Nutriční a chuťový souboj mezi jedlým hmyzem a masem

Co je chutnější? Maso nebo hmyz?

Kolik různých druhů masa jste již za život ochutnali? Většina z nás za život nepřekročí víc jak dvanáct „základních“ druhů masa (kuřecí, vepřové, hovězí, krůtí, jehněčí a pak několik druhů ryb). Masa však existuje jistě více a samozřejmě se budeme v jeho konzumaci lišit tím, kde jsme se narodili, jakou máme kulturu a jakou vyznáváme víru. Co se týká hmyzu, tak tam je to snad ještě náročnější, protože na světě existuje více, než 2000 druhů jedlého hmyzu. Odpovědět na tuto otázku tedy není vůbec jednoduché.

V zásadě se asi shodneme na tom, že většina z nás má velmi ráda maso. Což je pochopitelné, protože má spoustu tuku, šťávy a tím tedy také chuť. Má i strukturu, na kterou jsme zvyklí, a která nám u spousty masových náhražek může chybět. Je tady však něco, co maso nedokáže, pokud jde o chuť.

Maso z daleka nedokáže pokrýt všechny rozmanité chuťové možnosti, které nabízí tolik druhů hmyzu. Hmyz může chutnat jako skoro cokoliv, co si představíme. Jeho chuť je ovlivněna nejenom tím, o jaký druh se jedná, ale také tím, čím je krmen a v jaké fázi životního cyklu se právě nachází. Tak například, červení mravenci budou chutnat jako citrón, larvy much připomínají modrý sýr, mouční červi pražené oříšky atd. 

Ale nejde pouze o chuť! Hmyz může mít různou strukturu. Může být křupavý, jako naši Křupaví červíci či Lahodní cvrčci. Ale může být i krémový, tučný, šťavnatý či křehký. Je tedy opravdu z čeho vybírat! Pro hmyz je to tedy jedna-nula.

Co je zdravější?

Jak víme, to, co jíme, výrazně ovlivňuje, jak se cítíme a jak vypadáme. Odpovědět na tuto otázku bude opět náročné, protože co jedni považují za zdravé, druzí odmítají. Ale alespoň se o to pokusíme.

Začneme proteinem, který je v posledních letech velmi diskutované téma. Náš denní příjem by měl ze 30 % tvořit protein. Většina nás jej přijímá zejména právě z masa. To však ale obsahuje i hodně tuku. Protein je třeba porovnávat ze třech hledisek: množství obsaženého proteinu (měřeno v % na 100 g), kvalita přijímaného proteinu (závisí na obsahu aminokyselin, měřeno v gramech) a stravitelnost proteinu (tedy množství proteinu, které je naše tělo schopno přijmout a strávit, měřeno v %).

Množství obsaženého proteinu: jedlý hmyz (průměrně 60 %) má vyšší obsah proteinu ve srovnání s kuřecím (43 %) nebo hovězím (54 %). V průměru pouze ryby dosahují vyššího obsahuj proteinu než hmyz (81 %).

Obsah aminokyselin: jak protein z masa, tak protein z hmyzu mají vysoký obsah aminokyselin, i tedy vysokou kvalitu proteinu.

Stravitelnost proteinu: Stravitelnost hmyzího proteinu je v rozmezí 76-98 %. Což je stejně nebo o něco méně než hovězí maso (98 %).

Hmyz je tedy stejně kvalitním zdrojem proteinu jako maso.

Další důležitou složkou naší stravy jsou tuky. A jak víme, nejsou tuky jako tuky. Máme tuky rostlinné a živočisné. Ty se dále dělí na nesycené, nasycené a transmastné kyseliny. Rozdíl mezi nimi spočívá v jejich chemické struktuře. Obecně můžeme říct, že nenasycené mastné kyseliny jsou pro nás zdravé. Získáme je z rostlin a tučných ryb. Naopak nasycené mastné kyseliny a transmastné kyseliny pro nás v příliš velkém množství zdravé nejsou. Najdeme je v téměř všech živočišných zdrojích proteinu, ve smažených a pečených potravinách. 

Ryby a jedlý hmyz jsou jedny z mála živočišných zdrojů, které obsahují vyšší množství nenasycených mastných kyselin než těch nasycených. Pokud bychom tedy přešli od hovězího, vepřového, jehněčího či kuřecího masa k rybám a hmyzu, můžeme navýšit příjem zdravých tuků a zároveň si udržíme vysoký příjem proteinu.

Hmyz obsahuje vlákninu zvanou chitin. O té se můžete podrobněji dočíst v našem předchozím článku. Chtitin se nachází v exoskeletu a jeho obsah se pohybuje od 5,1-13,6 % v závislosti na druhu hmyzu. Chitin je pro člověka nestravitelná vláknina a je velmi užitečná pro naše střeva. Je totiž potravou pro zdravé bakterie, které se nachází v našich střevech. Podporuje náš imunitní systém, snižuje záněty a podporuje zdraví střev. V tomto bodě tedy jednoznačně vítězí hmyz, protože v mase vlákninu nenajdeme.

Minerály jsou potřebné ve všech biologických procesech našeho těla. Různé vědecké studie porovnávaly obsah jednotlivých minerálů v jedlém hmyzu ve srovnáním s masem. Konkrétně, cvrčci a hovězí svíčková měli nejvyšší úroveň obsahu železa, vápníku a hořčíku. Cvrčci dokonce hovězí svíčkovou trumfovali s vyšším obsahem železa. Navíc také vědci zjistili, že zinek, mangan, hořčík, vápník a měď obsažené v moučných červech, kobylkách a cvrčcích jsou pro náš organismus lépe stravitelné než z hovězího masa. Tak tady je to také bod pro hmyz!

O důležitosti vitamínů v našem těle nemusí být žádná řeč. Obecně má hmyz vyšší obsah vitamínů než maso. Až na vitamin B-12, zde vede maso. Ovšem, hmyz vitamin B-12 obsahuje, a protože může být získáván pouze z živočišných zdrojů, velmi často chybí veganům a vegetariánům. Jelikož je však spousta vegetariánů a veganů ochotna hmyz konzumovat, představuje pro ně hmyz přirozené řešení s nedostatkem vitaminu B-12.

Kdo tedy souboj vyhrál?

I když tento článek pouze zjednodušeně porovnává nejhlavnější nutriční body a témata mezi jedlým hmyzem a masem, je dobrou ukázkou toho, jak může být jedlý hmyz pro naši výživu velmi prospěšný. Hmyz má nejenom vysoký obsah kvalitního proteinu, ale obsahuje obrovskou škálu důležitých minerálů, vitamínů, zdravých tuků a vlákniny. To vše nám může pomoci k budování a udržení zdravého těla. Maso je samozřejmě také zdrojem kvalitní bílkoviny, ovšem problém je v tom, že obsahuje více nezdravých tuků, méně mikroživin a žádnou vlákninu.

Hmyz nám z tohoto souboje tedy vychází jako zdravější vítěz, pokud jde o živiny, ale může také vítězit v souboji chuťí. A byste jste to mohli posoudit sami, mrkněte na náš e-shop, kde si můžete objednat Křupavé červíky a Lahodné cvrčky!

THOMSEN, Martin. Meat vs. Edible insects. Crickster [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné z: https://www.eatcrickster.com/blog/meat-vs-insects