Faktory ovlivňující konzumaci hmyzu, část 2. Aneb, co nás ke konzumaci hmyzu přesvědčí?

V našem předchozím článku, jste se mohli dočíst o faktorech, které nám brání v konzumaci hmyzu. Faktory, které nás od konzumace hmyzu jednoduše odpuzují nebo na ni mají velký vliv. V tomto článku se naopak dozvíte o faktorech, které naopak přispívají nebo přesvědčují ke konzumaci hmyzu. Pojďme se tedy na ně společně podívat!

Moučný červ nebo raději kuřecí stehýnko?

Jistě jste již slyšeli, že hmyz má velmi dobré nutriční hodnoty. Možná i z našeho článku. Tak si to jen rychle a zběžně připomeňme! Nutriční hodnotu se samozřejmě budou lišit druh od druhu a také fázi životního cyklu hmyzu. Je však především známý jako zdroj vysoce kvalitního proteinu. Protein dosahuje až 80% podíl v sušině. Jedná se o protein stejné kvality jako protein z hovězího masa. Hmyzí protein je také mnohem snáze stravitelný než například hovězí, a to díky jeho dobrému poměru aminokyselin. Zároveň také hmyz obsahuje kvalitní zdravé tuky. Má velmi dobrý poměr OMEGA 3 a OMEGA 6 nenasycených mastných kyselin.

Je třeba určitě zmínit obsah železa, kterého některé druhy hmyzu obsahují více než špenát. Dále hmyz obsahuje minerální látky jako je zinek, vápník, draslík, a jiné. Hmyz je také velmi bohatý na vitamin B, a to zejména na vitamin B12, který se nachází pouze v potravinách živočišného původu, a proto se často nedostává lidem, kteří živočišný protein nekonzumují.

A jak víme, hmyz byl konzumován v dávné minulosti, takže je ho možné  propagovat jako Paleotické jídlo. Paleo dieta je způsob stravování dle pravěkého člověka, který se živil pouze lovem a sběrem. Zastánci této diety tvrdí, že trávení lidského organismu není ještě evolučně vyvinuto a přizpůsobeno na produkty pocházející ze zemědělství, jako je obilí a mléčné výrobky.

Zdravá strava jako způsob pozitivní autoprezentace

Dalšími možnostmi, jak se „poprat“ s neochotou konzumovat hmyz, se zabývaly studie zaměřené na tzv. autoprezentaci. Což je způsob, kterým se člověk sám prezentuje ve společnosti a snaží se tím ovlivnit ostatní lidi a jejich smýšlení o něm. Snaží se o vytvoření pozitivního dojmu. Cílem je přimět společnost k určitému chování vůči autoprezentované osobě. Zejména chceme vyvolat pocit oblíbenosti, respektu, obdivu, popularity a moci.

Studie, zabývající se autoprezentací, našly souvislost mezi tím, jak a čím se lidé stravují a jak jsou vnímáni společností. Lidé, kteří se stravují „zdravým“ a nízkotučným jídlem, jsou obecně považováni společností za „lepší“, více atraktivní, inteligentnější a svědomitější.

Jiný výzkum zahrnul do svého experimentu přímo potraviny s hmyzem. K experimentu byly vytvořeny tři nákupní seznamy, z nichž jeden obsahoval hmyzí burger, druhý vegetariánský burger a třetí hovězí burger. Výsledkem studie bylo, že spotřebitelé, kteří konzumují hmyzí a vegetariánské produkty jsou považováni za více zajímavé, odvážné, více zajímající se o své zdraví, více zajímající se o udržitelnost, přátelštější, nápadití a vzdělaní, v porovnání s těmi, kteří konzumují výrobky z masa. Z toho vyplývá, že lidé, kteří konzumují alternativní zdroje proteinu, jsou vnímání společností lépe!  A tak by mohli významně ovlivnit zejména mladší generace, které jsou alternativním zdrojům proteinů více nakloněni. 

Podstatné tedy je, aby si firmy uvědomily důležitost lidských vzorů, kteří by konzumaci hmyzu demonstrovali jako populární, udržitelnou a chutnou alternativu. Sociální vliv totiž výrazně ovlivňuje stravování jedinců! Ano, ano, je to tady zas! Influenceři!

Environmentální a ekonomické faktory

Udržitelnost, nebo také jeho šetrnost k našemu životnímu prostředí, můžeme zařadit do environmentálních benefitů konzumace hmyzu. Spočívá v minimální produkci skleníkových plynů, která je až o 99 % nižší než u produkce hovězího dobytka na stejné gramy získaného proteinu. Dále hmyz nevyžaduje zdaleka tolik orné půdy. Spotřeba vody je 2000x nižší na stejné množství získaného proteinu z hovězího dobytka, a také potřeba krmiva je výrazně menší a to díky konverznímu poměru živin, tzn., kolik potravy resp. energie musí určitý živočich přijmout, aby z ní metabolickými procesy vytvořil 1 g proteinu.

Díky tomu, že hmyz může být krmen zbytky potravin například ze supermarketů, restaurací, atd., pomáhá také řešit problém s plýtváním potravin. Hmyz také může konzumovat již lidmi nekonzumovaný bioodpad, jako jsou šlupky od banánu, brambor a jiné. Ale nejenom bioodpad je hmyz schopen zkonzumovat. Slyšeli jste již o tom, že některé druhy hmyzu jsou schopny konzumovat resp. být krmeny plastem? Dokáží jej degradovat a ve svém trávicím traktu přeměnit na protein, tuky a hnojivo, které je možné dále využívat. 

Hmyz jako potravina má potenciál znovu propojit zemědělsko-potravinářský řetězec, tzv. „od farmy až po vidličku“. Chov hmyzu tak snižuje závislost na importování zdrojů proteinu. Generuje lokální produkty a využívá k tomu místní nevyužité zdroje (např. krmení bioodpadem). Ročně se v EU vyhodí přibližně 90 milionů tun potravin, z toho přibližně 1/3 by mohla být „zachráněna“ prostřednictvím recyklace tohoto potravinového odpadu hmyzem, který dokáže tento odpad přetransformovat na širokou škálu hodnotných produktů, včetně potravin a krmiva. Hmyz také nevyžaduje vysoce proteinová krmiva, která jsou nutné pro chov dobytka. Díky tomu se redukuje zátěž na produkci těchto vysoce proteinových krmiv a více zbývá pro nás, tedy lidskou spotřebu!

Avšak bude-li hmyz krmen potravinovým odpadem z restaurací a obchodů, místo obilovin, kukuřice a sóji, vyvstává otázka, zda to u  spotřebitelů nevzbudí ještě větší „fuj faktor“? Hned tedy byla provedena studie, která měla čtyři skupiny respondentů. Každá skupina dostala jinou informaci ohledně krmení hmyzu - první skupina dostala informaci, že hmyz je krmen potravinovým odpadem, druhá obilovinami, třetí kukuřicí a čtvrtá krmnou směsí. Výsledkem bylo, že respondenti nevykazovali velké rozdíly mezi následným hodnocením hmyzu jako potraviny. Lze tedy říct, že krmení hmyzu není pro spotřebitelé příliš významné. Naopak by se mohlo stát jeho benefitem, jelikož téma nakládání s potravinovým odpadem a plýtváním je velice aktuální a diskutované téma ve společnosti! Samozřejmostí by bylo dodržování bezpečnosti při krmení hmyzu odpadem, aby mohl být použit pro potravinářské účely.

Z chovu hmyzu vzniká také velmi kvalitní hnojivo, které představuje lokální řešení pro zlepšení orné půdy. Což je opět zcela v souladu cirkulární ekonomikou, kdy dochází k navrácení cenných živin zpět do půdy. Tedy zcela udržitelné řešení pro farmáře či zahrádkáře.

A kdo to bude jíst?

Odpověď by mohla znít "všichni", jak ale víme, tak žádný trh nefunguje. Otázkou zůstává, kdo bude nejvhodnější cílovou skupinou potravin s hmyzem? Samozřejmě opět byly na toto téma vypracovány studie, ve kterých byli vyprofilováni charakterističtí konzumenti hmyzu. U profilování těchto konzumentů hrálo velkou roli pohlaví. Bylo totiž zjištěno, že muži jsou obecně více ochotni konzumovat hmyz. Jak jsme už uvedli výše, s tím ve WormUP úplně tak nesouhlasíme! Dalším výrazným rysem konzumenta hmyzu je zájem o udržitelnost a o zdravé stravování. Velkou roli zde také hraje touha po něčem novém a neobvyklém! 

Pokud bychom jako největší argument, proč konzumovat hmyz, považovali nutriční hodnoty, pak je vhodné se zaměřit spotřebitele orientované na zdravou stravu. No jo, proč by ale tito zdravě orientovaní spotřebitelé měli konzumovat raději potraviny s hmyzím proteinem, než ty vegetariánské? Důvodů je spousta! Mrkněte na ně v našem článku! 

Jako další skupina potencionálních spotřebitelů, se jeví tzv. flexitariáni, tedy lidé, kteří záměrně omezují konzumaci masa z environmentálních (udržitelných) důvodů. Zde je ale zatím problém, že hmyz a potraviny z něj nejsou tak snadno dostupné jako jiné náhražky masa a také jsou mnohem dražší. Avšak tyto problémy jsou řešitelné a flexitariáni se jeví jako vhodná cílová skupina. 

Dále by hmyz mohl být zajímavý pro skupinu spotřebitelů, kterým jde o blaho zvířat. Tedy, kterým vadí neetický a komerční chov dobytka. Hmyz totiž nemá vyvinout nervovou soustavu a mozek, aby cítili bolest. Proto by mohl chov a konzumace hmyzu přilákat spotřebitele, kteří zcela nejedí nebo omezují masa z etického hlediska..

Zajímavým zjištěním je, že cílovou skupinou by mohly být i děti, které ochutnání něčeho nového berou jako dobrodružství a překonání sama sebe třeba před kamarády, rodiči nebo sourozenci. V to my ve WormUP věříme taky, a proto se naše Křupavé červíky dětem rozhodně dát nebojíme! Právě naopak! Děti jsou v nízkém věku velmi zvědaví ohledně hmyzu a nemají strach ho ochutnat, protože se nachází ve stádiu, kdy se teprve učí jejich „kulturním normám“. Velký vliv na ně mají jejich rodiče, kteří je hlídají, co si děti dávají do pusy. Díky dětem by bylo možné si vychovat novou generaci „hmyzích strávníků“.

Který z těchto faktorů Vás přesvědčí ke konzumaci hmyzu? Podělte se s námi! Všechny nebo snad jen jeden? Skvěle! Tak šup na náš e-shop! 

SATRAPOVÁ, Silvie. Vliv obalu a etikety na rozhodování spotřebitelů při nákupu produktů s obsahem hmyzího proteinu. [online]. Brno, 2021 [cit. 2022-12-19]. Dostupné z: https://theses.cz/id/ec4841/. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.