýkat

Když v roce 2014 vyšel report od FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations), který podpořil hmyz jako potravinu 21. století, spustil se „boom“ start-upů s chovem hmyzu a s potravinami s hmyzem. Ovšem většina z nich rychle narazila na překážku, že prodej takovýchto výrobků není jen tak!

S čím se zejména museli potýkat, byla regulace a zákony. Protože v té době ještě neplatilo nařízení o potravinách nového typu. Hmyz, jako potravina, byl tak ve spoustě zemí ilegální, což samozřejmě případné investory velmi nepřesvědčilo. Dalším faktorem je cena hmyzího proteinu, který zatím stále dosahuje vyšších cen, než třeba hovězí maso. 

No a v neposlední řadě je tady stále „fuj faktor“, který způsobuje, že se jedlý hmyz lidem hnusí a jako jídlo jej tedy rozhodně nepovažují. A to je škoda! :-) „Fuj faktor“ jistě lze překonat, ale je to mnohem těžší než u jiných vegetariánských náhrad a napodobenin masa.

Ty nejsilnější, nejodvážnější a především nejpřesvědčenější firmy však svůj „boj“ za jedlý hmyz nevzdaly a pokračují ve svém byznysu dál. Na trhu však také musí  bojovat s jinými alternativními zdrojů proteinu.

První "vypěstovaný masový" burger

V roce 2013 profesor Mark Post odprezentoval svůj první laboratorně vypěstovaný masový burger. O tři roky později založil firmu Mosa Meat  a vznikají i jiné další firmy na maso ze zkumavky.

Kultivované maso zatím nepředstavuje velkou hrozbu pro výrobce hmyzích potravin, protože to ještě zabere nějaký čas výzkumu a vývoje, než budou výrobky z kultivovaného masa uvedeny ve velké míře na trh. Zatím je na trhu uveden pouze jeden produkt a to od firmy Eat Just. Jedná se o laboratorně vypěstované kuřecí nugetky, které se servírují v restauraci v Singapuru od roku 2020. 

Kultivované maso, stejně jako hmyz, se potýká s problémem regulace, zákonů, no a samozřejmě cenou!

Rostlinné napodobeniny masa jako větší hrozba

Větším soupeřem potravin s hmyzím proteinem jsou však rostlinné náhražky masa, ke kterým se využívá např. hrachový protein. V roce 2016 firma Beyond Meat a Impossible Foods představily své vegetariánské burgery, které se však svou chutí a strukturou blíží těm masovým. Po jejich úspěchu vznikla spousta dalších firem a přilákalo spousty investorů.

 

Ovšem my se této konkurence nelekáme! Naopak! Jsme přesvědčeni, že čím více alternativ proteinu vznikne, tím je větší šance na vytvoření stabilního a zdravého potravinového systému

V čem je tedy hmyzí protein lepší a čím může konkurovat ostatním alternativám proteinu?

  • Perfektně se hodí do cirkulárního potravinového systému

Hmyz je schopen „zpracovávat“ odpad tím, že jej prostě zkonzumuje. A to nejenom tím bio odpadem, tedy zbytky z restaurací, šlupkami od brambor či banánů, ale také například plastem (což zatím není legislativou EU povoleno, více se dozvíte v našem článku zde). Takový odpad dokáže hmyz přetvořit na zdravé proteiny a tuky a může být potom bezpečně zkonzumován člověkem. Hmyz samozřejmě také produkuje hnůj, který může být dále použit na hnojení rostlin, které také člověk konzumuje. No a pak už jsme opět na začátku, kdy máme odpad a tím nakrmíme hmyz.

  • Zdravotní benefity konzumace hmyzu

Z našeho článku se můžete dozvědět spousty o nutričních hodnotách hmyzu. Nejen že obsahuje kvalitní protein a tuky, ale také velmi potřebný a těžko získatelný vitamin B12. Ale to není vše! Hmyz obsahuje chitin, což je prebiotikum, které může pozitivně působit na naše střeva (zatím bohužel není vědecky potvrzeno).

Zajímavý je i obsah různých minerálů, např. železa, kterého má současná populace, a zejména ženy, nedostatek.

V článku od autorů Nanna Roos a Arnold van Huis  se lze dočíst o spoustě možných zdravotních benefitů konzumace hmyzu. Jedná se třeba o snížení tlaku, prevenci Parkinsonovy choroby, může pomáhat v boji proti obezitě a je zdrojem antioxidantů. A zajímavostí určitě je, že moučka z bource morušového dokáže redukovat koncentraci alkoholu v krvi. Že by nový lék na kocovinu? :-)

  • Přirozený, přírodní, etický a tradiční zdroj proteinu

Pokud se budeme bavit o přírodním či přirozeným zdroji proteinu, jistě se shodneme na tom, že kultivované maso tomuto popisu velmi neodpovídá! K vytvoření kultivovaného masa je prý zapotřebí 20-30 různých ingrediencí, aby bylo možné vytvořit věrohodnou texturu a chuť masa. O přírodním výrobku tedy nemůže být velmi řeč. Oproti tomu hmyz přirozený a přírodní rozhodně je!

Hmyz je také etickým zdrojem proteinu, protože jejich usmrcení probíhá například podchlazením. Hmyz také navíc nemá tak vyvinutou nervovou soustavu, aby cítil bolest.

Ano, hmyz je také rozhodně tradiční potravinou! Vždyť jej konzumuje 80 % celé populace dodnes a na území Evropy se konzumoval ještě celkem donedávna! Což se o kultivovaném masu říct rozhodně nedá!

  • Bezpečná potravina

Jak víme, chovy drůbeže, prasat a ostatního dobytka, velmi často postihují různé nemoci a epidemie. K jejich odvrácení se používají různé léky a antibiotika v chovech. Tady má opět hmyz velkou výhodu a to, že je naprosto odlišný od člověka, a tak nejsou zatím objeveny žádné nemoci, které by se na něj mohli přenést. Navíc nemoci, kterými hmyz může trpět, nejsou často přenositelné ani mezi různými druhy hmyzu. To z hmyzu tedy dělá bezpečnější pro masovou produkci.

  • Environmentálně udržitelný zdroj proteinu

A samozřejmě nelze opomenout udržitelnost hmyzu jako potraviny. Je však ale jasné, že k tomu, aby byl hmyz opravdu udržitelným zdrojem proteinu, musí tomu odpovídat i jeho způsob chovu, usmrcování, zpracování, dopravy, atd. Čehož u hmyzu lze dosáhnout.

 

Jistě nelze tvrdit, že hmyz je nejlepší možnou volbou. Pokud totiž všechny alternativy proteinu budou směřovat ke stejnému cíli, a to zdravému potravinovému systému a udržitelné produkci, pak je nemusíme ani označovat za konkurenty, ale možná spíše za spoluhráče.

A co vy? Co je váš oblíbený alternativní zdroj proteinu? My si nejraději křupneme na našich Křupavých červících!

 

Proč krmit ptáky celoročně, aneb moučný červ opět v hlavní roli!

Proč krmit ptáky celoročně, aneb moučný červ opět v hlavní roli!

Také v zimě zavěšujete lojové koule a naplňujete krmítka na zahradě či balkóně? Ano, krmení ptáků v zimě je pro nás docela typické.  A pokud už to v této době neděláte, věříme, že si to alespoň pamatujete ze svého dětství! Sypání různých semínek do krmítek, které přilákaly různé druhy ptáků. Někteří z nás dokonce seděli nebo stále sedávají u oken a pozorně sledují, poznávají a zapisují do svých ornitologických deníčků druhy ptáků, kteří do krmítka přiletí.

Avšak vinou současné podoby zemědělství a ničení přírody, volně žijící ptáci mají problém si sami sehnat potravu. A to nejenom v zimě, ale přes celý rok! V lepším případě se odstěhují do jiných krajin, ale v tom horším bohužel vymírají. Nejvíce vážná je situace hmyzožravých ptáků. Těmto druhům ptáků stále ubývá kořist. A proto je důležité ptáky krmit přes celý rok!

Krmení ptáků v zimě a na podzim

Jak jsme psali výše, krmení ptáků by nám přes zimní měsíce šlo. Ptáci v zimě potřebují zejména krmení, ze kterého získají hodně energie a tuku. Musí prostě trochu přibrat! Co tedy můžete ptákům dopřát? Třeba živého či sušeného moučného červa! A proč? Protože obsahuje kvalitní a vysoký obsah proteinu a tuků. Sušené moučné červy dnes najdete v různých zverimexech či na internetu.

Ovšem „obyčejným“ moučným červem to nekončí! V obchodě se také porozhlédněte po lojových peletkách či koulích, které obsahují hmyzí protein. Nebo si takové koule zkuste doma vyrobit sami. Dále také do krmítka nasypte slunečnicová semínka. A pokud chcete rovnou směs lojových peletek s moučným červem a slunečnicí, mrkněte sem.

Krmení ptáků na jaře

Na jaře začínají ptáci hnízdit a vyvádějí svá mláďata. Přikrmování je tedy velmi důležité! Z krmítek přestávají zobat semínka a spíše začínají hledat různé rostliny a druhy hmyzu. A to proto, že potřebují nakrmit svá mláďata, pro která jsou semínka nevhodná. Pro ptáky je tedy opět vhodný moučný červ, nebo obecně hmyz, který může zvýšit počet vajec ve snůšce a zvyšuje se šance na úspěšný odchov mláďat.

Krmení ptáků v létě

V létě trávíme mnohem více času venku, proto přikrmování ptáků může být velká zábava, protože je můžete lépe pozorovat při zobání. V létě ptáci potřebují hodně proteinů a to zejména v období, kdy ztrácejí peří. Do krmítek se tedy hodí mouční červi, kteří jsou plní proteinu! Dále slunečnicová semínka, rozinky a mix různých kvalitních semínek. Do krmítka můžete přidat i dobře zralé jablko či hrušku.

Na moučných červech si zejména pochutnávají sýkorky, čížci a drozdi. Ti všichni moučné červi milují a buďte si jistí, že zmizí z krmítka jako první! Pokud máte možnost, zkuste v létě porýt kousek půdy, tak se ptáci dostanou k živému hmyzu. Pokud takovou možnost nemáte, skočte opět pro sušené moučné červy do zverimexu.

I my ve WormUP s krmením ptáků nezaostáváme!

A čím jiným bychom je krmili, když ne moučným červem? Nejlepší je totiž takový čerstvý moučný červ na zob! 

Každá várka moučných červů, než je zpracována do našich Křupavých červíků, prochází důkladným třízením. Tak, abychom vám naservírovali jen ty nejvybranější kousky a vy si pochutnali. Jenže co s nevyužitými zbytky výroby? Nakrmíme s nimi ptáky :)

 

Hmyz na talíři prasat a drůbeže

Hmyz na talíři prasat a drůbeže

Hmyz, jako krmivo, je již od roku 2017 na území EU schválen pro akvakultury a domácí mazlíčky. EU však ve hmyzu, jako novém zdroji krmiva, vidí velký potenciál a prostředek k naplnění cílů v zemědělství EU (tzv. Farm to Fork) a environmentální udržitelnosti. Proto byl letos v srpnu schválen hmyz také do výživy prasat a drůbeže.

Proč by prasata a drůbež měli jíst hmyz?

Jak bylo řečeno výše, EU vidí v hmyzu, jako krmivu velkou příležitost k naplnění cílů EU. Konkrétně se jedná o zavádění cirkulární ekonomiky, což jednoduše řečeno znamená neomezený ekonomicky růst s omezenými zdroji (např. využití odpadu jako suroviny, vlastnictví nahrazeno pronájmem kvůli maximálnímu využití produktu atd.). Cirkulární ekonomika je inspirována dokonalými ekosystémy, které fungují v přírodě kolem nás. 

Kromě cirkulární ekonomiky chce také EU být méně závislá na dodavatelích krmiva mimo EU a chce eliminovat s tím související dopad na životní prostředí při dovážení krmiv (např. emise z paliv nákladních vozů).

Z těchto důvodů bylo 17. srpna upraveno dřívější nařízení (povolující hmyz jen pro akvakulturu a domácí zvířata), které dovoluje použít hmyz v krmivech prasat a drůbeže určené k lidské konzumaci. Toto nové nařízení výrazně podpoří trh s hmyzím proteinem, protože velikost těchto dvou trhů (s krmivy pro prasata a pro drůbež) představuje cca 65 % celkového trhu s krmivy pro zvířata. EU toto nařízení označila za „krok na cestě k udržitelnějšímu způsobu krmivářství“. Díky tomu, tak bude EU méně závislá na dovozech krmiv a sníží negativní dopad na životní prostředí.

S tímto novým nařízením se producentům hmyzího proteinu se otevírá obrovská příležitost a to především v přilákání nových investorů, získáním finančních prostředků a navýšením tak své produkce, a tím logicky svých tržeb. Dle International Platform of Insects for Foof and Feed, lze očekávat obrovský nárůst krmiv obsahem hmyzího proteinu. Ovšem vše bude také velmi záležet na ceně krmiva s obsahem hmyzího proteinu, které v současné době je spíše ve vyšších cenových kategoriích. Což může pro velké komerční chovy představovat překážku.

Hmyz jako přirozená potrava pro zvířata

Použití hmyzího proteinu však není výhodné jen z ekonomických důvodů, ale také proto, že je hmyz běžnou, přirozenou a důležitou součástí jejich stravování. Dokonce u drůbeže jako je např. krůta, tvoří hmyz až 50 % celkové potravy!

Doplnění hmyzu do jejich potravy má mnoho různých benefitů, např. pozitivně působí na snášku vajec, působí proti vypadávání peří (což je velký problém v komerčních chovech) a celkově na zdraví zvířat.

Vědci z Mendelovi University v Brně ve spolupráci s firmou Underground Food s.r.o. provedly několik výzkumů na výkrm drůbeže (konkrétně kuřat a slepic produkující konzumní vejce), u kterým byla krmná dávka upravena a doplněna o odtučněnou moučku z moučných červů (v různých procentních množstvích). Z těchto výzkumů vyplynulo, že pokud se kuřatům přidalo do krmné dávky 13 % odtučněné moučky z moučného červa, významně se zvýšily přírůstky hmotnosti kuřat v počáteční fázi růstu.

 

CEO Antoine Huber z firmy Ynsect, která se zabývá chovem moučných červů pro výživu lidí i zvířat, se z tohoto nařízení také velmi raduje proto, že jakékoliv nové uvolnění hmyzu jako potraviny nebo krmiva, se pozitivně odráží na přijetí hmyzu do jídelníčků více a více lidí. Toto tvrzení pravděpodobně ukáže čas :-) A jak jste na tom Vy? Už jste Křupavé červíky zkusili?

 

Hmyzí kuchyně, aneb jak lehce zařadit do jídelníčku hmyz

Hmyzí kuchyně, aneb jak lehce zařadit do jídelníčku hmyz

Podzim je krásné období, kdy příroda hraje všemi barvami, listy se různě zbarvují a také nastává sezóna dýní, ze které lze vykouzlit nejeden výborný pokrm! Anebo byste si raději dali zdravé banánové lívance?

Často se setkáváme s tím, že byste do svého jídelníčku hmyz rádi zařadili, ovšem nevíte jak. A přitom to jde tak jednoduše! Pojďte se s námi podívat, jak lze do klasických receptů začlenit hmyz a vy tak nejen ozvláštníte každodenní kuchyni, ale také přidáte něco zdravého, chutného a udržitelného. A co víc? Společně se u toho pobavíte, pokud ještě pokrmy naservírujete i svým blízkým, u kterých hmyz není běžnou součástí jejich jídelníčku!

 

Banánové lívance

Tyto lívance jsou rychlé, chutné a navíc zdravé! Neobsahují totiž žádný přidaný cukr a ještě jsou obohacené o hmyzí protein!

Suroviny (na jednu větší až dvě menší porce):

  • Sušení mouční červi – vyzkoušejte třeba ty naše Křupaví červíci se slanou skořicí. Budete překvapeni, jak kombinace sladkého a slaného recept ozvláštní!
  • 1 zralý banán
  • 2 vajíčka
  • 2 lžíce ovesných vloček (lze vynechat)
  • Špetka skořice
  • Špetka soli
  • Ovoce, zakysanou smetanu, marmeládu na ozdobu (dle libosti)
  • Olej na smažení

Postup:

Banán rozmačkáme v hlubokém talíři na kaši. Přidáme vajíčka, vločky, špetku soli a skořice. Necháme chvíli „nabobtnat“ vločky a případně jich můžeme i přidat více. Rozpálíme olej na pánvi a naběračkou tvoříme lívance. Smažíme dozlatova. Servírujeme na talíři s tím, co máte rádi a nakonec ozdobíme červíky.

 

Dýňová pomazánka

Jestli jste ještě nevyzkoušeli dýňovou pomazánku, tak věřte, že se stane jednou z vašich nejoblíbenějších! Za nás k (nejen) podzimu rozhodně patří! A zamiluje si ji celá rodina!

Suroviny:

  • Sušení mouční červi – třeba ti naši Křupaví červíci (sůl x česnek x chilli x kari
  • Dýně Hokkaidó (jedna malá nebo polovina velké)
  • ½ Červená cibule
  • Lučina nebo Gervais
  • Zakysaná smetana
  • Citronová šťáva
  • Lžička medu
  • Provensálské koření (lze vynechat či nahradit)
  • Čerstvá zelená bylinka (petrželka či libeček. Lze vynechat.)
  • Sůl, pepř

Postup:

Dýni Hokkaidó nakrájenou nadrobno i se šlupkou dáme péct do rozehřáté trouby na 170 °C cca na 20-30 min. Dýni zakápněte trochou oleje a můžete i trochu posolit. Mezitím si na pánvi orestujte nadrobno nakrájeno červenou cibuli. Upečenou dýni rozmačkejte v míse vidličkou. Přidejte orestovanou cibulku, lučinu, 2 lžíce zakysané smetany (dle potřeby přidejte), osolte, opepřete, přidejte bylinky a nakonec dochuťte citrónovou šťávou a medem dle chuti.

Pomazánka nejlépe chutná na tmavém či semínkovém pečivu nebo sucharu. A samozřejmě nezapomeňte přidat protein! Tedy pomazánku ozdobit červíky!

 

Podzimní dýňová polévka

Dýňovou polévku prostě milujeme! Nejenže dýně k podzimu prostě patří, ale polévka také zahřeje, zasytí a je velmi zdravá!

Suroviny:

  • Sušení mouční červi – třeba ti naši Křupaví červíci (sůl x česnek x chilli x kari)
  • Dýně máslová nebo Hokkaidó (cca 1 kg)
  • Cibule
  • 2 mrkve (pro sladší chuť, lze vynechat)
  • 1 l zeleninového vývaru (lze nahradit jen vodou)
  • Olej
  • Kari koření
  • Sůl, pepř
  • Zakysaná smetana na ozdobu

Postup:

Nadrobno nakrájenou cibuli orestujeme na oleji, přidáme neoloupanou dýni a mrkev. Chvíli orestujeme a zalijeme vývarem. Necháme povařit do změknutí dýně. Přidáme sůl, pepř a dle chuti kari koření. Odstavíme z ohně a rozmixujeme ponorným mixérem. Pro zjemnění chuti lze přidat sladkou smetanu. Podáváme ozdobené zakysanou smetanou a Křupavými červíky. A jakou příchuť červíků zvolíte je už jen na Vás!

 

Máte nějaké své osvědčené recepty? Podělte se s námi o ně na eva@wormup.com nebo rovnou na sociální sítích!

Plast jako krmivo pro hmyz, aneb jak chtějí Švédi upcyklovat plast

Plast jako krmivo pro hmyz, aneb jak chtějí Švédi upcyklovat plast

Plast. Mnoholeté a problematické téma. Je možné, že by hmyz byl řešením? ANO! A nejen, že nám pomůže se plastu zbavovat, ale zároveň se vytvoří zdravá potravina pro člověka. A jak je to možné? Dozvíte se níže!

 

Zavíječ voskový jako nespravedlivě a chybně opomíjený druh jedlého hmyzu

Na hmyzím trhu určeném pro lidskou konzumaci jsou populární zejména mouční červi, cvrčci, kobylky a bráněnka. Na jeden druh se ale zapomíná. Jedná se o zavíječe voskového a to je dle Nathalie Berezina, profesorky v biotechnologie a zakladatelkou firmy Norbite, velká škoda! 

Švédská firma Norbite byla založena za účelem upcyklace. Což je přeměna odpadu nebo starých nepotřebných produktů na nové materiály či produkty pro zlepšení životního prostředí. V tomto případě upcyklace plastu pomocí larev zavíječe voskového.

Nathalie tvrdí, že v přírodě je o všechen přírodní odpad postaráno. Ovšem my lidé si s odpadem příliš dobře poradit neumíme. Zejména se jedná o problematiku plastů. A proto je prý nutné najít a využít pomoc zvířat. A zde se nabízí larvy zavíječe voskového.

Jak to celé začalo?

Vše začalo zcela náhodným objevem v roce 2017 ve Španělsku, kdy pracovníci v laboratoři používali plastové tašky k přestěhování larev zavíječe voskového. Při jejich stěhování totiž larvy prokousaly do plastových igelitů díry. To vedlo vědce ke zkoumání a laboratorním testům. O dva měsíce později vědci z Německa uvedli, že španělští vědci neměli dostatečnou evidenci a důkazy na tvrzení, že larvy zavíječe voskového se mohou krmit plastem.

Tím se ale Nathalie nenechala odradit, zejména po přečtení švýcarsko-čínské studie, která pojednává o tom, že larvy zavíječe voskového dokáží degradovat nejen polyethylen, jeden z nejčastěji užívaných plastů, ale také polystyren. Zároveň také přišli na to, že mikrobiologický ekosystém střev hmyzu se dokázal přizpůsobit tomuto krmivu a trávící mikroorganismy zůstaly v jejich střevech stejné, akorát se změnil jejich počet.

A jak to, že je zavíječ voskový schopný strávit plast?

Důvod je prostý! V přírodě se zavíječ voskový živý pojídáním včelího vosku a ten má podobnou chemickou strukturu jako plasty. Larvy přemění ve svých střevech plast na bílkoviny, tuky a na hnojivo, které lze dále využít.

Po tomhle objevení se Nathalie rozhodla založit společnost Norbite. Předtím pracovala na jedné z největších farem chovající hmyz Ÿnsect, na které získala mnoho zkušeností, které ji umožnily přemýšlet ve větším měřítku.

Zdroj: Ÿnsect

Jaký je plán?

Pětiletý plán Nathalie a její firmy Norbit je postavit závod, který dokáže zpracovat 30 000 tun plastového odpadu. Jen ve Švédsku se za rok 2017 vyprodukovalo 1,6 milionů tun plastu. Krmiva je tedy víc než dost!

Larvy zavíječe voskového mají životní cyklus 7 týdnů. Farmáři se jim obvykle snaží napodobit krmivo, které se podobá tomu, co konzumují v přírodě. Tedy med a glycerin. Což znamená velmi drahé krmivo. Norbite toto krmivo zcela nahrazuje plastem. To sice znamená pomalejší růst larev, ale rozhodně levnější a planetě prospěšná cesta.

Další krok: larva zavíječe voskového jako jídlo budoucnosti

Je možné, že Nathalie a firma Norbite podají žádost na EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) pro zařazení larvy zavíječe voskového na seznam Nových potravin. Někdo by teď mohl mít v hlavě otázku, zda hmyz krmený plastem může být schválen jako bezpečná potravina. Dle Nathalie ovšem není žádný důvod k obavám. Prý naopak je výhoda, že jsou larvy krmeny pouze plastem, což je prý bezpečnější, oproti jiným druhům hmyzu, kde se jejich krmivo skládá z různých potravin, což může způsobit různé problémy.

A tak tedy sbohem plastům a ahoj zdravým potravinám! Ale nebojte, naši Křupaví červíci jsou stále krmeni jen organickou stravou (o tom více zde).