📖PŘEČTĚTE SI, Strana 4

Ke konci tohoto roku jsme si pro vás nachystali hned dvě nové příchutě vašich oblíbených Křupavých červíků! A jaké to jsou? Jedna z nich je sladká a druhá pikantní! Ale nebojte, s cukrem ani pálivostí jsme to rozhodně nepřehnali! Všimli jste si také našich nových obalů? Zatím je mají pouze naše nové dvě příchutě, postupně však nový kabátek dostanou všechny naše příchutě.

Křupaví červíci Perníci

Naši první novinkou, která nám dala pořádně zabrat, jsou Křupaví červíci Perníci. Tato novinka je pro všechny milovníky chutě a vůně domácích perníčků. Ale nejen pro ně! Jsou sladkou, ale zároveň zdravou a výživnou pochoutkou pro všechny děti a dospělé, kteří rádi mlsají bez výčitek.

A jak nás příchuť napadla? Jednoduché to nebylo! Chtěli jsme se totiž zaměřit především na děti, které Křupavé červíky milují. Důkladně jsme procházeli a vyzkoušeli kolem 60 různých sladkých ochucujících směsí a koření z celého světa. Mezi nimi bylo třeba kakao nebo ovocné příchutě. Čokoláda nám také nevyšla, protože nezapadala do našeho technologického postupu. Červíci by v ní musely být obalené. Také si zakládáme na tom, abych do našich Křupavých červíků nepřidávali žádná Éčka, proto vývoj příchutí není nikdy jednoduchý.

Nakonec jsme přišli na to, že perníkové koření bude to pravé ořechové (nebo spíš perníkové :)). Je to pestrá směs koření, které krásně voní, dobře chutná a evokuje nám nejen domácí pohodu! 

Mezi dětmi je ještě oblíbenější než naše původní slaná skořice. Děti byly totiž našimi hlavními a těmi nejdůležitějšími testery! Ale jak už jsme jednou zmínily, Křupaví červíci Perníci jsou i pro dospělé!

Křupaví červíci Habanero

A teď tu máme něco pikantnějšího pro chlapy, ale i pro slečinky! Druhou příchutí jsou totiž Křupaví červíci Habanero! Někdo z vás by si mohl pomyslet, že je to jen další „chilli“, které už v nabídce přece máme. Opak je ale pravdou! Habanero sice patří mezi pálivé papričky, dokonce jednu z nejpálivějších, avšak oproti našim Křupavým červíkům s chilli, mají zcela jinou chuť! Jako by Křupaví červíci Habanero brněli trochu na jazyku. Avšak strach z něj nemusí mít ani ti, kteří příliš pálivé rádi nemají, protože mezi ně nepatříme ani my.

Habanero paprička nebyla jedinou pálivou možností v našem vývoji. Testovali jsme i papričku chalapeňo, ale ta to oproti habanero papričce projela na celé čáře! Také jsme zkoušeli různé asijské pálivé kořenící směsi. Ty jsou ovšem nám Evropanům často neznáme a nejsou tak chutné. Navíc, čím méně ingrediencí v koření, tím pro Křupavé červíky lépe!

A tak se Křupaví červíci Habanero rozhodně zařadili do našeho portfolia slaných Křupavých červíků, jako další alternativa k nezdravým brambůrkám a dalším pochutinám nejen na párty!

Vývoj dalších příchutí Křupavých červíků není nikdy jednoduchým úkolem. Chceme totiž, aby Křupaví červíci byli stále zdravou pochoutkou, jak pro dospělé, tak děti. Rozhodně nás ale tato práce baví a celá ta dřina stojí za to! Dejte nám vědět, jak se Vám líbí naše nové obaly, jak Vám chutnali naše novinky. Také nám pište, jaké další příchutě byste chtěli v naší nabídce najít.

V našem předchozím článku, jste se mohli dočíst o faktorech, které nám brání v konzumaci hmyzu. Faktory, které nás od konzumace hmyzu jednoduše odpuzují nebo na ni mají velký vliv. V tomto článku se naopak dozvíte o faktorech, které naopak přispívají nebo přesvědčují ke konzumaci hmyzu. Pojďme se tedy na ně společně podívat!

Moučný červ nebo raději kuřecí stehýnko?

Jistě jste již slyšeli, že hmyz má velmi dobré nutriční hodnoty. Možná i z našeho článku. Tak si to jen rychle a zběžně připomeňme! Nutriční hodnotu se samozřejmě budou lišit druh od druhu a také fázi životního cyklu hmyzu. Je však především známý jako zdroj vysoce kvalitního proteinu. Protein dosahuje až 80% podíl v sušině. Jedná se o protein stejné kvality jako protein z hovězího masa. Hmyzí protein je také mnohem snáze stravitelný než například hovězí, a to díky jeho dobrému poměru aminokyselin. Zároveň také hmyz obsahuje kvalitní zdravé tuky. Má velmi dobrý poměr OMEGA 3 a OMEGA 6 nenasycených mastných kyselin.

Je třeba určitě zmínit obsah železa, kterého některé druhy hmyzu obsahují více než špenát. Dále hmyz obsahuje minerální látky jako je zinek, vápník, draslík, a jiné. Hmyz je také velmi bohatý na vitamin B, a to zejména na vitamin B12, který se nachází pouze v potravinách živočišného původu, a proto se často nedostává lidem, kteří živočišný protein nekonzumují.

A jak víme, hmyz byl konzumován v dávné minulosti, takže je ho možné  propagovat jako Paleotické jídlo. Paleo dieta je způsob stravování dle pravěkého člověka, který se živil pouze lovem a sběrem. Zastánci této diety tvrdí, že trávení lidského organismu není ještě evolučně vyvinuto a přizpůsobeno na produkty pocházející ze zemědělství, jako je obilí a mléčné výrobky.

Zdravá strava jako způsob pozitivní autoprezentace

Dalšími možnostmi, jak se „poprat“ s neochotou konzumovat hmyz, se zabývaly studie zaměřené na tzv. autoprezentaci. Což je způsob, kterým se člověk sám prezentuje ve společnosti a snaží se tím ovlivnit ostatní lidi a jejich smýšlení o něm. Snaží se o vytvoření pozitivního dojmu. Cílem je přimět společnost k určitému chování vůči autoprezentované osobě. Zejména chceme vyvolat pocit oblíbenosti, respektu, obdivu, popularity a moci.

Studie, zabývající se autoprezentací, našly souvislost mezi tím, jak a čím se lidé stravují a jak jsou vnímáni společností. Lidé, kteří se stravují „zdravým“ a nízkotučným jídlem, jsou obecně považováni společností za „lepší“, více atraktivní, inteligentnější a svědomitější.

Jiný výzkum zahrnul do svého experimentu přímo potraviny s hmyzem. K experimentu byly vytvořeny tři nákupní seznamy, z nichž jeden obsahoval hmyzí burger, druhý vegetariánský burger a třetí hovězí burger. Výsledkem studie bylo, že spotřebitelé, kteří konzumují hmyzí a vegetariánské produkty jsou považováni za více zajímavé, odvážné, více zajímající se o své zdraví, více zajímající se o udržitelnost, přátelštější, nápadití a vzdělaní, v porovnání s těmi, kteří konzumují výrobky z masa. Z toho vyplývá, že lidé, kteří konzumují alternativní zdroje proteinu, jsou vnímání společností lépe!  A tak by mohli významně ovlivnit zejména mladší generace, které jsou alternativním zdrojům proteinů více nakloněni. 

Podstatné tedy je, aby si firmy uvědomily důležitost lidských vzorů, kteří by konzumaci hmyzu demonstrovali jako populární, udržitelnou a chutnou alternativu. Sociální vliv totiž výrazně ovlivňuje stravování jedinců! Ano, ano, je to tady zas! Influenceři!

Environmentální a ekonomické faktory

Udržitelnost, nebo také jeho šetrnost k našemu životnímu prostředí, můžeme zařadit do environmentálních benefitů konzumace hmyzu. Spočívá v minimální produkci skleníkových plynů, která je až o 99 % nižší než u produkce hovězího dobytka na stejné gramy získaného proteinu. Dále hmyz nevyžaduje zdaleka tolik orné půdy. Spotřeba vody je 2000x nižší na stejné množství získaného proteinu z hovězího dobytka, a také potřeba krmiva je výrazně menší a to díky konverznímu poměru živin, tzn., kolik potravy resp. energie musí určitý živočich přijmout, aby z ní metabolickými procesy vytvořil 1 g proteinu.

Díky tomu, že hmyz může být krmen zbytky potravin například ze supermarketů, restaurací, atd., pomáhá také řešit problém s plýtváním potravin. Hmyz také může konzumovat již lidmi nekonzumovaný bioodpad, jako jsou šlupky od banánu, brambor a jiné. Ale nejenom bioodpad je hmyz schopen zkonzumovat. Slyšeli jste již o tom, že některé druhy hmyzu jsou schopny konzumovat resp. být krmeny plastem? Dokáží jej degradovat a ve svém trávicím traktu přeměnit na protein, tuky a hnojivo, které je možné dále využívat. 

Hmyz jako potravina má potenciál znovu propojit zemědělsko-potravinářský řetězec, tzv. „od farmy až po vidličku“. Chov hmyzu tak snižuje závislost na importování zdrojů proteinu. Generuje lokální produkty a využívá k tomu místní nevyužité zdroje (např. krmení bioodpadem). Ročně se v EU vyhodí přibližně 90 milionů tun potravin, z toho přibližně 1/3 by mohla být „zachráněna“ prostřednictvím recyklace tohoto potravinového odpadu hmyzem, který dokáže tento odpad přetransformovat na širokou škálu hodnotných produktů, včetně potravin a krmiva. Hmyz také nevyžaduje vysoce proteinová krmiva, která jsou nutné pro chov dobytka. Díky tomu se redukuje zátěž na produkci těchto vysoce proteinových krmiv a více zbývá pro nás, tedy lidskou spotřebu!

Avšak bude-li hmyz krmen potravinovým odpadem z restaurací a obchodů, místo obilovin, kukuřice a sóji, vyvstává otázka, zda to u  spotřebitelů nevzbudí ještě větší „fuj faktor“? Hned tedy byla provedena studie, která měla čtyři skupiny respondentů. Každá skupina dostala jinou informaci ohledně krmení hmyzu - první skupina dostala informaci, že hmyz je krmen potravinovým odpadem, druhá obilovinami, třetí kukuřicí a čtvrtá krmnou směsí. Výsledkem bylo, že respondenti nevykazovali velké rozdíly mezi následným hodnocením hmyzu jako potraviny. Lze tedy říct, že krmení hmyzu není pro spotřebitelé příliš významné. Naopak by se mohlo stát jeho benefitem, jelikož téma nakládání s potravinovým odpadem a plýtváním je velice aktuální a diskutované téma ve společnosti! Samozřejmostí by bylo dodržování bezpečnosti při krmení hmyzu odpadem, aby mohl být použit pro potravinářské účely.

Z chovu hmyzu vzniká také velmi kvalitní hnojivo, které představuje lokální řešení pro zlepšení orné půdy. Což je opět zcela v souladu cirkulární ekonomikou, kdy dochází k navrácení cenných živin zpět do půdy. Tedy zcela udržitelné řešení pro farmáře či zahrádkáře.

A kdo to bude jíst?

Odpověď by mohla znít "všichni", jak ale víme, tak žádný trh nefunguje. Otázkou zůstává, kdo bude nejvhodnější cílovou skupinou potravin s hmyzem? Samozřejmě opět byly na toto téma vypracovány studie, ve kterých byli vyprofilováni charakterističtí konzumenti hmyzu. U profilování těchto konzumentů hrálo velkou roli pohlaví. Bylo totiž zjištěno, že muži jsou obecně více ochotni konzumovat hmyz. Jak jsme už uvedli výše, s tím ve WormUP úplně tak nesouhlasíme! Dalším výrazným rysem konzumenta hmyzu je zájem o udržitelnost a o zdravé stravování. Velkou roli zde také hraje touha po něčem novém a neobvyklém! 

Pokud bychom jako největší argument, proč konzumovat hmyz, považovali nutriční hodnoty, pak je vhodné se zaměřit spotřebitele orientované na zdravou stravu. No jo, proč by ale tito zdravě orientovaní spotřebitelé měli konzumovat raději potraviny s hmyzím proteinem, než ty vegetariánské? Důvodů je spousta! Mrkněte na ně v našem článku! 

Jako další skupina potencionálních spotřebitelů, se jeví tzv. flexitariáni, tedy lidé, kteří záměrně omezují konzumaci masa z environmentálních (udržitelných) důvodů. Zde je ale zatím problém, že hmyz a potraviny z něj nejsou tak snadno dostupné jako jiné náhražky masa a také jsou mnohem dražší. Avšak tyto problémy jsou řešitelné a flexitariáni se jeví jako vhodná cílová skupina. 

Dále by hmyz mohl být zajímavý pro skupinu spotřebitelů, kterým jde o blaho zvířat. Tedy, kterým vadí neetický a komerční chov dobytka. Hmyz totiž nemá vyvinout nervovou soustavu a mozek, aby cítili bolest. Proto by mohl chov a konzumace hmyzu přilákat spotřebitele, kteří zcela nejedí nebo omezují masa z etického hlediska..

Zajímavým zjištěním je, že cílovou skupinou by mohly být i děti, které ochutnání něčeho nového berou jako dobrodružství a překonání sama sebe třeba před kamarády, rodiči nebo sourozenci. V to my ve WormUP věříme taky, a proto se naše Křupavé červíky dětem rozhodně dát nebojíme! Právě naopak! Děti jsou v nízkém věku velmi zvědaví ohledně hmyzu a nemají strach ho ochutnat, protože se nachází ve stádiu, kdy se teprve učí jejich „kulturním normám“. Velký vliv na ně mají jejich rodiče, kteří je hlídají, co si děti dávají do pusy. Díky dětem by bylo možné si vychovat novou generaci „hmyzích strávníků“.

Který z těchto faktorů Vás přesvědčí ke konzumaci hmyzu? Podělte se s námi! Všechny nebo snad jen jeden? Skvěle! Tak šup na náš e-shop! 

SATRAPOVÁ, Silvie. Vliv obalu a etikety na rozhodování spotřebitelů při nákupu produktů s obsahem hmyzího proteinu. [online]. Brno, 2021 [cit. 2022-12-19]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ec4841/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Taky rádi vaříte ze sezónních surovin? My ano! Proto tentokrát dostala hlavní roli dýně a batát!

Zapečená dýně hokaido a dýně špagetová 

Suroviny:

Křupaví červíci

Dýně hokaido a špagetová dýně (můžete zvolit libovolnou dýni nebo jich namixovat více)

Červená cibule

Česnek (pár stroužků)

Mrkev (množství zvolte dle toho, kolik porci chcete připravit)

Paprika

Jarní cibulka

Snítky rozmarýnu či sušený rozmarýn 

Zakysaná smetana či řecký jogurt

Olivový olej 

Sůl, pepř

Postup:

Dýně oloupeme (hokaido není třeba), nakrájíme na větší kostky, osolíme a opepříme.

Zapékací mísu zakapeme olivovým olejem a vložíme nakrájené dýně. Přidáme na půlkolečka nakrájenou červenou cibuli, oloupaný česnek, kolečka mrkve, papriky a trošku jarní cibulky. Můžeme přidat snítky rozmarýnu.

Dáme zapéct asi na 45 min do trouby na 180°C.

Po zapečení servírujeme na talíře, případně ozdobíme libovolně čerstvou zeleninou. Na dýni přidáme hustý řecký jogurt, nebo zakysanou smetanu a posypeme Křupavými červíky.

Batátová polévka s kari

Suroviny:

Křupaví červíci

700 g batátů

Cibule (střední velikosti)

Olivový olej

4 stroužky česneku

1 lžička kari koření

1/2 lžičky mletého kmínu

Špetka chilli 

500 ml zeleninového vývaru

1 plechovka kokosového mléka

Sůl a pepř 

Postup:

Na oleji orestujeme nakrájenou střední cibuli, přidáme drcený česnek, kmín, kari a ještě chvilku necháme restovat. Potom přidáme na kostky nakrájené batáty. Opět chvíli orestujeme a pak zalijeme zeleninovým vývarem. Necháme cca 20 min povařit (do změknutí dýně).

Potom polévku rozmixujeme, dochutíme solí a pepřem, přidáme drcené chilli, ozdobíme petrželkou, kokosovým mlékem a samozřejmě nezapomene na Křupavé červíky! 

Dejte nám vědět, jak Vám chutnaly naše podzimní recepty! A jestli byste rádi vyzkoušeli i další recepty, podívejte se na náš blog!

V některých našich předchozích článcích, jste již mohli slyšeli o tzv. “fuj faktoru”. V zásadě se jedná o faktor, který lidem brání v konzumaci jedlého hmyzu! Jenže nejde vše svádět jen na fuj faktor, jako by nebylo dost, že se tak blbě jmenuje :D Faktorů, které nás ovlivňují v tom, zda hmyz ochutnáme nebo jej začleníme do našich jídelníčků, je mnohem více! A ty vám představíme v tomto článku! Tedy ve dvou článcích, protože faktorů je spousta a nechceme vás unudit dlouhým čtením! Dnes si představíme spíše faktory, které nám způsobují zábrany v konzumaci jedlého hmyzu.

Porozumění tomu, jak funguje přijetí jedlého hmyzu lidmi do svého jídelníčku, je zcela zásadní, pokud chceme, aby se byl součástí jídelníčku široké populace. 

Začneme trochu obecněji ...

Přestože je hmyz považován za cenný zdroj potravy ve velké části světa, viz Afrika, Latinská Amerika a Asie, jsou tu i části světa, ve kterých hmyz běžně konzumován není. Ano, je to Evropa a Severní Amerika. Zde zatím převládá již v úvodu zmíněný „fuj faktor“. 

Vliv má na nás rodina, zvyklosti a předsudky

Negativní názory na konzumaci hmyzu jsou zapříčiněny zejména sociálními a kulturními zvyklostmi vč. národní kuchyně (proto by měla být konzumace hmyzu sladěna s tím, co je považováno v dané kultuře za chutné a vhodné), sociodemografickými faktory (věk, pohlaví, vzdělání, atd.), předsudky a velmi nízkou informovaností současné populace o benefitech konzumace hmyzu. Dále je také konzumace ovlivněna tím, s kým sdílíme společnou domácnost a to má samozřejmě vliv na konzumaci hmyzu. 

Konzumaci hmyzu ani nepřidají různé televizní pořady, ve kterých lidé konzumují většinou nijak tepelně upravený hmyz a způsobují tak odpor a zhnusení u diváků. Negativní vliv na konzumaci hmyzu má i jistě to, že lidé mají hmyz často spojený se špínou, špatnými hygienickými podmínkami, (příkladem tomu může naservírovaný salát s housenkou v restauraci), zdrojem nemocí a zkaženými potravinami.

Co je to vlastně hmyz?

Dalším z důvodů, proč může být konzumace hmyzu považována pro nás Evropany za zvláštní je, že hmyz v podstatě neznáme. Neznáme jeho vývoj tak, tedy životní cyklus, jak jej známe třeba u slepice nebo krávy. Pokud totiž hmyz lépe poznáme, je následně mnohem snazší začít uvažovat o hmyzu jako o normální běžné potravině. A úplně na rovinu, konzumace hmyzu je často také považována za primitivní a poslední záchranu k přežití v chudých rozvojových zemích.

Ženy nebo muži?

Výzkumy tvrdí, že negativní postoj vůči hmyzu projevuje obzvláště ženská část populace. S tím my ve WormUP úplně tak nesouhlasíme, protože jsou to většinou ženy, které se odváží Křupavé červíky ochutnat jako první! Dle výzkumů se tedy více pozitivně staví ke konzumaci muži, a to zejména mladší část populace ve věku 20 až 35 let, která touží zkoušet nové věci a chce snížit svou spotřebu masa. A samozřejmě i zde platí přísloví “Starého psa novým kouskům nenaučíš”, takže nejmenší ochotu konzumovat hmyz bude mít starší generace, která již není ochotna měnit stravovací návyky (tedy aspoň většina z nich). 

A teď už trochu detailněji!

Existuje několik zásadních faktorů, které přijetí hmyzu ovlivňují a je zapotřebí je poznat a uvědomit si, jak potlačit ty negativní, a naopak jak vyzdvihnout ty pozitivní ve prospěch konzumace hmyzu.

Neophobie, dávný mechanismus, který nás ovlivňuje dodnes!

Pojďme si teď vysvětlit, jak vlastně vzniká fuj faktor. Důležitou roli zde hraje tzv. neophobie. Neophobie byla v dávné minulosti důležitým systémem, který nás chránil před pozřením něčeho jedovatého. Typickým faktorem, který spouští tuto lidskou reakci, je pach/zápach (např. zápach shnilého jídla) nebo vizuální obraz (např. plíseň, nožičky hmyzu). V současné době je definována jako strach z neznámého/nového jídla.

Tato reakce je většinou spojena se strachem z chuti potraviny a s nejistotou o původu potraviny. A právě obavy z chuti hmyzu jsou největším problémem, se kterým se konzumace hmyzu potýká! Typickou reakcí lidí při projevu neophobie je odpor a zhnusení z potraviny. Často je však neophobie projev spíše naší imaginace, představ a domněnek, než by měla, co do činění s realitou!

První zkušenost s konzumací hmyzu a jak ovlivní přijetí hmyzu do našeho jídelníčku?

Jak nadpis napoví, akceptace hmyzu do běžného jídelníčku je ovlivněna první zkušeností s jeho konzumací. Pro výrobce/prodejce, tedy i pro WormUP, je tedy tento okamžik stěžejní! Jedna novozélandské studie tvrdí, že někteří lidé by neměli hmyz strach ochutnat, ovšem neví „jak na něj“. Jinými slovy, jak si vůbec takový hmyz připravit a zařadit do běžného jídelníčku. Ale to jistě už neplatí pro vás! Protože na našem blogu najdete spoustu jednoduchých receptů s našimi Křupavými červíky!

A tak se vědci dohadují a navrhují strategie, jak by toto první setkání spotřebitele s jedlým hmyzem mělo vypadat! První ze strategií tvrdí, že má být hmyz připraven jako jídlo vysoké gastronomie. Jiní zase tvrdí, že hmyz má být dochucen dobře známým kořením nebo přidán do běžně konzumovaného jídla. 

Obecně se ale většina z nich shoduje, že hmyz by měl být v produktech obsažen „neviditelně“, tedy například ve formě moučky. Taková první pozitivní zkušenost s konzumací zpracovaného hmyzu do známých potravin, může vést ke zvýšení ochoty konzumovat hmyz nezpracovaný. Tím lze předejít negativním emocím spojenými s vizuálním obrazem hmyzu.

Ovšem my ve WormUP vám můžeme slíbit, že vaše první konzumace Křupavých červíků jistě nebude poslední! Jen sami vyzkoušejte!

Co všechno vlastně o hmyzu víte? 

Velké množství studií se věnovalo vlivu informací o jedlém hmyzu a jeho  konzumaci na spotřebitele. Ve většině z nich vyšlo, že informace o konzumaci hmyzu velkým měřítkem pomáhají zvrátit „fuj faktor“ a přesvědčit spotřebitele ke konzumaci hmyzu nebo alespoň k jeho vyzkoušení. Otázkou ale zůstává, co jsou ty „správné“ informace, které spotřebitele přesvědčí ?

Obecně můžeme informace o konzumaci hmyzu lze rozdělit na dvě kategorie, a to na individuální a společenské. Do individuálních řadíme například zdravotní benefity, nutriční hodnoty hmyzu, chuť hmyzu, atd. Do společenských řadíme například environmentální udržitelnost, bezpečnost potravin, ekonomický vývoj, atd. 

Zatímco starší vědecké studie zdůrazňují především faktory společenské a nutriční benefity hmyzu, které bychom mohli nazvat racionálními, novější studie ukazují, že tyto informace nemají tak velký efekt, jak se předpokládalo! Dokáží totiž přesvědčit pouze vybrané skupiny spotřebitelů, a to zejména na ty, kteří se zajímají o životní prostředí a udržitelnou výrobu a produkci potravin. Nemají tedy velký a potřebný zásah, aby ovlivnily širokou veřejnost, který tak potřebujeme!

Naopak informace individuální, mají zásah a dosah mnohem lepší, jak tvrdí nejnovější studie. Jedná se hlavně o informace, které bychom mohli nazvat emoční. K těm se řadí zejména již zmíněná chuť, touha po něčem novém, neobvyklém, exklusivním a exotickém!

Ale není to jen tak! Je také důležité, kdo nám informace předává! Pokud jsou totiž podávány nezávislými autoritami, jako jsou vědci, vládou, lidmi, kteří konzumují produkt, nebo příbuznými a kamarády, je jejich účinnost mnohem vyšší. Pokud jsou však informace podávány skrze média nebo propagační kampaně výrobců a prodejců, je pak jejich účinnost nižší. Ovšem to asi všichni dobře známe!

Obavy z chuti hmyzu

Chuť, chuť, chuť! Každý z nás asi raději sáhne po něčem, co mu přinese chuťové uspokojení! A je to tedy právě chuť, která je klíčová při rozhodování spotřebitelů, co budou konzumovat! Chuť jedlého hmyzu a potravin z něho by tedy měla být lidem prezentována a přirovnávána k jejich oblíbeným a známým chutím a jídlům. Protože nikdo z nás se nechce vzdát něčeho, co mu přináší pozitivní chuťové uspokojení kvůli nutričním a environmentálním benefitům. Z toho plyne, že by se výrobci a prodejci měli zaměřit ve svých kampaních na prezentaci chuti hmyzu a potravin z něj.

Který z těchto faktorů, problémů má na Vás největší vliv a brání vám ke konzumaci hmyzu? Podělte se s námi! Žádný? Skvěle! Tak šup na náš e-shop! A jestli nějaký ano, tak je čas to změnit s našimi Křupavými červíky! A v našem pokračovacím článku se můžete těšit na faktory, které jsou naopak "pro" konzumaci hmyzu, tak jej určitě nepropásněte!

SATRAPOVÁ, Silvie. Vliv obalu a etikety na rozhodování spotřebitelů při nákupu produktů s obsahem hmyzího proteinu. [online]. Brno, 2021 [cit. 2022-12-19]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ec4841/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

V předcházejících článcích jsme se vám pokusili vysvětlit, co lidem brání nebo co je ovlivňuje v přijetí jedlého hmyzu, jako potraviny, do svého jídelníčku. Jednalo se zejména o faktory kulturní, sociální, socio-demografické, fuj faktor, první zkušenost s konzumací jedlého hmyzu, atd. Pokud jste články nečetli, určitě se na ně podívejte!

Proces přijetí jedlého hmyzu jako inovace

Dnes bychom se na přijetí jedlého hmyzu jako potraviny podívali trochu z teoretického hlediska. Pokud se totiž bavíme o přijetí jedlého hmyzu nebo potraviny s hmyzem, jedná se o přijetí inovace - proces, při kterém lidé přijímají a zařazují do svého života nový nápad, produkt, myšlenku, filozofii, praxi, atd. Inovací je myšleno něco nového jak pro jednotlivce, tak pro společnost. 

Proces popisuje křivka

Přijímání inovace lze popsat křivkou, která má tzv. normální tvar. Křivka rozděluje společnost na tzv. „Inovátory“ (2,5 %), kteří jsou nadšenci a přijímají inovace jako první. Rádi riskují a vyhledávají inovace, protože chtějí vyzkoušet vše jako první. Dále jsou následováni „Časnými osvojiteli“ (13,5 %). Ti už jsou rozvážnější než Inovátoři, ovšem inovace přijímají velmi rychle. Jsou názorovými vůdci a vizionáři. Pak tu máme „Časnou většinu“ (34 %), ta přijímá inovace rychle, ale až potom, co se osvědčí. Jsou důležití pro masovou adopci inovace, tedy také pro WormUP! Předposlední je „Pozdní většina“ (34 %), lidé velmi konzervativní a změny přijímají neradi. A inovaci přijmou až ve chvíli, kdy se osvědčila u většiny lidí. A poslední jsou „Opozdilci“ (16 %), kteří inovaci přijmou jen proto, že už nemají jinou volbu. Tak schválně, v jaké skupině se poznáváte? My ve WormUP patříme jednoznačně k Inovátorům a Časným osvojitelům! :)

Adopce inovace je proces spíše sociální než technický, protože skupina Inovátorů a Časných osvojitelů přesvědčí ostatní skupiny inovaci vyzkoušet. Výhodou, současně i nevýhodou, je to, že lidé západního světa si sami určují trendy, vč. stravování. Sami si určujeme nové směry a speciální diety, jako je populární veganství, flexitariánství, paleo dieta a další. Už jste slyšeli o Entoveganství? Ne? Tak se mrkněte zde! 

O tom, co jíme, si rozhodujeme sami nebo jiní za nás ...

Během krátké chvíle tak dokážeme zpopularizovat různé potraviny. Příkladem mohou být tzv. „Super potraviny“, kam se řadí například gója, chia semínka, quinoa a další. Mezi super potraviny patří i jedlý hmyz! Nelze zapomenout na stále přetrvávající trend stravy s vysokým podílem proteinu, který pramení z toho, že lidé jsou stále více zaujati svým vzhledem a chtějí jíst zdravěji. Často sportují a vyžadují vysokoproteinovou stravu, aby si udrželi/vybudovali svalnatou postavu. Takže jedlý hmyz do tohoto trendu zapadá více, než cokoliv jiného, protože představuje kvalitní zdroj proteinu! Sportovci, už jste ochutnali naše Křupavé červíky? 

Jak je inovace přijatá společností, je také ovlivněno její složitostí a komplexností. Jak kdyby už to samo o sobě nebylo složité víc než dost! :) Tím, že je jedlý hmyz na západě neznámý, zdá se lidem jako příliš „složitá“ potravina. Jinými slovy, spotřebitelé neví, jak ho použít, uvařit a zkonzumovat (vy díky našemu blogu už víte!). A proto se zde jeví jako nejlepší řešením přidat hmyz ve zpracované podobě např. moučky nebo pasty do známých potravin (chleba, těstoviny, tyčinky, atd.). Obal takového produktu by měl působit věrohodně a měl by zdůraznit „normálnost“ konzumace hmyzu. Problematice obalů hmyzích potravin jsme také již věnovali v našem předchozím článku.

Pro proces přijetí inovace je důležité inovaci porozumět. Opět se tedy dostáváme k tomu, že adopci hmyzu velmi pomůže, pokud budou lidé obeznámeni, co to vlastně hmyz je, jak se vyvíjí, jaký má životní cyklus, jak je chován, proč je pro nás dobrý. A o tom se my ve WormUP snažíme! Tím se změní strach a znechucení ve zvědavost a porozumění. Budoucnost vidíme zejména ve vzdělávání dětí ve školách.

A jak to lze aplikovat na jedlý hmyz?

Zatím jsme si přijetí inovace popsali dost obecně. Ovšem marketingová konzultační společnost Invenire, zabývající se jedlým hmyzem, vytvořila model přijetí hmyzu jako potraviny dle Rogerova difuzního modelu přijetí inovace. Také vytvořila jednotlivé profily potencionálních spotřebitelů, které umístila do difuzního modelu. A takhle jednotlivé skupiny vypadají:

Inovátoři

V této situaci, je hmyz na trhu s potravinami ve své první fázi. Spotřebitelská jsou zejména inovátoři, protože konzumace hmyzu je stále považována za „revoluční“. Inovátoři mají hluboce zakořeněné nákupní chování, jako hledání kuriozit a udržitelných produktů. Tito Inovátoři mohou být rozděleni do třech skupin:

1. Průkopník trendů (Trailblazing Trendsetter) 

   • Lidé-Labužníci, kteří chtějí experimentovat s novými ingrediencemi, chutěmi a vytváří nové formy a způsoby vaření. Jsou to „vůdci smečky“,  chtějí být napřed před trendy a vždy vše znát jako první. Také chtějí být vnímáni jako prosazovatelé nových věcí a exotických kultur.

   • Ovšem lze je jako zákazníky lehce ztratit v případě, že se hmyz stane běžnou součástí našeho života. Nebo když neuspokojí jejich chuťové buňky. Což se u našich Křupavých červíků stát nemůže! :) 

2. Hledač dobrodružství a zkušeností (Experience Seeker)

   • Hledač prahne po něčem novém, extrémním a chce překonat sám sebe! Doslova si libuje ve „fuj faktoru“ a chce si být vědom, že konzumuje hmyz. Šokovat chce nejenom sám sebe, ale i ostatní. Docela tvrďák, co?

   • Ztratit ho můžeme po tom, co hmyz ochutná a překoná „fuj faktor“. Bude totiž vyhledávat další dobrodružství.

3. Zatvrzelý protagonista udržitelnosti (Hardcore Sustainabilista)

   • Chce, aby jeho konzumace byla za každou cenu udržitelná! Jeho znalosti týkající se udržitelnosti jsou hluboké a neustále se vzdělává. Je ochotný změnit svou konzumaci, tak aby byla udržitelná, i za cenu, že znamená větší nepohodlí a vysoké náklady.

Časní osvojitelé

I další skupinou spotřebitelů lze docela lehce přesvědčit, aby hmyz ochutnali. Tuto skupinu velmi zajímají problémy v oblasti nutričních hodnot a cvičení. Jestliže hmyz může představovat řešení pro jejich problémy, tak jsou ochotni hmyz vyzkoušet. Klíčové je, přesvědčit je, že hmyz je skvělým řešením jejich potřeb a problémů. Do časných osvojitelů jsou zařazeny dvě skupiny spotřebitelů:

1. Nutriční nadšenci (Nutrition Enthusiast)

   • Chtějí být zdraví pomocí optimální a nutričně vyvážené stravy. Jsou velmi vzdělaní v oblastech výživy a mohou se stravovat pomocí speciálních diet, jako je Paleo dieta. Nejvíc je na hmyzu zaujme kvalitní protein, zdravé tuky, vitamíny a minerály. Zajímají je i produkce hmyzu. Jejich strava musí být kvalitní, projít minimálním zpracováním, a dávají důraz na čistotu a přírodnost.

   • Pokud však najdou lepší řešení jejich problémů, hmyz má smůlu!

2. Fitness fanatik (Fitness Fanatic)

   • Hlavní cíl zní: zlepšit svůj výkon a výdrž! Jako nutriční nadšenci se zajímají o protein, kvalitní tuky, vitamíny a minerály.

   • Pokud ale najdou lepší zdroj proteinu, hmyz má opět smůlu!

Časná většina

Nejtěžší fáze adopce jedlého hmyzu bude získat časnou většinu. Inovátoři a časní osvojitelé budou muset vyvinout přesvědčující a věrohodné úsilí, aby časnou většinu ke konzumaci přesvědčili. Časná většina je motivována tím, že nechce zůstat pozadu, to však nestačí. Konzumace hmyzu bude muset alespoň částečně ukotvena ve společnosti. Časná většina nehledá nic nového, také neřeší osobní problémy, jako je udržitelná výroba, proteinová strava, atd.,, kvůli kterým by byla ochotna zcela změnit svou spotřebu a konzumaci. Tato transformace bude trvat dlouho! a bude vyžadovat velkou dávku trpělivosti, peněz a obecné „obhajoby“ hmyzu jako potraviny. Také hmyz musí být zakomponovaný v běžných výrobcích, jako jsou tyčinky, chleba nebo těstoviny. K časné většině řadíme tyto spotřebitele:

1. Labužníci (Foodie)

   • Vaření je jejich velkým koníčkem. Čtou kuchařky, zkouší nové recepty, sledují slavné šéfkuchaře, vyhledávají a navštěvují vyhlášené restaurace a cestují za účelem poznávání nového jídla. Zajímají se o produkci potravin a hlavně  jejich chuť. Zajímá je také příběh dané potraviny. Pro labužníky máme na našem blogu několik receptů!

   • Pokud však objeví nějakou jinou zajímavou surovinu, hmyz šanci nedostane.

2. Zelení (Comfy Green)

   • Jsou si vědomi, že individuální konzumace má obrovský vliv na životní prostředí kolem nás. Chtějí se chovat odpovědně, ale chtějí to dělat jednoduchou cestou bez velkého omezování. Jde jim také více o životní styl, než o zachraňování planety. Udržitelnost hmyzích potravin porozumí velmi rychle a dobře, ale produkt musí mít i jiné benefity, než jen udržitelnost. Zapotřebí je tedy propojit argumenty udržitelnosti, zdraví a nutriční hodnoty.

   • Může se stát, že pokud se objeví jiný udržitelný produkt, který se bude mít pro ně lepší atributy, konzumaci hmyzu opustí.

Pozdní většina

Až bude konzumace hmyzu akceptována širokou veřejností, pozdní většina se ke konzumaci připojí. Avšak pravděpodobně nebude tak nadšená konzumací hmyzu, jako předešlé skupiny, ale bude jí vidět jako bezpečnou a dostupnou možnost. A to díky tomu, že již byla otestována velkou částí společnosti. Potraviny s hmyzím proteinem budou muset být běžně dostupné v obchodech a dobře známé. Do pozdní většiny jsou zařazeny dvě skupiny a to:

1. Vyvažovač (Balancer)

   • Zajímají se o zdraví naší planety, a to z důvodu jejího zachování pro příští generace. Dále chtějí, aby jejich rodiny jedli zdravou nutričně vyváženou stravu. Vše dělají nejen pro sebe, ale zejména pro dobro druhých.

   • Může dojít k jejich ztrátě, pokud nedojde k propojení mezi nimi, jedlým hmyzem a „dobrem pro ostatní“.

2. Hledači jednoduchého zdravého řešení (Healthy Convenience Seeker)

   • Chtějí zdravé, chutné a především jednoduché řešení jejich stravy. Nechtějí vynakládat svůj čas na to, aby zjistili, co je a co není zdravé. Chtějí  jasné řešení jejich problému. Udržitelnost je bonus.

   • Může dojít k jejich ztrátě, pokud nabízené řešení není dostatečně jednoduché a jasné.

Opozdilci

Zbytek společnosti, která akceptuje konzumaci hmyzu až v případě, že jim ho někdo naservíruje v práci na obědě, u přátel či příbuzných. Produkty musí být cenově přijatelné, dostupné v jejich oblíbeném obchodě a musí se jednat o produkty známé.

Tak v jaké skupině jste se poznali? Pokus patříte nejenom mezi Inovátory, mrkněte na naše Křupavé červíky!

SATRAPOVÁ, Silvie. Vliv obalu a etikety na rozhodování spotřebitelů při nákupu produktů s obsahem hmyzího proteinu. [online]. Brno, 2021 [cit. 2022-12-19]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ec4841/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D..

Plněné cukety 

Tento recept je rychlý, zdravý a neskutečně chutný!

Suroviny:

Křupaví červíci

Cukety, případně i patizon

Rajčata

Jarní cibulka

Niva

Mozzarella 

Sůl, pepř 

Grilovací koření na zeleninu

Postup:

Cukety omyjeme, podélně rozkrojíme a vydlabeme. Semínka odstraníme a dužinu nakrájíme na malé kostičky. Vnitřek cuket lehce osolíme a okořeníme grilovacím kořením.

Rajčata, jarní cibulku, sýr nivu a mozzarellu nakrájíme nadrobno, smícháme s kostečkami cukety, osolíme, opepříme, přidáme trošku grilovacího koření na zeleninu a promícháme. Směsí naplníme cukety a dáme péct na 40 min. na 180°C do trouby. 

Vytáhneme a poklademe plátky mozzarely případně jiného sýra, libovolně ozdobíme a dáme ještě asi na 7 min. zapéct. Potom posypeme Křupavými červíky. 

Plněná rajčata a papriky

Pokud se Vám večer nechce zrovna vařit nebo hledáte inspiraci na studený předkrm, tak tady je!

Suroviny:

Křupaví červíci

Tvrdší rajčata, červená, žlutá. 

Případně papriky

Saláty - hermelínový, sýrový, z krabích tyčinek, jednoduše to, co máte rádi

Sůl, pepř

Na ozdobu: jarní cibulku, ředkvičky, atd.

Postup:

Odřízneme vršek rajčat od stopky, opatrně vydlabeme kávovou lžičkou a mírně osolíme a opepříme. K naplnění použijeme různé druhy salátů. Po naplnění libovolně ozdobíme drobnými kousky jarní cibulky, okurky, nebo ředkvičky. Nakonec posypeme Křupavými červíky a podáváme

V našem předchozím článku Nové obzory hmyzího farmaření jste se mohli dozvědět, že v květnu letošního roku byla uspořádána organizací IPIFF mezinárodní online konference ohledně potřeby výzkumů a inovací v oblasti chovu hmyzu. Součástí této online konference bylo i představení aktualizované brožury organizace IPIFF s názvem „Building bridges between the insect production chain, research and policymakers“. Cílem této brožury je představení výzkumných cílů, které organizace IPIFF považuje za priority v oblasti chovu hmyzu.

V tomto článku bychom vám ve zkratce tyto priority představily. Jedná se celkem o tři:

• Objevování nových substrátů jako krmiva pro hmyz
• Opětovné použití vedlejších produktů z chovu hmyzu – zaměření se na přínosy hmyzího hnojiva v zemědělství
• Zjišťování nutričních a zdravotních benefitů hmyzu jako potraviny a krmiva

Objevování nových substrátů jako krmiva pro hmyz

Až 130 milionů tun jídla je každý rok v EU vyhozeno, což je až 40 % z celkového vyprodukovaného jídla. Ve finančním vyjádření je to zhruba 143 miliard eur. Avšak hmyz dokáže tyto zbytky (včetně masa, ryb a kuchyňských zbytků) velmi snadno a úspěšně transformovat na proteiny, tuky nebo hmyzí trus (který lze následně využít jako hnojivo). Díky tomu by se zlepšila cirkulární ekonomika, o kterou usiluje EU. 

Problémem však je legislativa, která zatím neumožňuje hmyz krmit zbytky masa, ryb a kuchyňským odpadem. V současné chvíli chovatelé hmyzu spoléhají na lokálně vyráběné substráty nebo ovoce, zeleninu, obilniny a jiné vedlejší produkty zemědělsko-potravinářské výroby, které by jinak skončili někde na „smětišti“. Samozřejmě i takovéto snahy o znovuvyužití nebo zužitkování potravin, které by jinak byly vyhozeny, je bezesporu přínosné! Ovšem proč neudělat něco víc, když to jde, a nevyužít i jiných zbytků či vedlejších produktů výrobu, jako je právě zmiňované maso, ryby nebo kuchyňské zbytky? A také nezapomínejme na plasty, které je hmyz také schopen zkonzumovat a přeměnit na hodnotné živiny (více v našem článku). 

Takovéto nové kategorie krmných substrátů by tak mohly významně pomoci k prohloubení cirkulární ekonomiky a využití celého potenciálu chovu hmyzu. Ke změně legislativy by mohl pomoci růst hmyzího odvětví, ale také výzkumy, kterých je k tomu zapotřebí. IPIFF již několik let pracuje na těchto výzkumech, aby následně mohlo doložit vědecky podložené důkazy Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Ve svých výzkumech zatím dochází k tomu, že substráty obsahující maso, ryby nebo kuchyňské zbytky mají malé chemické a mikrobiologické riziko. Ovšem musí být zajištěno, že takové substráty nejsou zkažené nebo jinak znehodnocené. 

Povolením takovýchto substrátů se také hmyzích chovatelům otevřou nové možnosti ve strategiích krmení a mohli by si vytvořit více optimalizovaná složení substrátů dle jejich potřeb. Jak však bylo řečeno výše, více výzkumů je zapotřebí, aby byla zaručena bezpečnost chovu hmyzu a jeho následného užití v potravinách či krmivech pro zvířata.

Opětovné použití vedlejších produktů z chovu hmyzu – zaměření se na přínosy hmyzího hnojiva v zemědělství

Vše, co hmyz ve volné přírodě spotřebuje, následně rozloží na exkrementy, které jsou cenným zdrojem živin pro rostliny. To stejné se děje i u chovaného hmyzu na farmách. Také vylučuje exkrementy, které však v tuto chvíli nejsou povětšinou zužitkovány a není využit jejich obrovský potenciál jako vysoce kvalitního hnojiva. 

V listopadu 2021 Evropská komise přijala legislativu, která umožňuje na evropský trh uvádět hnojivo vzniklé z chovu hmyzu (více na našem článku). Organizace IPIFF se domnívá, že globální krize, jako jsou například Covid-19 a válka na Ukrajině, ovlivní nabídku minerálních hnojiv. A tedy využití hmyzích hnojiv by mohlo pomoci k snížení závislosti na dovážených minerálních hnojivech. Jsou také udržitelnou organickou alternativou, která chovatelům hmyzu přináší dodatečný příjem z jeho prodeje. 

Z posledních vědeckých studií vyplývá, že hmyzí hnojivo má velký prospěch pro růst, zdraví a vývoj rostlin. Navíc je rostlinami velmi dobře přijímáno a vstřebáváno. Také brání růstu patogenů a tím tak snižuje nutnost použití dalších přípravku na ochranu rostlin.

Zkoumaní nutričních a zdravotních benefitů hmyzu jako potraviny a krmiva

Hmyz, jako potravina, je konzumován více než čtvrtinou světové populace. Zatímco v tropických zemích se získává přímo z přírody, v ostatních částech světa je chován na farmách. Rostoucí poptávka po alternativních zdrojích proteinů a také poptávka po potravinách s nižším dopadem na životní prostředí, odrážejí potřebu dalších výzkumů zaměřených na nutriční a zdravotní vlastnosti produktů na bázi hmyzu.

Nová legislativa EU zcela otevřela trh pro potraviny s obsahem moučného červa (více v našem článku) a další druhy hmyzu pravděpodobně přibydou v blízké budoucnosti.  V současné chvíli je hmyz, nebo potraviny z něj, spotřebováván zejména jako příležitostné občerstvení, doplněk sportovní výživy nebo alternativa k masu. Výhodou hmyzu je, že může být přidán do potraviny bez toho, aby změnil technologické vlastnosti výrobků. Ale zároveň po jeho přidání do potraviny zásadně ovlivní jeho nutriční vlastnosti – potravina získá kvalitní proteiny, zdravé tuky, minerální látky, ale třeba také vitamín B12, který lidem velmi často chybí.

Hmyz byl také povolen přidávat do krmiv drůbeže a prasat (více v našem článku) v září 2021. Což může hrát klíčovou roli při zlepšování udržitelnosti chovu zvířat. Navíc také existují výzkumy, které dokazují, že hmyz zlepšuje zdraví zvířat a tím snižuje potřebu využívání léčiv a doplňků potravy (vitamíny). Využívání hmyzu v krmivech drůbeže a prasat samozřejmě také otevřelo nové cesty pro chovatele hmyzu. Což je dobrá zpráva do EU, která je závislá na dovozu krmiv.

I když existuje mnoho publikací týkající se nutričních zdravotních benefitů hmyzu jako potraviny nebo krmiva, organizace IPIFF si myslí, že je zapotřebí se zaměřit na oblasti, jako je stravitelnost hmyzu (zejména u zvířat), výživové doplňky na bázi hmyzu, krmivo pro zvířata, a také možné alergeny.

Trh s hmyzem je zatím stále novým a je tady toho spoustu, co je potřeba vyzkoumat. Jisté však je, že představuje obrovský potenciál ve všech možných směrech. Zkoumání však nechme na vědce a vy se s námi raději mrkněte na náš eshop, kde můžete vyzkoušet naše Křupavé červíky!

Tentokrát jsme se pro vás připravili dva recepty, které jsou jednoduché, rychlé, chutné a z typicky letních surovin, které spoustě z vás dozrávají na zahrádce!

Řecké tzatziki s červíky

Osvěžující recept nejenom na teplé letní večery!

Suroviny:

Křupaví červíci

Velká salátová okurka

1-2 hrnky řeckého jogurtu

Česnek dle chuti

1 lžička nasekaného kopru

Lžíce olivového oleje

Citrónová šťáva dle chuti

Sůl

Postup:

Okurku nastrouhejte na hrubém struhadle a vymačkejte z ní co nejvíce vody. Přidejte jogurt, olej, citrónovou šťávu, kopr, sůl a rozmačkaný česnek. A nakonec nazdobte Křupavými červíky libovolné příchutě!

Zapečená rajčata se sýrem a červíky

Kdy jindy si připravit tento jednoduchý, ale moc dobrý pokrm, než v létě z čerstvě uzrálých a šťavnatých rajčat?

Suroviny:

Křupaví červíci

Rajčata (ks dle počtu strávníků)

Sýry: gouda, niva, hermelín, parmezán, atd. (zvolte dle toho, co máte rádi)

Dále libovolně: černé olivy, šunku, bazalku, červenou papriku

Olivový olej

Sůl, pepř

Postup:

Rozehřejte troubu na 200°C. Omytá rajčata rozkrojte na polovinu (větší i na třetiny), rozložte na plech vyložený pečícím papírem, zakápněte olivových olejem, osolte a opepřete. Dejte péct cca na 15 min a následně posypte rajčata nastrouhanými sýry a Křupavými červíky, případně přidejte další ingredience na dozdobení. Pečte, dokud sýry nebudou dozlatova. Před podáváním, nechte rajčata trochu vychladnout, ať si hned při prvním soustu nespálíte jazyk! Jako výborná příloha může být rozpečená bageta s bylinkovým máslem :) 

Jak se chová hmyz v Evropě? Jeho chov spadá pod legislativu EU. Jelikož je kvalifikován jako hospodářské zvíře, vztahuje se na něho chov většina norem pro chov hospodářských zvířat. A protože je používán v potravinářství a krmivářství, vztahují se na něj také potravinářské a krmivářské normy. 

Krmivo = alfa omega úspěchu chovu

Chovatelé hmyzu využívají schopností larev hmyzu přeměnit nevyužité materiály na vysoce kvalitní proteiny, lipidy a hnojivo. Spojení "nevyužité materiály" zní možná v tomto duchu trochu zvláštně! V současné chvíli se bavíme spíše o nespotřebovaných zbytkách potravin (ovoce, zelenina), které však v žádném případě nesmí být shnilé, atp. Nebo o slupkách z brambor, banánů, které už nejsou lidmi konzumovatelné. Ovšem jako nespotřebovaný materiál můžeme označit i plast (konkrétně polyethylen a polystyren), se kterým švédská firma Norbite krmí zavíječe voskového. Firma tak testuje možnost zbavování planety plastu, který zavíječ voskový přemění na proteiny, tuky a exkrementy, které jde dále využít jako hnojivo. Více se o firmě Norbite a jejím výzkumu můžete dozvědět v našem článku. Zatím se však neděste! Krmení plastem, ani druh hmyzu (zavíječ voskový), zatím není dovoleno. Tedy není dovoleno uvádět zavíječe voskového na trh s potravinami a není také dovoleno krmit hmyz plastem, pokud je určen pro lidskou konzumaci a krmivo pro zvířata. 

Naopak! Potrava hmyzu je pečlivě sledována a kontrolována. Musí být v souladu s normami pro krmiva zvířat. Potrava hmyzu se nazývá substrát a musí pocházet od registrovaných provozovatelů, kteří dodržují dietní požadavky chovaných druhů hmyzu a také fázi jejich životního cyklu. Jak substrát připravit, je věda! O tom by vám své mohl říct náš dodavatel moučných červů pan Papoušek. Správně sestavená potrava se rovná úspěch chovu! A také konkurenční výhoda chovatelů hmyzu! 

Zbytky krmiva jako součást hmyzího hnojiva

Po dokončení cyklu larev hmyzu se přebytková potrava použije jako hnojivo pro zemědělskou půdu, které je pro půdu velmi prospěšné, a navíc to podporuje cirkulární ekonomiku a tzv. „zero waste“ chov (samozřejmě jistě není tento přístup ještě aplikován na všech hmyzích farmách, ovšem je to vidina toho, jak by v budoucnu měl chov hmyzu vypadat). Podrobnější informace o hmyzím hnojivu si můžete přečíst v našem článku na webu.

Nožky v suchu a teplíčku! 

Pokud si hmyzí farmu představujete jako louku plnou kobylek, tak to jistě nevypadá! :) Na rozdíl od volně žijícího hmyzu, je hmyz chovný uzavřen ve speciálních prostorách. Tak je zajištěn vysoký stupeň bezpečnosti pro celu populaci hmyzu a jsou zajištěny a udržovány optimální životní podmínky. Uzavřené prostory také brání hmyzu uniknout, což by mohlo mít katastrofální následky pro přírodu. A je zajištěno, že chovný hmyz nemá žádnou interakci s volně žijícím hmyzem, který by mohl být pro člověka nebezpečný. Volný hmyz z přírody tedy v žádném případě nekonzumujte!

Velmi důležité jsou mikroklimatické podmínky na farmě. Teplota, vlhkost a proudění vzduchu jsou pečlivě sledovány a v případě potřeby upravovány. Musí být také hlídána velikost hmyzí populace, aby nedošlo k jeho přemnožení. Správná velikost hmyzí populace se liší dle druhu hmyzu. Všechny tyto faktory jsou nezbytné, aby vývoj larev probíhal správně a byly zajištěny dobré životní podmínky. Přece jenom nesmíme zapomínat, že hmyz je hospodářské zvíře!

Kvalifikovaná pracovní síla

Hmyzí farmy samozřejmě nefungují jen tak sami osobě! Je na to zapotřebí profesionálně vysoce kvalifikovaný a vyškolený personál, který je specializovaný na bezpečnost potravin a monitoruje hmyz v průběhu celého jeho stadiálního vývoje.

Dodržování evropské legislativy

Použití hmyzu a jeho odvozených složek je schváleno na úrovní EU. Na národní úrovni musí příslušné orgány zajistit to, aby evropská legislativa byla správně uplatňována a dodržována (implementována do vnitrostátních norem). Aby byla dodržována hmyzími farmami a následně zpracovateli hmyzu. Vše je ověřováno inspekcemi.

V závislosti na cílovém trhu, tedy zda se jedná o hmyz určený k lidské konzumaci nebo krmivo pro zvířata, musí výrobky na bázi hmyzu splňovat toxikologické a mikrobiologické požadavky. Tyto parametry jsou definovány evropskou legislativou a musí být respektovány, aby byla zaručena bezpečnost potravina krmiv uváděných na evropský trh.

Po celém světě je konzumováno více jak 2000 druhů hmyzu. V EU je pro lidskou spotřebo zatím určeno pouze 7 druhů, můžeme však v blízké budoucnosti očekávat, že i v EU přibude více druhů hmyzu, kterých si budeme moci pochutnat! A proč tedy nezačít s našimi Křupavými červíky? 

Pokud máte zahrádku nebo si doma pěstujete nějakou rostlinu, jistě jednou za čas použijete hnojivo. Jistě tedy víte, že nejlepší je hnojivo, které si sami „vytvoříte“, tzv. kompost (rostlinného původu), nebo hnůj, který se vám podaří získat od hospodářských zvířat. Ne každý má však možnost si kompostovat nebo získat hnůj, a proto se uchyluje k nákupu hnojiv, většinou průmyslově vyrobených. Ovšem slyšeli jste už o hmyzím hnojivu? Možná v našem článku o strategii EU Farm to Fork, tedy Od zemědělce ke spotřebiteli.

Můžu již najít hmyzí hnojivo na trhu?

Ano, dokonce i na tom českém. Musí však splnit standardy stanovené Evropskou komisí, která 29. listopadu 2021 přijala legislativu (Regulation (EU) 2021/1925), která reguluje produkci a prodej hmyzího hnojiva na trhu EU. V legislativě je také přesně definované, co to hmyzí hnojivo vlastně je „směs exkrementů získaný z chovu hmyzu, krmného substrátu, částí chovaného hmyzí, mrtvých hmyzích vajíček a mrtvého chovaného hmyzu."

Evropská komise v tomto nařízení stanovila standardy, které hmyzí hnojivo, jako organické hnojivo, musí splňovat. Konkrétně se jedná o nařízení, že hnojivo, resp. v té chvíli ještě vedlejší produkty živočišného původu (laicky řečeno živočišný „odpad“ z chovu hmyzu), musí být zahřáto alespoň na 70 °C po dobu jedné hodiny. Tento krok vede ke zničení možných patogenních mikroorganismů, aby tak byly dodrženy mikrobiologické standardy. Další podmínka, která musí být splněna, že obsah mrtvého hmyzu v hnojivu může být maximálně 5 % do objemu a maximálně 3 % z celkové váhy hnojiva. Dále musí splňovat vnitrostátní podmínky a regulace států EU.

Jaké má hmyzí hnojivo benefity?

Podobně jako kompost, hnůj nebo jiné typy hnojiv, je i hmyzí hnojivo cenným vedlejším produktem pocházejícím z chovu hmyzu. Používání hmyzího hnojiva je v souladu s cirkulární ekonomikou, kde základní myšlenkou je minimalizování odpadu, a pokud již odpad vznikne, je třeba jej proměnit na zdroj. V případě hmyzu je tedy o použití "odpadu" z jeho chovu (exkrementy, podestýlka, krmivo, atd.) jako hnojiva a navrácením jej zpět do půdy. Potom se tedy bavíme o chovu hmyzu jako o tzv. „zero waste“ (bezodpadovém hospodářství). Avšak to by jistě zatím mnoho lidí nemotivovalo, kdyby z použití hmyzího odpadu neměli užitek i oni sami. Proto je hmyzí hnojivo označeno za hnojivo, které má vědecky prokázané benefity pro zdraví půdy a rostlin.

• Hmyzí hnojivo je zdrojem makro a mikro živin, jako je dusík, fosfor a draslík, tak jako jej obsahuje hnojivo získané z chovu drůbeže. Díky těmto živinám zvyšuje biomasu a živiny obsažené v plodinách, jako je zelenina, obiloviny nebo třeba vinná réva. Přidání hmyzího hnojiva zajišťuje pomalé uvolňování a efektivní využití všech jeho mikro a makro živin.
• Jelikož se hmyzí hnojivo skládá zejména z organické hmoty, dodává tuto organickou hmotu do půdy a tím zvyšuje mikrobiologickou aktivitu v půdě. Zvyšuje obsah organického uhlíku v půdě a zvyšuje kapacitu zadržování vody v půdě. Přispívá ke zdraví půdy a rostlin.
• Díky obsahuju různých sloučenin mikroorganismů, aplikace hmyzího hnojiva zvyšuje odolnost sazenic vůči přírodním faktorům jako je sucho, záplavy nebo salinitě půdy (slanost). Několik studií také zdůrazňuje roli hmyzího hnojiva při aktivaci obranných reakcí rostlin a zabraňuje růstu některých patogenních hub. Za to pravděpodobně může obsah chitinu ve schránkách hmyzu (vláknina). Také se zkoumají hypotézy, zda pomáhá s hubením pro rostliny škodlivého hmyzu.
• Od 1. ledna 2022 je také hmyzí hnojivo povoleno používat v ekologickém zemědělství EU!

Jak bylo zmíněno výše, vedlejší produkty živočišného původu, jako hnojivo, je zatím možné prodávat pouze v případě, že bylo zahřáto na 70 °C po dobu jedné hodiny, ovšem do budoucna se počítá i s kompostováním nebo jeho přeměnou na bioplyn. Ovšem takové zpracování by muselo splňovat mikrobiologické limity a zaručovat bezpečnost konečného produktu.

Co vy na to? Vyzkoušíte letos na zahrádce hmyzí hnojivo, místo toho, které obvykle používáte?