Faktory ovlivňující konzumaci hmyzu, část 1. Aneb, co nám brání v konzumaci hmyzu?
V některých našich předchozích článcích, jste již mohli slyšeli o tzv. “fuj faktoru”. V zásadě se jedná o faktor, který lidem brání v konzumaci jedlého hmyzu! Jenže nejde vše svádět jen na fuj faktor, jako by nebylo dost, že se tak blbě jmenuje :D Faktorů, které nás ovlivňují v tom, zda hmyz ochutnáme nebo jej začleníme do našich jídelníčků, je mnohem více! A ty vám představíme v tomto článku! Tedy ve dvou článcích, protože faktorů je spousta a nechceme vás unudit dlouhým čtením! Dnes si představíme spíše faktory, které nám způsobují zábrany v konzumaci jedlého hmyzu.
Porozumění tomu, jak funguje přijetí jedlého hmyzu lidmi do svého jídelníčku, je zcela zásadní, pokud chceme, aby se byl součástí jídelníčku široké populace.
Začneme trochu obecněji ...
Přestože je hmyz považován za cenný zdroj potravy ve velké části světa, viz Afrika, Latinská Amerika a Asie, jsou tu i části světa, ve kterých hmyz běžně konzumován není. Ano, je to Evropa a Severní Amerika. Zde zatím převládá již v úvodu zmíněný „fuj faktor“.
Vliv má na nás rodina, zvyklosti a předsudky
Negativní názory na konzumaci hmyzu jsou zapříčiněny zejména sociálními a kulturními zvyklostmi vč. národní kuchyně (proto by měla být konzumace hmyzu sladěna s tím, co je považováno v dané kultuře za chutné a vhodné), sociodemografickými faktory (věk, pohlaví, vzdělání, atd.), předsudky a velmi nízkou informovaností současné populace o benefitech konzumace hmyzu. Dále je také konzumace ovlivněna tím, s kým sdílíme společnou domácnost a to má samozřejmě vliv na konzumaci hmyzu.
Konzumaci hmyzu ani nepřidají různé televizní pořady, ve kterých lidé konzumují většinou nijak tepelně upravený hmyz a způsobují tak odpor a zhnusení u diváků. Negativní vliv na konzumaci hmyzu má i jistě to, že lidé mají hmyz často spojený se špínou, špatnými hygienickými podmínkami, (příkladem tomu může naservírovaný salát s housenkou v restauraci), zdrojem nemocí a zkaženými potravinami.
Co je to vlastně hmyz?
Dalším z důvodů, proč může být konzumace hmyzu považována pro nás Evropany za zvláštní je, že hmyz v podstatě neznáme. Neznáme jeho vývoj tak, tedy životní cyklus, jak jej známe třeba u slepice nebo krávy. Pokud totiž hmyz lépe poznáme, je následně mnohem snazší začít uvažovat o hmyzu jako o normální běžné potravině. A úplně na rovinu, konzumace hmyzu je často také považována za primitivní a poslední záchranu k přežití v chudých rozvojových zemích.
Ženy nebo muži?
Výzkumy tvrdí, že negativní postoj vůči hmyzu projevuje obzvláště ženská část populace. S tím my ve WormUP úplně tak nesouhlasíme, protože jsou to většinou ženy, které se odváží Křupavé červíky ochutnat jako první! Dle výzkumů se tedy více pozitivně staví ke konzumaci muži, a to zejména mladší část populace ve věku 20 až 35 let, která touží zkoušet nové věci a chce snížit svou spotřebu masa. A samozřejmě i zde platí přísloví “Starého psa novým kouskům nenaučíš”, takže nejmenší ochotu konzumovat hmyz bude mít starší generace, která již není ochotna měnit stravovací návyky (tedy aspoň většina z nich).
A teď už trochu detailněji!
Existuje několik zásadních faktorů, které přijetí hmyzu ovlivňují a je zapotřebí je poznat a uvědomit si, jak potlačit ty negativní, a naopak jak vyzdvihnout ty pozitivní ve prospěch konzumace hmyzu.
Neophobie, dávný mechanismus, který nás ovlivňuje dodnes!
Pojďme si teď vysvětlit, jak vlastně vzniká fuj faktor. Důležitou roli zde hraje tzv. neophobie. Neophobie byla v dávné minulosti důležitým systémem, který nás chránil před pozřením něčeho jedovatého. Typickým faktorem, který spouští tuto lidskou reakci, je pach/zápach (např. zápach shnilého jídla) nebo vizuální obraz (např. plíseň, nožičky hmyzu). V současné době je definována jako strach z neznámého/nového jídla.
Tato reakce je většinou spojena se strachem z chuti potraviny a s nejistotou o původu potraviny. A právě obavy z chuti hmyzu jsou největším problémem, se kterým se konzumace hmyzu potýká! Typickou reakcí lidí při projevu neophobie je odpor a zhnusení z potraviny. Často je však neophobie projev spíše naší imaginace, představ a domněnek, než by měla, co do činění s realitou!
První zkušenost s konzumací hmyzu a jak ovlivní přijetí hmyzu do našeho jídelníčku?
Jak nadpis napoví, akceptace hmyzu do běžného jídelníčku je ovlivněna první zkušeností s jeho konzumací. Pro výrobce/prodejce, tedy i pro WormUP, je tedy tento okamžik stěžejní! Jedna novozélandské studie tvrdí, že někteří lidé by neměli hmyz strach ochutnat, ovšem neví „jak na něj“. Jinými slovy, jak si vůbec takový hmyz připravit a zařadit do běžného jídelníčku. Ale to jistě už neplatí pro vás! Protože na našem blogu najdete spoustu jednoduchých receptů s našimi Křupavými červíky!
A tak se vědci dohadují a navrhují strategie, jak by toto první setkání spotřebitele s jedlým hmyzem mělo vypadat! První ze strategií tvrdí, že má být hmyz připraven jako jídlo vysoké gastronomie. Jiní zase tvrdí, že hmyz má být dochucen dobře známým kořením nebo přidán do běžně konzumovaného jídla.
Obecně se ale většina z nich shoduje, že hmyz by měl být v produktech obsažen „neviditelně“, tedy například ve formě moučky. Taková první pozitivní zkušenost s konzumací zpracovaného hmyzu do známých potravin, může vést ke zvýšení ochoty konzumovat hmyz nezpracovaný. Tím lze předejít negativním emocím spojenými s vizuálním obrazem hmyzu.
Ovšem my ve WormUP vám můžeme slíbit, že vaše první konzumace Křupavých červíků jistě nebude poslední! Jen sami vyzkoušejte!
Co všechno vlastně o hmyzu víte?
Velké množství studií se věnovalo vlivu informací o jedlém hmyzu a jeho konzumaci na spotřebitele. Ve většině z nich vyšlo, že informace o konzumaci hmyzu velkým měřítkem pomáhají zvrátit „fuj faktor“ a přesvědčit spotřebitele ke konzumaci hmyzu nebo alespoň k jeho vyzkoušení. Otázkou ale zůstává, co jsou ty „správné“ informace, které spotřebitele přesvědčí ?
Obecně můžeme informace o konzumaci hmyzu lze rozdělit na dvě kategorie, a to na individuální a společenské. Do individuálních řadíme například zdravotní benefity, nutriční hodnoty hmyzu, chuť hmyzu, atd. Do společenských řadíme například environmentální udržitelnost, bezpečnost potravin, ekonomický vývoj, atd.
Zatímco starší vědecké studie zdůrazňují především faktory společenské a nutriční benefity hmyzu, které bychom mohli nazvat racionálními, novější studie ukazují, že tyto informace nemají tak velký efekt, jak se předpokládalo! Dokáží totiž přesvědčit pouze vybrané skupiny spotřebitelů, a to zejména na ty, kteří se zajímají o životní prostředí a udržitelnou výrobu a produkci potravin. Nemají tedy velký a potřebný zásah, aby ovlivnily širokou veřejnost, který tak potřebujeme!
Naopak informace individuální, mají zásah a dosah mnohem lepší, jak tvrdí nejnovější studie. Jedná se hlavně o informace, které bychom mohli nazvat emoční. K těm se řadí zejména již zmíněná chuť, touha po něčem novém, neobvyklém, exklusivním a exotickém!
Ale není to jen tak! Je také důležité, kdo nám informace předává! Pokud jsou totiž podávány nezávislými autoritami, jako jsou vědci, vládou, lidmi, kteří konzumují produkt, nebo příbuznými a kamarády, je jejich účinnost mnohem vyšší. Pokud jsou však informace podávány skrze média nebo propagační kampaně výrobců a prodejců, je pak jejich účinnost nižší. Ovšem to asi všichni dobře známe!
Obavy z chuti hmyzu
Chuť, chuť, chuť! Každý z nás asi raději sáhne po něčem, co mu přinese chuťové uspokojení! A je to tedy právě chuť, která je klíčová při rozhodování spotřebitelů, co budou konzumovat! Chuť jedlého hmyzu a potravin z něho by tedy měla být lidem prezentována a přirovnávána k jejich oblíbeným a známým chutím a jídlům. Protože nikdo z nás se nechce vzdát něčeho, co mu přináší pozitivní chuťové uspokojení kvůli nutričním a environmentálním benefitům. Z toho plyne, že by se výrobci a prodejci měli zaměřit ve svých kampaních na prezentaci chuti hmyzu a potravin z něj.
Který z těchto faktorů, problémů má na Vás největší vliv a brání vám ke konzumaci hmyzu? Podělte se s námi! Žádný? Skvěle! Tak šup na náš e-shop! A jestli nějaký ano, tak je čas to změnit s našimi Křupavými červíky! A v našem pokračovacím článku se můžete těšit na faktory, které jsou naopak "pro" konzumaci hmyzu, tak jej určitě nepropásněte!
SATRAPOVÁ, Silvie. Vliv obalu a etikety na rozhodování spotřebitelů při nákupu produktů s obsahem hmyzího proteinu. [online]. Brno, 2021 [cit. 2022-12-19]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ec4841/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.